Přes přechod se řítí obrovské černé SUV, z okének se line hlasitá hudba. Řidiči za tmavými skly je jedno, že se frekventovanou silnici právě snaží přejít maminka s kočárkem. Za přechodem hned přidává plyn a ztrácí se v oblaku výfukových zplodin, které se valí ze dvou začouzených výfuků.
I takové chování se dá pojmenovat termínem petromaskulinita. Ta označuje lpění mužů na strojích se silným motorem a pořádnou uhlíkovou stopou. A rozpoutala bouřlivou diskuzi na Twitteru, když pojem poprvé použila pirátská senátorka Adéla Šípová.
„Privilegia už tu jsou. Ale pro motoristy. Už mě tahle petromaskulinita štve. Vždyť kolo je tu ještě déle než auto,“ napsala Šípová v reakci na tweet bývalého politika Miroslava Kalouska, který tvrdil, že někteří zastánci stavění cyklostezek chtějí „privilegium pro svůj preferovaný typ dopravy“.
@kalousekm @mareksvehla Privilegia už tu jsou. Ale pro motoristy. Už mě tahle petromaskulinita štve. Vždyť kolo je tu ještě déle než auto! Když se furt musíme vracet k tradicím! Tak u toho kola jsem pro. Normální je, aby na kole jezdily i děti do školy. Bezpečně. Kolo splňuje všechna pro.
Takzvaná petromaskulinita podle senátorky Šípové prosakuje do politiky, a tedy i do veřejného prostoru. „Zbožšťování aut se projevuje vytlačováním jiných forem dopravy, nejčastěji pak kladením překážek cyklodopravě. Dále pak ale i smířlivostí k blokádě chodníků nevhodně zaparkovanými auty tak, že nelze projet s kočárkem, případně neochotou rozšířit tramvajový ostrůvek na úkor autodopravy,“ vysvětlila redakci iDNES.cz svá slova Šípová.
Malý penis, silné auto. Není to klišé, máme důkaz, říká studie |
„Auto je pro petromaskulinisty více než kolo, silnice je více než chodník. Smrad, hluk a vibrace je potřeba v zájmu automobilistů potřeba vydržet,“ dodala senátorka.
S výrazem petromaskulinita má ale problém například předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Podle jeho slov „spojuje programový zelený útok na lidi, kteří jezdí auty na benzín (petrol), s nenávistí vůči mužům, kterou ukrývá pod pojmem ‘maskulinita’,“ napsal redakci iDNES.cz politik.
Představa správného a silného muže v současné západní společnosti je úzce spjata s motorismem.
Linda Coufalsocioložka
Nebezpeční cyklisté
S tím, že by byl veřejný prostor uzpůsobován ve prospěch aut nesouhlasí například i nový primátor Prahy za ODS Bohuslav Svoboda, na jehož slova senátorka reagovala. Svoboda v rozhovoru pro Český rozhlas uvádí, že každý si může sám zvolit, jaký typ dopravy preferuje. Tlak cítí naopak ze strany zastánců cyklistiky.
„Problém je, že není možné, aby jeden typ dopravy bránil druhému. Je rozumné udělat cyklopruhy tak, aby ohrožení cyklistů bylo co nejmenší, ale zároveň cyklopruhy nesmí ohrožovat řidiče. Stane se, že jim najednou cyklopruh křižuje nájezd na dálnici, a to prostě není možné, tam k nějakému neštěstí musí dojít,“ myslí si Svoboda. Sám prý jezdí rád na kole mimo Prahu, jinak využívá elektromobil, aby „nezatěžoval ovzduší“.
Pohyb po městě se liší dle pohlaví. Muži častěji jezdí autem, ženy MHD |
Podobně se vyjádřil i předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. „Miliony lidí si denně dobře uvědomují, že jízda autem je pro ně existenční záležitostí, zatímco jízda na kole je sezónní volnočasovou aktivitou,“ myslí si Macinka.
Šípová zdůraznila, že nechce útočit na ty, kteří auto využívají k běžné dopravě. Vadí ji ale, když má při plánování města auto přednost. To se podle ní děje často. „Nejsou to ani studenti, kteří si auto nemůžou dovolit, ani maminky s malými dětmi, ani senioři, kteří si potřebují jen dojít na nákup. Petromaskulinisté rozhodují o dopravě na základě poznatků z okénka svého SUV,“ shrnuje svou pozici senátorka.
