Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kdo a komu volal? ptala se loni policie v 83 tisících případech

  • 162
Loni policie požádala o více než 83 tisíc výpisů z mobilních telefonů. Díky takovým informacím pak zjišťovala kdo, komu a jak dlouho volal, posílal SMS zprávy, nebo kde se pohyboval. Takzvané údaje o telekomunikačním provozu se dostaly do centra zájmu po odhalení případu policisty Mariana Hudce, který prý neoprávněně sledoval výpisy mobilů spolupracovníků prezidenta.

"V loňském roce bylo ze strany Policie ČR podáno celkem 83 304 žádostí operátorům ohledně zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu (nařízené soudem), viz § 88a trestního řádu. Jednalo se o žádosti k 11 121 trestním věcem," řekl iDNES.cz mluvčí policejního prezidia Jaroslav Ibehej.

Výpisy potřebujeme, tvrdí policie

Není to přímo odposlech

V kauze policisty Hudce nejde přímo o odposlouchávání telefonů, ale o "výpisy hovorů", tedy informace, kdo, kdy, jak dlouho a komu volal. Díky tomu, že telefony se v každém místě připojují na nejbližší buňky, které hovor posílají dále, lze také zjistit, kde přibližně se osoba nacházela. Tyto informace má telefonní operátor a na soudní příkaz je musí poskytnout policii. Ústavní soud ale letos rozhodl, že data už operátoři nemusí povinně uchovávat půl roku. 

Ten také upozornil na to, že více než 55 procent žádostí se netýkalo konkrétních telefonů, ale "buněk" vysílačů, kdy policisté zjišťovali informace k nějakému zločinu spáchanému na teritoriu takzvané buňky, jakési místní centrále operátora pokrývající přesně vymezené území. Policie tak zjišťovala, kdo se v okolí zločinu pohyboval.

Právě o těchto informacích letos Ústavní soud rozhodl, že je operátoři a internetoví poskytovatelé už nemusí půl roku uchovávat pro potřeby policie.

Počet žádostí na operátory podle policie ale neklesá. Důvodem je údajně závažnost zločinů, které kriminalisté vyšetřují (vraždy, loupeže, organizovaný zločin, korupce apod.) a také okolnost, že žádosti se týkají takových trestných činů, u kterých nejde informace jiným způsobem zjistit.

Policisté navíc zdůrazňují, že právě informace z minulosti, tedy kde a s kým pachatel hovořil, hrají důležitou roli. "To, že tyto informace nedostáváme tak, jako tomu bylo před rozhodnutím Ústavního soudu, se samozřejmě odráží i v práci kriminalistů při objasňování zmiňovaných případů," uvedl Jan Melša z policejního prezidia.

Podle soudu je soukromí posvátné

Ústavní soud ale při verdiktu o omezení práva policie získávat takové informace argumentoval i tím, že policie používá tuto metodu příliš plošně a zasahuje tak do osobnostních práv občanů.

Pokud bychom sečetli loňské případy, kdy policie vyzvídala, co dělají lidé v soukromí, dojdeme k přibližnému počtu 92 000. K výpisům z mobilů totiž musíme přičíst 5 000 standardních odposlechů a téměř 3 700 sledování. Počty policejních odposlechů přitom loni stouply poprvé od roku 2006.

Koronavirus v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 11. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Adam Vojtěch, Jarmila Rážová, Jan Hamáček, Andrej Babiš, Alena Schillerová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar, Tomáš Šebek