„Legislativní změny se dají udělat poměrně snadno, materiál se dá opatřit, ale kvalifikované zdravotníky jen tak neseženete,“ uvedl ve čtvrtek na tiskové konferenci proděkan 3. LF UK Pavel Dlouhý. Poukázal na to, že věkový průměr lékařů na hygienických stanicích se blíží v průměru šedesáti letům.
„Bohužel do toho oboru nastupuje hrozně málo lékařů. Je potřeba tu situaci nějak řešit,“ uvedl Dlouhý. Problémem podle něj je, že mladí studenti často nastupují spíše do klinických oborů místo do toho hygienického. Z osmi lékařských fakult v České republice, kde se obor hygieny studuje, ročně nastoupí do oboru maximálně dva lékaři. Dlouhý poukázal, že pokud by to byli alespoň dva absolventi z každé lékařské fakulty, byla by situace diametrálně odlišná a lepší.
Hlavní hygienička Jarmila Rážová zdůraznila, že obor hygieny a epidemiologie jsou základní obory primární prevence. „Mají velké poslání, které se projevilo nyní v naprosto nečekané situaci v souvislosti s covidem-19,“ uvedla.
Aktuálně pracuje na čtrnácti hygienických stanicích 2 094 zaměstnanců, z toho 196 bylo úvazků pro lékaře, 660 tvoří zaměstnanci jako diplomovaní specialisté, školáci a vysokoškoláci.
Největší zátěž řešilo 369 zaměstnanců
„Největší zátěž při řešení epidemie šlo ze sekcí ochrany a podpory veřejného zdraví. To řešilo 369 zaměstnanců, tedy necelých 17 procent. Přestože to velmi dobře zvládli a situace u nás neeskalovala, ukázalo se, že systém je velmi křehký a je potřeba do oboru zapojovat i kolegy z jiných oborů,“ dodala Rážová.
Hygienické staniceKrajské hygienické stanice sehrály v boji s epidemií koronaviru zásadní roli. Mají na starosti místní opatření, rozhodly například na začátku o uzavření obcí na Litovelsku nebo v současné době o zpřísněných podmínkách na Karvinsku kvůli ohnisku epidemie v dole Darkov. Jejich zaměstnanci také v rozhovorech s nakaženými, takzvaných epidemiologických šetřeních, zjišťovali, kde se nemocný infikoval a s kým byl v kontaktu. Rizikové osoby pak oslovovali a posílali do karantény. |
Dlouhý se společně s hlavní hygieničkou se shodl i na tom, že kvůli platům často i vystudovaní hygienici jdou pracovat do jiných lékařských oborů nebo mimo zdravotnictví.
Krajské hygieny, které hrály v epidemii nemoci covid-19 zásadní roli, získaly 137 nových služebních míst nejen pro lékaře, ale i pro další zaměstnance včetně právníků nebo pracovníků v IT. Podle Rážové toto navýšení zaměstnanců pomůže hygienickým stanicím při možné druhé vlně epidemie koronaviru. Hygienici by tak mohli díky tomu došetřit až 400 nových případů každý den.
Problémem jsou i nízké platy
Podle odborníků však bude problematické tato místa obsadit. Lékaři totiž pracující na hygienických stanicích v režimu služebního zákona jako úředníci mají nástupní plat zhruba o deset tisíc nižší než v nemocnicích. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví má aspoň pro lékaře výši platů srovnat. Dosud nastupující lékař na hygieně začínal na 22 980 korunách, v nemocnici na 33 420 korunách.
Problémem je také úřednická zkouška, kterou musí lékař absolvovat. Podle šéfa Krajské hygienické stanice Libereckého kraje a bývalého hlavního hygienika Vladimíra Valenty by se toto také mělo změnit. Podle něj mají hygienici a epidemiologové mnohem někdy větší zodpovědnost než lékaři v nemocnicích.
Odborníci se shodli na tom, že nových 137 míst na hygienách není nutné obsadit hned. „Už jsme rozeslali všem našim studentům upozornění, že je tady možnost, že hygienické stanice budou přijímat nové pracovníky, bohužel nemáme na skladě padesát lidí. Je to běh na dlouhou trať,“ poznamenal Dlouhý.
„Jde o lidi, ne přístroje nebo budovy, které můžete dokoupit, nahradit... Lidská síla je základ, potřebujete získat vědomosti, zkušenosti a to chce čas. Proto jsme nechtěli, aby došlo k plošnému snižování státních zaměstnanců před dvěma lety i v řadách hygienických stanic a snižování jejich kompetencí. Podle nás to bylo špatně už tehdy a to jsme ani nevěděli, že bude nějaká pandemie,“ uzavřel pro iDNES.cz předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.