Jejím slovům nahrávají i některé výzkumy. Infrastruktura měst je totiž podle nich nejčastěji stavěna právě pro automobily. A tedy pro muže, kteří je mnohem častěji využívají pro cesty do práce i za zábavou.
Na to, jak auta bezohledně dominují veřejnému prostoru, který se pro ostatní stává v mnohých případech i nebezpečný, upozornila také spisovatelka Klára Vlasáková:
Město pro všechny, ale jen pro auta https://t.co/EypxIM4zCh
S autem už od dětství
Pojem petromaskulinity se ale netýká jen politiky a veřejného prostoru. Poprvé jej použila politoložka Cara Dagget z univerzity Virginia Tech v Kanadě. Označila tak situaci, kdy fosilní paliva a s nimi spojené využívání drahých a silných aut, přispívá k vytváření identit. Jinými slovy, mnohdy neúměrně výkonné či rozměrné auto v dnešní době stále znamená symbol statusu a moci.
V Česku tento fenomén zkoumá doktorandka sociologie na Univerzitě Karlově Linda Coufal. Jak vysvětluje, představa správného a silného muže v současné západní společnosti je úzce spjata s motorismem. „Fenomén motorkářských ‚gangů‘ je veřejně známý příklad, který můžeme pozorovat i u nás,“ uvádí výzkumnice.
Centra měst jsou zamořená toxickými plyny. Experti doporučují omezit auta |
Podpora lásky k motorům začíná u mužů v útlém věku, kdy jsou chlapci kvůli genderovým stereotypům často podporování v tom, aby si hráli s modely autíček. A pokračuje na přelom dospívání, když pořízení prvního auta značí přechod do dospělosti.
Obliba silných motorů a neochota změnit svůj konzumní způsob života směrem k větší ohleduplnosti k životnímu prostředí je také podle dalších výzkumů zejména doménou mužů. „Není náhodou, že bílí konzervativní muži – bez ohledu na třídu – jsou mezi nejhlasitějšími popírači změny klimatu a také předními zastánci fosilních paliv na Západě,“ konstatuje Dagget.
Studie dokládají, že mezi muži sice roste povědomí o klimatická krizi, zároveň ale právě oni nejčastěji popírají, že ke změně klimatu vůbec dochází.
„Vyčadit“ upadající svět
Petromaskulinita pramení i z určité krize mužství, jak popisuje socioložka Coufal. Na muže jsou ve společnosti kladeny stereotypní nároky, kterým nemusí dostát. Zároveň na ně dopadá, i když třeba nevědomky, strach z projevů klimatické změny a úzkost z ohrožení dominantního postavení.
SUV jako bunkrTrend reakčního postoje vůči přicházejícím krizím, zejména klimatické, se netýká jen mužů. Ve světe roste obliba vozidel typu SUV, a to i mezi ženami. Například zatímco v roce 2009 těchto vozidel bylo na evropském trhu pouze 9 procent, v roce 2018 to už bylo 36 procent. Dle některých sociologů i to lze chápat jak reakci na obavy ze světa zmítaného krizemi. Má jít o symbolický pokus části společnosti se uzavřít do soukromého obrněného bunkru, který poskytne ochranu před okolním nebezpečím. Navzdory všem současným problémům. |
Reakce na obavy je dle Coufal ryze emoční. Vede k „vyhrocení“ původních stereotypů. Příkladem může být takzvaný rolling coal. Anglický termín, který lze volně přeložit jako „vyčazení“, označuje úpravy dieselových motorů aut, aby vypouštěla černý nebo šedý kouř z nespáleného paliva.
„Dle mého odhadu tento trend nebude u nás přítomný ve velké míře,“ uvádí Coufal a přisuzuje to vyšším cenám pohonných hmot ve srovnání s USA.
Další ilustrací reakčního postoje a fenoménu krize mužství je nedávná výměna mezi ekologickou aktivistkou Gretou Thunbergovou a influencerem Andrew Tatem. Bývalý kickboxer se „na truc“ Thunbergové pochlubil svou rozsáhlou flotilou aut s obřími emisemi, čímž chtěl ukázat svou sílu, moc a neomezenou svobodu. Jak známo, příspěvek dovedl policii k dopadení Tata a jeho zatčení za údajné znásilnění, obchod s lidmi a účast na zločinecké organizaci.
