Husův sbor zadal výstavbu kostela stavební firmě Matěje Blechy z Karlína, která patřila k nejvýznamnějším v českých zemích. Architekt a stavitel Matěj Blecha vynikal uměleckým i obchodním talentem, postavil mnoho výjimečných staveb – od průmyslových budov přes rodinné vily, nájemní domy, sídla bank až po kostely, katolické i evangelické. Narodil se do evangelické rodiny a byl aktivním členem reformované církve. Dokonce se podílel i na expozici této církve na Národopisné výstavě československé v roce 1895 na Výstavišti.
Návrh Betlémské kaple je připisován architektovi Emilu Králíčkovi, který do firmy Blecha nastoupil v roce 1904 a připravoval řadu projektů zejména v moderním slohu – doznívající secese a nastupující kubismus.
Stavba byla dokončena během jednoho roku a první shromáždění se zde konalo v neděli 28. června 1914. Sarajevský atentát na císaře Františka Ferdinanda vedl k první světové válce a ke slavnostnímu otevření kostela na 500. výročí upálení Jana Husa (6. července 1915) už nedošlo.
Učení mistra Jana Husa bylo v Čechách a na Moravě rozšířeno až do 17. století, kdy byli protestantští věřící vyhnáni po bitvě na Bílé hoře. Pozvolna se začali vracet po roce 1781, kdy císař Josef II. tolerančním patentem připustil existenci protestantské církve za určitých podmínek. V místech s větším počtem věřících začaly vznikat evangelické sbory.
 |
V Sasku se zformovala Jednota bratrská, která navázala na stejnojmennou evangelickou skupinu věřících z doby husitství. Do české společnosti se vrátila ve druhé polovině 19. století, kdy byl schválen v květnu 1874 zákon o uznání společností náboženských a v roce 1880 i Jednota bratrská.
Počet věřících narůstal, evangelické sbory vznikaly zejména v pohraničí a ve městech. Přispívala k tomu urbanizace spojená s průmyslovou revolucí. Po Bílé hoře se protestanti rozptýlili po venkově, mnozí se pak ve snaze uživit rodinu vraceli za pracovními příležitostmi do Prahy.
Počet obyvatel Žižkova se v druhé polovině 19. století zvýšil 213krát, ze 197 lidí v roce 1850 na 42 tisíc lidí v roce 1890. „Jen tady se k evangelictví hlásilo 13 tisíc lidí, kteří potřebovali shromaždiště. Od roku 1911 se scházeli v domě U generála Zacha, který sbor zakoupil kvůli prázdnému dvoru. Po dvou letech na něm postavil Betlémskou kapli,“ vypráví Pavel Novák, restaurátor a člen rady starších farního sboru České církve evangelické Žižkov I.
Vyhlášení samostatnosti v roce 1918 vedlo ke vzniku Českobratrské církve evangelické, která sdružila Jednotu bratrskou, kalvinisty i luterány. Při sčítání lidu v roce 1921 se k ní přihlásila 4 % lidí, českobratrská církev měla přes 550 tisíc členů, dnes je to desetina. Sbor při Betlémské kapli byl jediným evangelickým centrem na Žižkově až do roku 1928, kdy byl postupně rozdělen na další sbory.
Žižkov je nejlepší, říká slavný boxer Tišer. V jednom bytě žije 35 let |
Střídmá krása
Betlémská kaple vyrostla na zasypané jámě po těžbě písku pro okolní zástavbu, což představovalo velice nestabilní podloží na žižkovském svahu. Stavitel Matěj Blecha proto navrhl lehký skelet, který usadil na betonovou desku. Počet věřících dalece převyšoval kapacitu kaple. Původně byl vnitřní prostor otevřený až k vchodovým dveřím.
