Soud sice ještě za Vašova života konstatoval, že měl podíl na vraždě generála Heliodora Píky, ale trest mu za to žádný neuložil. Zločin byl podle soudu promlčený.
"Teoreticky by bylo skutečně v pravomoci ministra degradovat podplukovníka. Ale musíme věc napřed nechat posoudit právníky, zda je něco takového možné. Potřebujeme k tomu oficiální podnět, pak se tím budeme zabývat," vysvětluje mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.
Opatrnost ministerstva lze chápat. Úředníci musí přemýšlet nad tím, zda by tím nespustili příval žádostí ke zkoumání dalších a dalších zločinců (větších či menších), kteří jsou v encyklopediích uváděni s vyšší či nižší vojenskou hodností.
Kdo přišel s podnětem na Vašovu degradaci? A co si o takovém kroku myslí historici a někdejší disidenti? Čtěte ve středu, 12. 3.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Na generála to například dotáhl Alexej Čepička, někdejší komunistický politik a zeť Klementa Gottwalda.
"Degradace by byla naprosto v pořádku. Je to jediné minimum, které na něj může dopadnout," říká o Vašovi někdejší disident Jiří Gruntorád, který si také myslí, že ministerstvo by takový krok mělo zvážit.
Právník Karel Vaš se narodil 20. března 1916 na Podkarpatské Rusi. V sedmnácti letech vstoupil do KSČ. V roce 1939 odešel do Sovětského svazu, kde byl po přechodu hranic zatčen a posléze odsouzen ke třem letům nucených prací v gulagu. Nakonec však vstoupil do československé vojenské jednotky a začal spolupracovat se sovětskou tajnou policií NKVD.
Po roce 1948 se stal prokurátorem a vyšetřujícím soudcem. Kromě procesu s Píkou byl podezřelý i z řady dalších trestných činů. Mimo jiné i z vraždy Belgičana Emila de Backera a z organizování procesů s bývalými vojáky ze Západu (vše o životě Karla Vaše čtěte v cyklu Příběhy 20. století zde).
