Společnosti IZIP byla založena v roce 2001 politiky ODS Milanem Cabrnochem a Miroslavem Ouzkým a lékařem Pavlem Hronkem. IZIP nejprve fungovala jako společnost s ručením omezeným, později se transformoval v akciovku. Nyní drží 51 procent akcií VZP, 49 procent má švýcarská firma eHI eHealth International.
Firma byla založena kvůli projektu internetových pacientských knížek. Ty stát společně s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou rozjel s odůvodněním, že jimi ušetří peníze ze zdravotního pojištění, protože pacienti i lékaři si budou moci kontrolovat vykázanou zdravotní péči a tedy i upozorňovat na plýtvání. Zkušební provoz knížek začal v roce 2002, do běžného provozu se systém dostal v listopadu 2004. Loni si ale VZP schválila další zkušební testování v Karlovarském kraji a v Kraji Vysočina. Celkem projekt podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera stál již před dvě miliardy korun.
Bylo jich více a tady je výčet jen těch z poslední doby: MF DNES poukázala například na na to, že devět pracovníků IZIP si v roce 2009 rozdělilo na odměnách 59 milionů korun (více o štědrých odměnách čtěte tady). Audit IZIP uvedl, že firma převedla autorská práva ke knížkám na jinou společnost, v jejíž struktuře ale figurují stejní lidé jako v IZIPu (více o převedení práv čtěte zde). Navíc peníze z IZIP putovaly i do akcí, které se zdravím měly pramálo společného. IZIP za peníze pojišťovny pořádal například golfový turnaj pro prominentní hosty nebo sponzoroval symfonický orchestr (více o tocích peněz čtěte zde).
Česká televize loni odhalila, že Cabrnoch a Ouzký prodali své akcie švýcarské firmě se zahalenou vlastnickou strukturu. Prodej se udál v době, kdy se vědělo, že akcie bude skupovat VZP (více o transakci čtěte zde).
Ministr zdravotnictví Leoš Heger o internetových knížkách IZIP hovoří jako o kontroverzním projektu. Podle něj se v posledních měsících kauzy potvrzovaly. Heger iDNES.cz řekl, že rozhodnutí musel rozetnout i na základě výsledků pilotního testování knížek pacienta. Loni se rozjelo ve dvou krajích. To bylo už několikáté v řadě a VZP si od něj slibovala, že ukáže využitelnost IZIPu v praxi. Dosavadní materiály z testování podle Hegera ovšem ukázaly, že projekt nefunguje (rozhovor s ministrem Hegerem o IZIP čtěte zde).
Především prostřednictvím správní rady pojišťovny. Ta schvaluje důležité kroky managementu VZP a může mu prostou většinou hlasů uložit i rozvázání smluv s firmou IZIP. Při rozhodování správní rady hraje politika důležitou roli. Rada má třicet členů a jejich výběr je ryze politický. Deset členů nominuje vláda, ostatní místa si v ní "porcují" politické strany.
Hegera podpořil premiér a předseda ODS Petr Nečas, dá se tedy předpokládat, že záměr ukončit IZIP mohou prosazovat lidé dosazení vládou i ODS. Pro konec IZIP by měli hlasovat i poslanci a zástupci TOP 09, tedy strany, jejíž členem je i ministr zdravotnictví. Záměr by mohli podpořit také Věci veřejné a zástupci opozice, kteří IZIP navenek rovněž kritizují.
V systému je nyní uloženo zhruba 200 milionů zdravotních záznamů od 2,5 milionů pojištěnců VZP. S koncem IZIP se mazat nebudou a pacientům i lékařům zůstane možnost do nich nahlížet. iDNES.cz to řekl PR manažer firmy IZIP Marek Kuřina. Podle něj VZP ovšem ztratí možnost s daty nakládat.
"Bez souhlasu klientů není možné zdravotní záznamy převádět jinam, dokonce není možné ji ani postoupit VZP, protože podle uzavřených smluv patří klientům. Společnost IZIP je pouze spravuje a stará se o bezpečnost jejich uchovávání," uvedl Kuřina. Data by se podle něj smazala pouze tehdy, kdyby zanikla firma IZIP. "V případě, že by z nějakých v tuto chvíli neznámých důvodů společnost IZIP ukončila činnost, pak by všechny zdravotní záznamy byly vymazány, podobně jako je tomu v případě úmrtí klienta. K tomu nás zavazuje zákon o ochraně osobních údajů," dodal Kuřina.
