Jan Hrbáček, Český rozhlas: Já mám dotaz nejspíš na pana ministra vnitra. Pane ministře, můžete, prosím pěkně, vyvrátit nebo potvrdit tu informaci, že v souvislosti s vyšetřováním úniku tzv. Kubiceho zprávy do médií je mi odposloucháván vaší inspekcí telefon? Chtěl bych se zeptat, jestli o tom máte nějaké informace, popřípadě, chtěl bych se zeptat, jestli proti tomuto podivnému způsobu fízlování nějakým způsobem zasáhnete, protože monitoring kontaktů novinářů mně přijde tedy dost estébácký. Dokládá to paní Vesecká ve své zprávě předchozímu kabinetu, kde naznačuje, že bylo využito i operativní techniky při shromažďování důkazů.
Ivan Langer, ministr vnitra a ministr informatiky: Já bych chtěl předeslat, že nepochybně platí, že v demokratickém právním státě jsme si všichni rovni ve svých právech a povinnostech, a platí to jak pro novináře, tak pro ústavní činitele, platí to ale úplně stejně i pro policisty, státní zástupce a soudce. V tomto smyslu budu zastávat, a vždy jsem zastával, jasné stanovisko rovného a stejného metru pro všechny, stejná práva, stejné povinnosti. Pokud existuje relevantní důvod pro to, aby bylo použito při šetření orgánů činných v trestním řízení ustanovení § 88 písmena a, trestního řádu, potom předpokládám, že to tak bylo učiněno na základě konzultace se státním zástupcem, souhlasu státního zástupce, a konečné rozhodnutí nepochybně podléhá soudu, který takovýto návrh může buď zamítnout nebo potvrdit. O tom, že jste vy odposloucháván mojí inspekcí, nevím. Nicméně, platí, že dnešního dne jsem i já obdržel informaci, že v souvislosti s tzv. únikem Kubiceho zprávy může být odposloucháváno zhruba 20 ústavních činitelů a novinářů, že v rámci vyšetřování úniku tzv. Kubiceho zprávy mohou být odposlouchávány také některé prostory, a to prostory v Poslanecké sněmovně, prostory v jiných budovách v Praze, nevylučuji Českého rozhlasu, prostory nevylučuji na ministerstvu vnitra, a nevylučuji také, že soukromé prostory. V tuto chvíli se velmi omlouvám, ale nemohu vám odpovědět na otázku, jestli to je standardní, nebo není standardní, je to velmi čerstvá informace. Musím ji prověřit a pokud v tuto chvíli platí, že vy to víte, a tím pádem to ví všichni.
Jan Hrbáček: To je ze zprávy paní státní zástupkyně, kde to jednoznačně naznačuje.
Ivan Langer: Prosím, nechte mě domluvit. Pokud platí, že vy to víte, a teď už to tedy ví všichni na základě této tiskové konference, pak padá jakýkoli důvod pro to, aby v těchto odposleších, pokud existují, se i nadále pokračovalo. Potom jsou nelogické, a předpokládám, že budou ukončeny, protože to všichni ví. A já bych ale považoval za nemožné, aby tato kauza skončila jenom tímto vyřčeným podezřením nebo sdělením této informace, a budu muset asi trvat na tom, aby veškeré detaily, které se toho týkají, včetně těch prostor, těch osob, byly zveřejněny tak, aby bylo v této věci jasno.
Mirek Topolánek, premiér: Já do toho vstoupím, pane redaktore, protože paradoxně na vaší straně i na této straně sedí oběti tohoto fízlování, takže rozčilujete se na současného ministra vnitra zbytečně. To je samozřejmě "dračí vejce" té minulé vlády, minulého ministra vnitra, a já chci říci, že Ivan Langer má pravdu v tom, jestli mě necháte domluvit, prosím vás, děkuji. Ivan Langer má samozřejmě pravdu v tom, že to je v pravomoci soudce, že to je v pravomoci státního zástupce, nicméně, to, že je tady fízlována celá řada novinářů a politiků, je určitě s podivem, a od toho je tady sedmá velmoc, aby na tu věc upozornila. My samozřejmě můžeme dělat jenom to, co nám umožňuje zákon.
Jan Hrbáček: Já se jenom ptám, protože ty informace, které policie získá vlastně mohou odejít ještě do politického sektoru trochu jiného a mohou být docela dost intenzivně zneužívány. Toho se nejvíc bojím.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ano, my můžeme potvrdit své vážné obavy, že se jedná o záminku uskutečnění odposlechu, tzv. únik Kubiceho zprávy, který si mohl každý přečíst, a kde velmi těžko se vypátrá, jak skutečně unikla, že se jedná o záminku k odposlechům bývalé vládě nepohodlných novinářů, případně i ústavních činitelů. A pokud se náhodou prokáže, že ten seznam odposlouchávaných ústavních činitelů je jednobarevný, tak podle mého názoru půjde evidentně o způsob, jak získat záminku k odposlechům nepohodlných lidí. Nepohodlných bývalé vládě.
