České předsednictví v Radě Evropské unie má za sebou první měsíc. Čeští diplomaté a diplomatky řídí jednání všech sedmadvaceti států EU, ministryně a ministři zase předsedají summitům svých evropských protějšků a dělají rozhodnutí s dopady na celou Unii a její bezmála půl miliardu obyvatel.
Česká mission impossible
Až se zima zeptá, co Česko dělalo v létě, bude mít tuzemská diplomacie jasnou odpověď – zachraňovala dostatek plynu pro celou Evropskou unii. Na konci července se totiž českým expertům a diplomatům podařilo v rekordně krátkých šesti dnech vyjednat dohodu k plynové solidaritě.
K jejímu schválení by stačil souhlas 15 zemí, čeští vyjednavači ale vymysleli kompromis, pod který se podepsali zástupci všech států evropské sedmadvacítky, s výjimkou Maďarska. Prosazení něčeho takového označila zahraniční média za „mission impossible“ – Česku se nicméně tato mise podařila.
ANALÝZA: České předsednictví bude plavbou v rozbouřených vodách |
S ohledem na to, jak složitě EU funguje – do rozhodování mluví každý z 27 členských států – znamená dojednání takové věci za šest dnů, že se čeští diplomaté opravdu museli prohnout úsilím. Běžná délka schvalování by se totiž měřila spíš na měsíce.
Češi zpracovali a s ostatními zeměmi postupně projednávali několik verzí návrhu, jednání se táhla do noci a své evropské protějšky musel obvolávat a přesvědčovat i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Vlastně klasický hektický závěr vyjednávání o důležitém byznysu nebo projektu, jaký mnoho z nás zná, akorát v mnohem větším měřítku a s několikanásobným počtem šéfů, co rozhodují.
Každopádně žádná „žvanírna s chlebíčky“. Jenže v tom může brzy nastat první háček osekaného financování celé půlroční akce: počty českých diplomatů pracujících na předsednictví jsou nižší, než by mohly být. Platí to hlavně s ohledem na krize, kterým Evropa čelí – zdražování, plyn, válka na Ukrajině, hrozící podzimní covidová vlna.
KOMENTÁŘ: Prázdné, nebo škodlivé předsednictví EU? Ale může být i k užitku |
Na vypětí sil hned v prvních červencových týdnech to bylo jasně vidět. A jestli si práci můžete rozdělit s kolegy, nebo jestli jste na ni sami, může mít postupem času vliv i na kvalitu vašeho výkonu.
Doma ticho po pěšině
Výkonnosti české diplomacie si všimla i zahraniční média, jejichž očekávání nejspíš do značné míry ovlivnily vzpomínky na pád vlády Mirka Topolánka během historicky prvního českého předsednictví v roce 2009.
Tím spíš je s podivem, že čeští ministři a ministryně o tom, co se v EU děje, na domácí půdě spíš mlčí. Právě intenzivnější komunikace by přitom mohla aspoň částečně nahradit původně chystané mediální a propagační aktivity, na kterých se úsporný mód předsednictví značně podepsal.
Náročné a skvělé. Jak vzpomínají na první předsednictví ti, kteří jej tvořili |
Zájem u lidí by byl – dvě třetiny Čechů v průzkumech tvrdí, že by se o fungování Evropské unie chtěly dozvědět více (tedy zejména o tom, co konkrétně má Česko z evropského rozpočtu, což by zajímalo dokonce tři Češky a Čechy ze čtyř).
Předsednický půlrok je k takovému vysvětlování ideální příležitost. Na konkrétních příkladech se dá srozumitelně ukázat, že Češi sebevědomě patří do evropského klubu, nebojí se ozvat a prosadit výsledek, který je přijatelný pro všechny – a ladí s našimi vlastními zájmy, jak se ukázalo právě u zmíněného plynu.
„Ono se to nějakým způsobem děje“, chtělo by se říct, i když tentokrát v dobrém: podpora pro členství v EU (které je s účastí na společné obraně v rámci NATO jednoznačným garantem naší bezpečnosti) roste v době předsednictví na rekordní hodnoty.
STEM: Češi od předsednictví chtějí řešení energetické krize, Ukrajina propadla |
Prakticky všichni v Česku už o předsednictví slyšeli, hlubší povědomí, o co vlastně jde, má ale výrazně méně lidí.A to je problém. Svět se mění a EU musí pružně reagovat. Jenže jenom když budeme vědět dost o tom, jak evropská spolupráce funguje, co se zrovna řeší a jaké jsou naše možnosti, můžeme ji utvářet podlet našeho gusta. I proto by teď bylo potřeba v komunikaci pořádně zabrat.
