Je to poněkud pikantní. Ministerstvo školství už loni v říjnu plánovalo, že v rámci novely vysokoškolského zákona odejme prezidentovi výlučnou moc nad konečným jmenováním profesorů. Jenže připomínkového řízení se už návrh z dílny ministra školství Petra Fialy "nedožil".
O půl roku později se rozhořel spor o Martina C. Putnu. A najednou je to opět aktuální otázka.
Jak to mělo v praxi vypadat? Profesorský titul by byl spojený se školou a v podstatě by byl jakýmsi "pracovním místem", podobně jako pozice náměstka. Kandidáti by procházeli přísným výběrovým řízením vyhlášeným univerzitou a v případě úspěchu by se mohli nazývat profesory. Při odchodu z pozice by titul ztratili. Podobně to podle ministerstva funguje i v zahraničí.
Spor o jmenování Martina C. PutnyPREZIDENT: Váhání s udělením tutilu PLAKÁT: Putna na pochodu homosexuálů KLAUS: Zeman má právo nejmenovat REAKCE: Zeman se chová jak Gottwald JÁDRO: Orientace nevadí, ale plakát ano PROTESTY: Studenti chystají demonstraci PROFIL: Putna se zabývá Schwarzenbergy, ruským exilem i Čapkem |
Spojení profesorského titulu s místem na konkrétní univerzitě mělo napomoci tomu, aby univerzity získaly více zahraničních kapacit v oboru a zároveň omezily praxi, kdy profesoři formálně působí na několika univerzitách, ve skutečnosti na nich ale příliš pedagogické činnosti nevyvíjejí.
Jenže to nevyšlo. "Ta změna v našem původním návrhu byla. Vypadla během diskusí s akademickou obcí, vypustili jsme to," řekl mluvčí ministerstva školství Marek Zeman iDNES.cz. Úřad podle něj nadále prosazuje návrh na tzv. mimořádné profesory, čímž chce otevřít školy odborníkům z praxe. Opět v podobě pracovního místa.
Poté, co prezident Miloš Zeman začal dělat drahoty nad jmenováním Martina C. Putny, se návrh odebrat hlavě státu moc nad profesory stal znovu aktuálním. Myšlenku vyloučit ze jmenovacího procesu prezidenta oprášila vicepremiérka Karolína Peake.
Ta se chystá chystá do novely vysokoškolského zákona prosadit, aby profesory jmenovali rektoři.
"Já to považuji za naprosto nutné a musím říct, že mě trochu zklamalo ministerstvo školství, že od toho nápadu ustoupilo akademické obci, která pro mě z naprosto nepochopitelných důvodů trvá na tomto reliktu z doby Zdeňka Nejedlého," řekla Lidovým novinám vicepremiérka.
Pokud by změna prošla, bylo by to první omezení prezidentských pravomocí v době úřadování Miloše Zemana. K jejímu prosazení by stačilo 101 hlasů ve Sněmovně, protože nejde o změnu ústavy - ale lze počítat s tím, že prezident či Senát by návrh poslancům vrátili.
Ve Sněmovně by ale změna mohla získat i podporu části ČSSD. Její protizemanovské křídlo, reprezentované například předsedou Bohuslavem Sobotkou, prezidenta za neochotu jmenovat Putnu kritizovalo.
