Dávní stavitelé lodí neznali rovná prkna, ukázal objev českých egyptologů

  0:01aktualizováno  0:01
Je to jediný člun z doby před 4500 lety, který byl kdy objeven a kompletně zdokumentován moderními vědeckými metodami. A objevili ho před čtyřmi roky čeští egyptologové. Výzkum lodi ze 3. dynastie doby stavitelů pyramid dal vědcům odpověď na otázku, jak se ve starověku stavěly lodě.

Stan označuje místo uložení lodi a její velikost. | foto: archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Hledali v jedné z hrobek pohřební komoru, místo ní v písku objevili téměř 18 metrů dlouhý člun, který k hrobce přiléhal. I taková je archeologie. Pro české egyptology už nic nezvyklého: „Nikdy nevíte, na co narazíte,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.

Loď, k jejímuž zkoumání v minulých čtyřech letech čeští vědci přizvali specialisty na starověké lodě z texaské univerzity, je výjimečná hned z několika důvodů. „Je součástí pohřebního komplexu nekrálovské osoby a to je naprosto unikátní věc. U této hrobky prostě taková loď být nemá. Pro tu dobu je naprosto nezvyklé, aby nekrálovská osoba měla jako součást své pohřební výbavy takovouto loď,“ vysvětluje Bárta. 

Fotogalerie

Druhá výjimečnost spočívá v tom, že jde o první kompletně dochovanou a kompletně prozkoumanou loď ze starého Egypta podobného stáří. „Teprve po ní přichází Chufuova (řecky Cheopsova - pozn. red.) loď v Gíze,“ dodává šéf českých egyptologů. Z hlediska technologie je člun jedinečný tím, že představuje chybějící vývojový článek mezi starším způsobem konstrukce lodí a tím mladším, který zastupuje právě Chufuův člun v Gíze. 

Člun byl postaven kolem roku 2550 před Kristem, tedy poté, co už stála Džosérova pyramida v Sakkáře, ale o několik desítek let dřív, než vznikly pyramidy v Gíze.

„V pozůstatcích člunu dlouhém přes sedmnáct metrů jsou zachovalé konstrukční detaily, které nikde jinde nejsou k vidění. A především je to poprvé, kdy na starověké egyptské lodi byla nalezena neporušená lanová šněrování, jimiž se spojovaly jednotlivé dřevěné prvky. Získali jsme neuvěřitelný důkaz o montážním postupu a práci dělníků, který nám dovoluje přesně rekonstruovat, jak byla loď složena,“ říká specialista na starověké lodě Douglas Inglis z texaské univerzity, který se podílel na výzkumu člunu.

Prkna lodi pocházela z egyptských akácií, jejich spoje byly utěsněné a zpevněné palmovými vlákny. „Jedním z nejdůležitějších poznání, které jsme tímto objevem získali, je to, jak egyptští konstruktéři lodí používali své místní materiály. První egyptští stavitelé lodí nepoužívali rovná prkna, jak to známe dnes. Upravovali prkna tak, aby využili přirozené struktury dřevěných vláken. V důsledku toho jsou mnohá z nich křivá. Taková prkna do sebe zapadnou jako puzzle a celá loď je pevnější,“ vysvětluje Douglas Inglis.

100 let české egyptologie

Speciál iDNES.cz

100 let české egyptologie

A upozorňuje i na další zajímavost: zatímco loď objevená v Abúsíru byla postavena z krátkých prken místní akácie, čluny pozdějšího faraona Chufua byly vyrobeny z dlouhých prken cedru dováženého z libanonského města Byblos. „Vidíme, jak stavitelé přizpůsobovali své metody používání nových materiálů. V několika minulých desetiletí bylo v Abydu a Abu Rawáši objeveno několik lodí z první dynastie. Zdá se, že abúsírská loď byla sestavena stejně jako tyto starší lodě, ale její tvar a konstrukce trupu jsou podobné královské lodi Chufua, i když jsou menší,“ dodává americký specialista s tím, že objev českých egyptologů a následný výzkum vyplňuje mezeru v našich znalostech a přispívá k přehodnocení dosavadních hypotéz o konstrukci egyptských lodí.

V písku zbyl jen otisk

K objevu člunu, který se ukázal tak jedinečným, vedla náhoda. Egyptští spolupracovníci českých egyptologů už na závěr prací začišťovali pouštní terén, když se najednou v písku začaly objevovat zbytky ztrouchnivělého dřeva. „Naši dělníci už mají s podobnými situacemi bohaté zkušenosti. Začali nálezy postupně očišťovat, centimetr po centimetru, až se nakonec po dvou sezonách nakonec objevila takhle obrovská loď,“ vzpomíná Miroslav Bárta.

