Anonymní srovnávací testy v rámci průzkumu společnosti Kalibro Projekt vyplnili žáci z 244 tříd, z toho 33 tříd se učí podle Hejného metody. Cílem této metody, která se na prvním stupni vyučuje na přibližně pětině základních škol, je samostatné objevování matematických zákonitostí samotnými žáky.
Akademici se o využití Hejného metody neustále přou, až dosud však neexistoval žádný průzkum, který by ukazoval jasná čísla. Kritici této metody, mezi kterými jsou často profesoři matematiky, tvrdí, že kvůli ní děti zaostávají v počtech a násobilce a také že není vhodná pro slabší žáky.
Hejného metoda
|
Nicméně taková tvrzení průzkum nepotvrdil. Ti z „Hejného“ žáků, kteří mají celkově ve všech předmětech nejlepší prospěch, byli průměrně lepší o 6,4 %, dvojkaři o 1,6 %, ostatní žáci o 1,1 %.
„Průzkum především nepotvrdil dohady o tom, že žáci vyučovaní podle Hejného učebnic mají jako celek ve výuce matematiky zásadní nedostatky. Naopak v podstatě ve všech úlohách i v testu z matematiky jako celku dosáhli mírně lepších, nebo dokonce výrazně lepších výsledků,“ sdělil iDNES.cz David Souček ze společnosti Kalibro.
Ukázalo se, že žáci, kteří se učí Hejného metodou, dosahují lepších výsledků i v jiných předmětech – například angličtině nebo češtině.
„Je to nejspíš kvůli kombinaci více faktorů, včetně přístupu učitele, který na prvním stupni obvykle vyučuje své žáky většinu předmětů. Lze tedy předpokládat, že pokud nějaké principy uplatňuje v hodinách matematiky, bude je uplatňovat i u ostatních předmětů. Hejného metoda klade důraz mimo jiné na skutečné pochopení podstaty probírané látky. To se pak může projevit třeba v tom, že žáci dokáží lépe shrnout obsah textu v testu z českého jazyka,“ podotkl Souček.
„Hejného“ děti nad úlohami víc přemýšlí
Žáci vyučovaní podle Hejného metody byli výrazně lepší v úlohách, ve kterých měli dokázat, že nad úlohami umí přemýšlet, nikoliv je řešit pomocí standardizovaných vzorců. V úloze, ve které byly „Hejného“ děti lepší dokonce o 19 %, zněla takto:
Číslo 9 se dá „vyrobit“ také jako součin jiného čísla se sebou samým: 9 = 3x3. Totéž platí například o čísle 100 - 10x10. Stejným postupem se dá „vyrobit“ i jedno číslo větší než 70 a menší než 100. Které číslo to je?
Ukázka matematických úloh, které řešili žáci v rámci průzkumu o efektivitě Hejného matematiky.
„Bylo třeba přejít od ilustračního součinu 10 x 10 (= 100) k součinu čísla 9 se sebou samým (9 x 9 = 81). Při jeho hledání mělo smysl postupovat směrem dolů od čísla 10, ze kterého se ‚vyrobí‘ číslo 100 (100 = 10 x 10), což je mnohem šikovnější a rychlejší, než postupně procházet čísla 99, 98, 97, nebo naopak ‚odspodu‘ čísla 71, 72 a tak dál,“ vysvětlil Souček.
„Skutečnost, že v této úloze byli žáci vyučovaní podle Hejného učebnic téměř o 19 % bodů lepší, není nijak překvapivá, a naopak dobře ilustruje jednu z odlišností této metody v důrazu na dovednosti, které by si žáci měli z hodin matematiky odnést,“ dodal.
Klaus: Takový průzkum není relevantní
Hejného metoda se v březnu řešila také na sněmovním školském výboru. Jeho šéf Václav Klaus mladší (ODS) tehdy uvedl, že když už se Hejného metoda zavádí takřka plošně, bude chtít jasná data, která řeknou, jestli žákům pomáhá. Průzkum Kalibra mu ale nepřijde příliš relevantní.
„Myslím, že je nesmyslné tvrdit, že tyto výsledky něco dokazují, platí, co tvrdili kritici. Školy, které zkouší nové metody, jdou většinou školy ve městech, kde jsou obecně žáci ze vzdělanějších rodin. Tento graf to potvrzuje. Děti jsou lepší v humanitním základu o 5,4 % a v matematice o 5,2 %. Je to vzorek lepších žáků, není to důkaz toho, že je ta metoda účinnější,“ sdělil iDNES.cz Klaus.
Chce, aby ohledně Hejného metody proběhl výzkum s vědeckými parametry. „Už nejde o pilotní ověřovací třídy, ale plošné využívání. Je třeba zjistit, k jakým výsledkům vzdělávání to vede v dlouhodobějším horizontu,“ dodal.
Úspěšnost v jednotlivých testech ve srovnání s žáky, které se učí podle Hejného metody.
