"V loňském roce bylo ze strany Policie ČR podáno celkem 83 304 žádostí operátorům ohledně zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu (nařízené soudem), viz § 88a trestního řádu. Jednalo se o žádosti k 11 121 trestním věcem," řekl iDNES.cz mluvčí policejního prezidia Jaroslav Ibehej.
Výpisy potřebujeme, tvrdí policie
Není to přímo odposlechV kauze policisty Hudce nejde přímo o odposlouchávání telefonů, ale o "výpisy hovorů", tedy informace, kdo, kdy, jak dlouho a komu volal. Díky tomu, že telefony se v každém místě připojují na nejbližší buňky, které hovor posílají dále, lze také zjistit, kde přibližně se osoba nacházela. Tyto informace má telefonní operátor a na soudní příkaz je musí poskytnout policii. Ústavní soud ale letos rozhodl, že data už operátoři nemusí povinně uchovávat půl roku. |
Ten také upozornil na to, že více než 55 procent žádostí se netýkalo konkrétních telefonů, ale "buněk" vysílačů, kdy policisté zjišťovali informace k nějakému zločinu spáchanému na teritoriu takzvané buňky, jakési místní centrále operátora pokrývající přesně vymezené území. Policie tak zjišťovala, kdo se v okolí zločinu pohyboval.
Právě o těchto informacích letos Ústavní soud rozhodl, že je operátoři a internetoví poskytovatelé už nemusí půl roku uchovávat pro potřeby policie.
Počet žádostí na operátory podle policie ale neklesá. Důvodem je údajně závažnost zločinů, které kriminalisté vyšetřují (vraždy, loupeže, organizovaný zločin, korupce apod.) a také okolnost, že žádosti se týkají takových trestných činů, u kterých nejde informace jiným způsobem zjistit.
Policisté navíc zdůrazňují, že právě informace z minulosti, tedy kde a s kým pachatel hovořil, hrají důležitou roli. "To, že tyto informace nedostáváme tak, jako tomu bylo před rozhodnutím Ústavního soudu, se samozřejmě odráží i v práci kriminalistů při objasňování zmiňovaných případů," uvedl Jan Melša z policejního prezidia.
Podle soudu je soukromí posvátné
Ústavní soud ale při verdiktu o omezení práva policie získávat takové informace argumentoval i tím, že policie používá tuto metodu příliš plošně a zasahuje tak do osobnostních práv občanů.
Pokud bychom sečetli loňské případy, kdy policie vyzvídala, co dělají lidé v soukromí, dojdeme k přibližnému počtu 92 000. K výpisům z mobilů totiž musíme přičíst 5 000 standardních odposlechů a téměř 3 700 sledování. Počty policejních odposlechů přitom loni stouply poprvé od roku 2006.
