Poslanci se naposledy novelou trestního zákoníku zabývali šestého září. Tehdy přehlasovali senátní veto a poslali normu k podpisu prezidentovi (více o schválení novely zde). Jenže narazili i na Hradě.
Prezidentské vetoÚstava dává prezidentovi právo vetovat zákon, který mu k podpisu předal parlament. Vetovaný zákon projednají poslanci znovu. Pokud jej schválí většinou 101 hlasu (více než polovina všech poslanců), veto přehlasují a zákon začne platit. Pokud ne, v platnost nevstoupí. |
"Poslanecký návrh se snaží řešit přeplněnost českých věznic. To je samo o sobě chvályhodné. Nemohu však souhlasit s nastolením takové praxe, kdy o tom, kdo bude předčasně propuštěn a kdo nikoli, budou rozhodovat ředitelé věznic a soudy jejich rozhodnutí jen potvrzovat," napsal prezident.
Podle Klause by to popřelo předvídatelnost trestního práva, relativizovalo systém trestů a vnášelo "voluntarismus do justičních mechanismů".
Prezidentovi přijde nejspornější ustanovení, podle kterého má jít za vzorné chování podmíněně propustit i před tím, než si trestanec "odsedí" část trestu nezbytnou pro podmíněné propuštění. Soud by tomu podle novely mohl zabránit, jen když by bylo zjevné, že by propuštěný člověk nevedl řádný život.
"Vágní pojmy jako 'vzorné chování' nebo 'je zjevné, že by… nevedl řádný život' snad mohou mít uplatnění v kázeňské praxi, nikoli ale v trestním právu," uvedl Klaus ve svém vetu pod příslušnými citacemi z trestního zákoníku.
Zákaz řízení může ztížit možnost platit výživné, tvrdí Klaus
Za sporné má prezident i ustanovení, které umožňuje uložit neplatičům alimentů místo vězení trest zákazu řízení motorových vozidel.
"Nerozumím tomu, jakou souvislost má řízení motorových vozidel s neplacením alimentů, naopak se domnívám, že znemožnění používání motorových vozidel může ztížit výdělečné možnosti, a tedy i schopnost platit výživné. Toto ustanovení považuji za nesmyslné, kontraproduktivní a diktované pouze podprahovými emocemi," napsal prezident.
Volání po takovém trestu podle Klause sice lze pochopit, ale "nelze už pochopit, jak takovému volání může vyjít vstříc Poslanecká sněmovna". Poslanci by se podle prezidenta měli snažit ulehčit přeplněným věznicím využitím existujících zákonů a změnou zaběhlé justiční praxe při ukládání trestů, nikoliv "ukvapenými novelami trestního řádu" (celé prezidentovo zdůvodnění najdete zde).
Podle generálního ředitele Vězeňské služby Jiřího Treglera bylo k srpnu v České republice 23 200 vězňů na 20 700 míst. Kapacita věznic je tak dlouhodobě překročena v průměru o více než desetinu, v některých věznicích o více než 30 %.