V roce 1928 byly přistaveny kanceláře v přízemí a o deset let později zvonice, do které byl umístěný zvon. Ten darovali evangelíci ze švýcarské vesnice Balgach jako podporu rozsáhlých společenských aktivit spřízněné evangelické obce. Na zvonici však neměl sbor peníze, a tak jeho farář Kristián Pavel Lanštják poprosil švýcarské souvěrce ještě o příspěvek na věž. Kvůli statice musela být lehká, a tak zbylo i na zastřešení prostor kolem kostela. Nově vzniklá místnost za kaplí byla na jejich počest nazvána Švýcarskou síní. Dřevěnou věžičku navrhl architekt Bohumír Kozák.
Hladkou fasádu průčelí kaple ohraničuje geometrický vlys, který tak nechává vyniknout nápis a busty ve výklencích. Vstup zvýrazňuje portál s plastikou beránka a střídmě zdobené hlavice sloupů.
Pravoúhlé tvary typické pro kubismus se opakují i na bezpečnostní mříži, zábradlí, brance, na stěnách i na kazatelně. Za protektorátu musel být český nápis na průčelí přeložen do němčiny. „Farář Lanštják tak nechal ve štuku vyvést doslovný překlad – Betlémská kaple k 500 letům smrti Jana Husa. Zdánlivá loajalita s režimem a dobře německy mluvící farář původem Lužický Srb byl zakrývací manévr diverzní činnosti, do které bylo zapojeno značné množství lidí. Staršovstvo sboru projednávalo dokonce možnost ukrytí parašutistů po atentátu na Heydricha ve sklepení kostela. Nakonec od toho upustilo, protože sklep byl příliš malý a z okolních domů bylo na kostel dost vidět,“ dodává Pavel Novák.
Rodinu Fafkových, u kterých bydlel Jozef Gabčík, připomíná mramorová deska u vstupu do kaple. Manželé i s oběma dcerami byli zatčeni, vyslýcháni a poté popraveni v Mauthausenu. Po druhé světové válce se počet členů zmenšoval, kvůli nátlaku režimu i stěhování obyvatel v důsledku asanace Žižkova.
Dietolog a fitnessák Chaloupka žije v milovaném bytě na pražském Žižkově |
Dvojí záchrana
Hustá žižkovská zástavba s hygienickými standardy počátku 20. století neodpovídala socialistickým představám o moderní metropoli, a tak se od 70. letech mluvilo o asanaci Žižkova a nové výstavbě. Demoličnímu záměru podléhala i Betlémská kaple.
“S tím se nedokázal smířit tehdejší farář kaple František Potměšil a vymyslel plán na záchranu. Na promoci v aule Univerzity Karlovy si počkal na čerstvého absolventa historie architektury Zdeňka Lukeše a přesvědčil ho, aby se problematice kaple věnoval,“ vypráví Pavel Novák.
Po několika odborných textech o kubistické architektuře kaple došlo k jejímu zapsání na seznam kulturních památek, čímž získala ochranu. Podmínkou jejích zachování však byla její kompletní rekonstrukce. Peníze na rozsáhlou opravu se podařilo sehnat Pavlovi Novákovi z grantů Magistrátu hl. m. Prahy, Ministerstva kultury a Žižkovské radnice až v letech 2003 až 2006.
Jako absolvent AVU, malíř a člen staršovstva farního sboru dostal celou rekonstrukci na starost. Ke spolupráci přizval zkušené odborníky a samozřejmě památkáře.
“V této kapli se stal Zdeněk Lukeš největším odborníkem na ojedinělý architektonický styl – český kubismus a já jsem se od té doby začal velmi intenzivně věnovat restaurování. Líbí se mi, že Betlémská kaple žije. Už sto let se tu schází pěvecký sbor Jeroným a mládež, probíhají tu bohoslužby, hraje tu gospelová kapela, ale také se tu dějí různé kulturní akce jako Žižkovské mezidvorky, Nekonvenční žižkovský podzim, Noc kostelů, nebo třeba i techno festival. Krásně se tu vše prolíná. Tento kostel zkrátka obdaruje každého,“ usmívá se Pavel Novák.