Vzhledem k tomu, že z lodi zbyl v písku po 4500 letech v podstatě už jen otisk, bylo nutné ji nejdřív zafixovat chemickými sloučeninami, které strukturu materiálu vytvrdily. Teprve pak mohly detailní dokumentační práce pokračovat dál, ovšem za maximální opatrnosti. Vstoupit do osmnáctimetrového prostoru člunu bylo možné jen v místech, kde bylo jisté, že se to málo, co zbylo, nezničí. A když to nešlo, pracovalo se vleže z prken, kterými se člun “přemostil”.

Čeští vědci nalezli v Egyptě unikátní člun

Archeologická expedice Českého egyptologického ústavu FF UK objevila v jižním...

Záchranné práce trvaly v Abúsíru dva roky, následovala teoretická práce na základě pořízené dokumentace, která ještě zdaleka neskončila. Zbývají odpovědi například na otázky, komu patří hrobka u níž byl člun pohřben, a jak si to tato nekrálovská osoba mohla vůbec dovolit - pohřby lodí totiž byly výsadou králů. Jméno majitele hrobky je bohužel neznámé, protože nebyla nalezena pohřební komora. „Tam, kde by měla ležet, tedy v podzemí na západ od kultovní kaple, nic není. Tu skutečnou se nám dodnes nepodařilo nalézt, což může znamenat, že tam není, nebo že jsme nehledali dobře. Ale myslím, že jsme udělali vše pro to, abychom ji našli. Takže je to další enigma,“ říká Miroslav Bárta.

Jinou záhadou je, proč loď přiléhala k hrobce z jihu, když podle staroegyptských zvyklostí měla být na severu. Může být v severní části ještě jedna loď? „Asi ne, terén je tam hodně ukloněný. To může být vysvětlení, proč se loď nachází na jih od hrobky, protože na severu není terén vhodný k tomu, aby tam byla uložena takto velká loď,“ dodává šéf českých egyptologů.

Zda byla funkční, není zcela zřejmé. „To jsou otázky, které vypadají jednoduše, ale ve skutečnosti nejsou a odpovědi teprve hledáme. Ve starém Egyptě loď představovala základní prostředek pohybu pro většinu populace, ti chudší měli většinou jen papyrové člunky, ti bohatší měli skutečné lodě. Ta, kterou jsme objevili, se nachází v komplexu z doby panovníka Huneje, což je dokladem toho, že měla náboženský účel. Pravděpodobně byla pohřbena proto, aby zesnulý majitel hrobky mohl na onom světě podnikat své každodenní obvyklé plavby a měl k tomu důstojný prostředek,“ dodává Miroslav Bárta.

Rozhovor s Douglasem Inglisem

Podsvětí si Egypťané představovali jako velkou vodní plochu, něco jako nebeský Nil, říká Douglas Inglis, expert na starověké lodě z texaské univerzity. S českými egyptology se podílel na odkrývání a následném výzkumu lodi z doby prvních faraonů.  

Douglas Inglis z texaské univerzity při práci
Americký expert na starověké lodě Douglas Inglis v prostoru lodi
Velkým problémem byly při výzkumu na jaře 2016 deště. Pod propustnou textilií...

Americký expert na starověké lodě Douglas Inglis v prostoru lodi

Jak byste objev člunu z 3. dynastie v Abúsíru charakterizoval?
Je to jedinečný nález. Zatímco z první a druhé dynastie (zhruba 2950-2730 před Kr.) a čtvrté a páté dynastie (2543-2306 před Kr.) bylo nalezeno mnoho pohřebních lodí, z období dvou staletí mezi nimi jsme žádné informace neměli. Loď z Abúsíru jako první a jediná objevená to však mění. Fenoménu pohřbívání lodí úplně nerozumíme, zdá se však, že lodě byly pohřbeny vedle hrobek, aby sloužily zemřelým v jejich posmrtném životě cestami po podsvětí. To si představovali jako velkou vodní plochu, něco jako nebeský Nil. 

V jaké stavu byl člun v okamžiku nálezu?
Když byla loď objevena, byla ve velmi křehkém stavu a na mnoha místech téměř úplně zredukována na prach. Museli jsme použít vzduchové prachovky k odstranění písku z pozůstatků, protože i jemné kartáčování by způsobilo jejich rozpad. Díky trpělivé práci našeho týmu z Českého egyptologického ústavu a Ústavu námořní archeologie (při texaské univerzitě – pozn red.) jsme dokázali zachytit neuvěřitelné detaily, které se nikde jinde nezachovaly.  

Byl člun kdysi funkční, nebo sloužil jen k pohřebním účelům?
Zdá se, že byl funkčním plavidlem, ale pravděpodobně nesloužil k přepravě nákladu nebo pro živobytí. Byl typem pohřební lodi určené k přepravě těla zesnulého, a to jak v tomto světě, tak na cestách jeho posmrtným životem.

