Napsal jste knihu o lidové etymologii. Můžete ten pojem vysvětlit?
Lidová etymologie je založená na tendenci mluvčích přizpůsobovat si slova, která jim jsou neznámá. Oni vlastně slyší slovo, které si nedokážou zařadit – nejčastěji to bývají slova cizí –, a pokud mají příležitost, pak si ho „přitáhnou“ k nějakému českému slovu. Někdy změní jeho formu, ale někdy ji ani měnit nemusejí. Třeba když většina lidí uslyší slovo hřbitov, předpokládá, že to souvisí se slovem hřbít. Přitom to slovo ve skutečnosti vzniklo ze staroněmeckého frīthof, které přešlo do češtiny, a protože čeština až do 14. století neměla f, bylo přejato v podobě břitov. A blízkost tohoto slova se hřbít byla tak svůdná, že mluvčí si výslovnost přizpůsobili a jednoduchým přesmykem a přidáním h vznikl hřbitov. Takových případů existuje spousta.
24. ledna 2021
„Zálety neměly nic společného s nevěrou,“ upozorňuje autor etymologického slovníku Jiří Rejzek (56) z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace na FF UK v Praze. Která česká slova nedají etymologovi spát? Proč měsíc září nesouvisí s ničím zářivým a jak se vyhnout tomu, abychom někoho protěžovali? A jaké vulgarismy by nás zaskočily v kázání mistra Jana Husa?