Agentura ČTK ovšem upozornila na právní výklad, podle kterého práva k datům jdou za VZP, protože ta je spravuje prostřednictvím firmy IZIP.
Podle Kuřiny nikoliv. "Pokud by se tedy VZP po skončení pilotních programů v Kraji Vysočina a Karlovarském rozhodla projekt ukončit a dál se v něm neangažovat, neznamenalo by to zánik elektronických zdravotních knížek. Projekt by pokračoval dál stejně jako dosud, pouze by nebyl financován VZP, ale převzal by jej v tuto chvíli minoritní akcionář eHi eHealth International AG," vysvětlil mluvčí firmy IZIP.
Na to chybí jednoznačná odpověď. Pouze o elektronickou knížku pacienta nejspíš ale nepůjde. Rozsah smluv s IZIP je totiž širší. Firma pojišťovně například zajišťuje chod portálu VZP. "Portál je web, ale i spojení se všemi poskytovateli. Jdou přes něj veškerá vyúčtování," řekl iDNES.cz člen správní rady a bývalý Hegerův náměstek pro elektronizaci zdravotnictví Jiří Schlanger. Podle středočeského hejtmana a poslance Davida Ratha (ČSSD) platí VZP za provoz portálu firmě IZIP ročně 70 milionů korun.
Podle Schlangera původní plán o ukončení smluv s IZIP počítá s tím, že závazky k IZIP budou vypovězeny do 30. června a až do konce letošního prosince bude plynout výpovědní lhůta. To podle Schlangera může znamenat, že se VZP ocitne bez portálu. "Do konce roku nemůžeme stihnout vybudovat nový portál. Neumožní nám to nová pravidla vypisování veřejných zakázek, podle kterých by nová soutěž trvala osm měsíců," míní Schlanger. Podle něj tak zbývají dvě řešení; buď vyjednat pokračování s firmou IZIP, nebo zajistit správu portálu přímo ve VZP. "To by stálo o několik desítek milionů korun více," tvrdí Schlanger.
Podle ministra zdravotnictví nikoli. "Nemyslím, že by tu bylo riziko arbitráží. Když vám prostě končí smlouva, tak se v projektu nemůže pokračovat," řekl iDNES.cz Heger. Podobného názoru jsou i někteří členové správní rady. Například poslanec za TOP 09 Jan Farský míní, že ze všech smluv, které ohledně IZIP viděl, nic takového nevyplývá. Další člen správní rady a poslanec za ODS Boris Šťastný tvrdí, že soudy nehrozí, protože VZP má ve firmě podíl.
Naopak spoluzakladatel firmy IZIP, europoslanec Miroslav Ouzký iDNES.cz řekl, že stát se může všechno. Opatrný je člen správní rady Jiří Schlanger. "Soudní spor se nedá nikdy vyloučit. Doufám ale, že to nenastane, protože dosavadní kroky pojišťovny vedly k tomu, že smluvní vztahy budou zrušeny," řekl iDNES.cz Schlanger.
Zatím ne. Pod ředitelem největší české zdravotní pojišťovny Pavlem Horákem se křeslo už několikrát zhouplo. Deklarace Věcí veřejných či opozice o jeho odvolání v minulých měsících bez větších problémů přežil, správní rada VZP totiž hlasování o jeho odvolání většinou nepustila ani na program jednání rady. Pro jeho odvolání by proto musela být silná politická vůle. A ta může nastat, pokud krok deklaruje Heger. Ten ovšem zatím ještě vyčkává. Hlavu Horáka, který VZP vede od dubna roku 2006, bude žádat až ve chvíli, kdy pojišťovna nesplní požadavky ze strany ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo je formuluje v následujících týdnech s tím, že úkoly povedou k většímu zprůhlednění finančních toků ve VZP. Kolik času Horák bude mít na jejich splnění, ministr zatím nechtěl říci. Horák se zatím k ukončení projektu IZIP nevyjádřil. Podrobněji je nekomentovala ani VZP.