Ivan Langer: Já vám v tuto chvíli mohu slíbit jedno - vzhledem k tomu, že teď už není co utajovat, tak nezbývá, pokud chceme hrát mezi sebou fér, a chceme hrát fér také s občany, než zveřejnit ten seznam, zveřejnit i ten případný okruh prostor, které byly odposlouchávány a udělat na základě těchto otevřených a férových informací, které budou mít k dispozici všichni, nějaké rozhodnutí. Jaké rozhodnutí to bude, to vám doopravdy teď říci nemohu, protože více informací nemám. V každém případě se chci setkat s panem ministrem spravedlnosti a projednat s ním tento další postup, a v tuto chvíli to vypadá tak, že neodletím do Tampere, ale budu dnes i zítra doma v ČR řešit toto vážné podezření na skandál, který, obávám se, nemá v novodobých dějinách ČR obdobu.
Mirek Topolánek: Já bych dodal jenom, že na vlastním příkladě bych mohl dokladovat, kdy sice se jednalo o, z hlediska zákona, legální, nicméně, podle mě neoprávněný odposlech mé osoby, který nikdo nikdy nepřiznal. A my jsme navrhovali, právě v souvislosti s tímto odposlechem a s průnikem do bankovního tajemství, novelu zákona, která měla speciálně oblast odposlechu a celé této oblasti upravovat. Mimo jiné, pokud nevede odposlech obviněných, měl ten, kdo byl odposloucháván dostat informaci o tom, že byl odposloucháván, proč byl odposloucháván, měly mu být dány k dispozici veškeré ty odposlechy. Tuto novelu zákonu socialisti s komunisty v Poslanecké sněmovně tehdy zamítli. Já si myslím, že je znovu čas jí otevřít, protože pokud se opravdu potvrdí ty obavy, které máte, tak se jedná o naprosto nevybíravý způsob, jakým bývalá vláda kontrolu vládu novou.
Ivan Langer: Ještě poslední osobní poznámku. Já jsem opakovaně jednoznačně prohlásil, že nejsem osobou, která je odpovědná za zveřejnění tzv. Kubiceho zprávy. Říkám to znovu, říkám to zcela jednoznačně, a v kontextu toho, co řekl pan premiér Topolánek budu chtít znát odpověď na otázku, jaké že to byly vážné důvody, které mohly vést k tomu, že policejní orgán, ať už tedy inspekce ministra vnitra nebo jiný požádal o odposlouchávání telefonu ministra vnitra nebo prostor, ve kterých se pohybuje ministr vnitra, platí, že jsem občan jako každý jiný, to je nepochybné. Nicméně, určitě budu chtít znát ty důvody, a myslím si, že je v zájmu všech občanů ČR vědět jasnou informaci, jestli to, co jste tady říkal, tak je pravda nebo ne, a koho se to týkalo.
Mirek Topolánek: Já se teď omluvím svým kolegům, oni vám na všechny zbývající dotazy odpoví. Já mám bohužel už od 13 hodin jiný program, a už jsem měl být někde jinde. Takže, mí kolegové mě zastoupí, děkuji.
Radek Bartoníček, zpravodajství iDNES.cz: Pane ministře, já bych se ještě zeptal pana ministra vnitra, pokud jde o to, kde jste tu informaci získal. Vy jste říkal, že jste se to dnes dozvěděl, jestli to bylo spíš od policie, od inspekce, nebo prostě z neoficiálních, řekněme, míst. Děkuji.
Ivan Langer: Já jsem se to dozvěděl z neoficiálních míst, z okruhu novinářů. Předesílám, že zdrojem nebyl pan redaktor Hrbáček, který už asi odešel. A byla to informace, se kterou jsem nehodlal nijak pracovat, protože jsem si ji nemohl ověřit, aniž bych byl podezřelý z toho, že bych zasahoval do vyšetřování a do činnosti orgánů činných v trestním řízení. Dostal-li jsem jasnou otázku od pana redaktora Hrbáčka, tak jsem na ni odpověděl, a v tuto chvíli je to informace veřejná, a tam potom platí to, co jsem vám pověděl. Jediný možný postup, který já vidím, tak je konzultace s ministrem spravedlnosti, a máme-li hrát fér mezi sebou, tak jediný možný závěr vidím zveřejnění přesného seznamu těch odposlouchávaných osob, protože teď už nemá smysl je odposlouchávat, a říci, kdo dal k tomu pokyn, proč dal k tomu pokyn, a jestli to považujeme za normální.
