„Od začátku mě fascinovaly a dodnes fascinují dvě propojené otázky: Jak funguje jazyk a co je to význam. Lidé jsou fascinováni záhadami, které ale obvykle leží někde mimo jejich dosah, někde ve vzdálených galaxiích, v dávných dobách či naopak v daleké budoucnosti. Já mám ale pocit, že vzrušující záhady máme i na dosah ruky. Jenom si musíme uvědomit, že pocit, že odpovědi na ně jsou nasnadě, je jenom iluzí,“ nastínil Peregrin svou vlastní motivaci.
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová při předávání ceny zmínila, že Peregrin propojuje filozofii s přírodními vědami. Podle Peregrina do sebe věda a filozofie plynule přecházejí.
„Když si, tak jako vědci, klademe otázky po tom, jak funguje svět, jaké je naše postavení v něm a podobně, tak se dříve či později nutně dostáváme i k otázkám, které už nejsou tak docela vědecké, a při jejichž odpovídání se hodí jiný druh odbornosti,“ vysvětlil tuto propojenost Peregrin. Příkladem je podle něj povaha času a další otázky, na které se nedá odpovědět vědeckými metodami.
Jazyk, který při popisu světa užíváme, je podle něj natolik komplexní fenomén, že jeho fungování nemůže odhalit jeden vědecký obor. „A tady, myslím, může pomoci právě filozofie, která nám dovoluje se poněkud povznést nad omezené perspektivy jednotlivých oborů a poskytnout nám jakousi ptačí perspektivu,“ uvedl Peregrin.
Zásadní pro svou práci považuje setkání s dílem Willarda van Orman Quina, amerického filozofa a logika, který poukázal na to, že vztah jazyka a světa, který má popisovat, není zdaleka tak přímočarý.
Věda přerůstá do filozofie, soudí Peregrin
Peregrin si podle svých slov z jeho díla odnesl to, že filozofie nemusí být „mudrováním nad otázkami, které vypadají jako hluboké, na které se ve skutečnosti ale odpovídat nedá“, a že naopak může být disciplínou, do které přerůstá věda. „A potom mě poznamenalo zejména setkání s Robertem Brandomem, který mi nejvíce pomohl v mé cestě za tajemstvím jazyka,“ doplnil Peregrin.
Ocenění získal i za schopnost strhnout k zájmu o filozofii, jazyk a poznání světa další lidi. Sám se ale domnívá, že v zahraničí je filozofie respektovanější než u nás a je o ni větší zájem. „Od kolegů z jiných konců světa, třeba z Austrálie či z Jižní Afriky, slýchávám povzdechy, kolik stovek studentů filozofie letos zase musejí učit a zkoušet,“ uvedl.
I díky jeho úsilí se tento trend může dostat i do Česka. Třeba i díky další populárně zaměřené knížce, kterou chystá. Jak prozradil v rozhovoru, bude se jmenovat Co je nového v logice a vyjde v nakladatelství Nová Beseda.