Jaké otázky zůstaly nezodpovězeny a čekají na další výzkum?
Stejně jako u všech mimořádných archeologických nálezů odpovídá výzkum na mnoho otázek, ale ještě více jich vytváří. Například proč jsme nenalezli více lodí z třetí dynastie? Jak to souvisí s dřívějšími tradicemi pohřebních lodí první dynastie nebo s pozdějšími pohřebními loděmi nalezenými vedle pyramid králů čtvrté a páté dynastie? Kdo vlastnil hrobku AS 54 a loď nalezenou v Abúsíru? Proč se změnila konstrukční technologie v době krále Chufua? Máme mnoho otázek a doufáme, že pokračující výzkum našeho týmu bude přinášet další odpovědi.

Čeští egyptologové odkryli neznámé části obrovské hrobky Staré říše

Pohled na okénko vedoucí do místnosti se sochou hodnostáře Tije a výzdobu zdi...

Podle mnohých je to nejkrásnější z objevených hrobek z doby egyptské Staré říše. Unikátní je díky...

Když nás v ČSSR zakázali, v Egyptě zloději nečekali, vzpomíná Verner

Miroslav Verner, egyptolog

Normalizační děkan nechápal, proč by egyptologové měli vyhazovat peníze do písku. Ze dne na den...

Čeští egyptologové zkoumají vzácnou hrobku, Američané jim dali přednost

Celkový pohled na Abúsír od jihovýchodu přes Abúsírský rybník. Jedná se o místo...

VIDEO Jednu z největších a nejkrásnějších hrobek Egypta 3. tisíciletí před Kristem se chystají zkoumat...

Dávní stavitelé lodí neznali rovná prkna, ukázal objev českých egyptologů

Stan označuje místo uložení lodi a její velikost.

Je to jediný člun z doby před 4500 lety, který byl kdy objeven a kompletně zdokumentován moderními...

I naši civilizaci čeká cesta z vrcholu dolů, řekl egyptolog v Rozstřelu

Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta v diskusním pořadu...

VIDEO Každou civilizaci čeká pád, i tu naši, předvídá šéf českých egyptologů Miroslav Bárta. Ukazuje se...


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Mladík natočil z auta medvěda v Beskydech, ohlas na síti ho šokoval

Muž natočil medvěda v Beskydech. Byl plachý a utíkal

Mladík jedoucí v autě před třemi dny v Beskydech kousek od Visalají natočil na mobil medvěda. Záznam zveřejnil na...

Útočník zabil v novozélandských mešitách 50 lidí, přes čtyřicet je zraněno

Střelba v mešitách v novozélandském Christchurch měla několik obětí.

Při střelbě ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch zemřelo 50 lidí. Dalších 48 utrpělo zranění. Policie...

Vodním skútrem zabil dívku, platit jejím rodičům ale mladík nechce

Vodní skútr, na kterém dva mladíci narazili do pramice.

Šárka Jarolímková každé ráno vstane a pošle totožnou SMS zprávu. Píše Christophovi Steinertovi, mladíkovi, který v...

Nizozemská policie zadržela muže podezřelého ze střelby v Utrechtu

Sedmatřicetiletý Gokman Tanis, kterého nizozemská policie kvůli útoku v...

Sedmatřicetiletý Turek Gökmen Tanis podezřelý ze střelby v tramvaji v Utrechtu, při které v pondělí zahynuli tři lidé a...

Po pádu etiopského boeingu zemřelo všech 157 lidí, včetně čtyř Slováků

V Etiopii se krátce po startu z hlavního města Addis Abeby zřítilo letadlo...

Letadlo etiopské letecké společnosti se v neděli zřítilo krátce po startu z hlavního města Addis Abeby. Na palubě bylo...

Další z rubriky

Babišovi vadí, že se Faltýnek scházel kvůli mýtu mimo oficiální prostory

Předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš. v pozadí místopředseda ANO Jaroslav...

Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek se podle premiéra Andreje Babiše neměl kvůli mýtu scházet mimo oficiální prostory...

Příbuzní Věry Bílé chtějí romské zpěvačce postavit bronzovou sochu

Zpěvačka Věra Bílá v listopadu 2018

Příbuzní Věry Bílé, která minulé úterý zemřela, chtějí na její počest vytvořit pietní místo. Romskou zpěvačku by...

Komunistický režim chtěl prolomit izolaci. Pomohlo to chartistům

Pomník v Praze 6 připomínající setkání Maxe van der Stoela a Jana Patočky (1....

Československý normalizační režim byl na začátku roku 1977 ve velké izolaci. O návštěvu nizozemského ministra...

Najdete na iDNES.cz