Počet cizinců koncem roku 2019 dosáhl počtu téměř 600 tisíc. Oproti roku 2018 tak došlo k pětiprocentnímu zvýšení jejich počtu. I přes kontinuální nárůst v minulých letech se však Česká republika drží pod evropským průměrem, který činí zhruba 9 procent cizinců v zemi. Méně než Česko má například Portugalsko, Finsko, Maďarsko či Litva.
V Česku tradičně žije nejvíce Ukrajinců (145 tisíc), Slováků (121 tisíc) a Vietnamců (62 tisíc). „Občané těchto tří zemí tvoří polovinu cizinců žijících na našem území,“ podotkla Jarmila Marešová z ČSÚ. Na dalších příčkách pak následují Rusové, Poláci, Němci Bulhaři či Rumuni. 41 procent tak připadá na občany členských zemí Evropské unie.
Z celkového počtu 42,6 procenta tvoří ženy, zbytek pak muži. Většina cizinců byla v produktivním věku, konkrétně mezi 30 až 39 lety, protože k nám přichází za účelem ekonomických aktivit. Pouze 13,9 procenta tvoří mladiství pod 19 let a 5,7 procent zase osoby od 65 let výše.
Cizinců ve stavebnictví bylo víc než Čechů
Data pro celý rok 2020 zatím k dispozici nejsou, avšak již v červnu bylo zahraničních zaměstnanců kvůli pandemii covidu-19 o 20 tisíc méně než na konci roku 2019, kdy celkový počet činil 715 651. Nejvíce ubylo Ukrajinců, a to o 7,7 procenta. Následovali Slováci, kterých odešlo 1,3 procenta.
Cizinci přesto stále tvoří 15 procent všech zaměstnaných lidí v Česku a za poslední desetiletí se jejich počet téměř ztrojnásobil. Přes polovinu, tedy 62,6 procent, pak představují muži.
Nabízené práce je méně. Zájem je o zdravotní sestry, pojišťovací poradce i dělníky |
Cizincům Česko vděčí za zvyšující se zaměstnanost v letech 2010 až 2019. Za dané období přibylo 407 tisíc zaměstnaných cizinců. Těch českých přitom 63 tisíc ubylo. Podle Dalibora Holého z ČSÚ je to důsledek stárnutí české populace, tedy ubývání lidí v aktivním věku a přibývání seniorů.
„Cizinci nejvíce zachraňovali české stavebnictví,“ doplnil k tomu Holý. V oboru byl totiž zároveň největší pokles českých pracovníků.
Tento trend se změnil s pandemií koronaviru. „Když se podíváme na čísla z loňského roku, došlo tam k opačnému vývoji – došlo k exodu cizinců, ale přicházeli tam Češi, a vývoj se tedy otočil,“ okomentoval situaci Holý. Za minulý rok tak počet cizinců ve stavebnictví klesl o 1,4 procenta.
Příspěvky cizinců a Čechů k nárůstu počtu zaměstnanců podle odvětví. | foto: Český statistický úřad
Čechů i cizinců ubylo například v těžbě a dobývání. Češi zase naopak masivně přicházeli do zdravotní a sociální péče či vzdělání, kde je potřeba větší kvalifikace. Téměř každý třetí cizinec totiž pracoval v 9. třídě pomocných a nekvalifikovaných zaměstnanců. „Následovala 8. třída, tedy obsluha strojů a zařízení a a montéři,“ dodal Holý.
Že zájem o dělníky a operátory výroby vzrůstá, potvrdily například údaje z portálu Prace.cz. Nárůst inzerovaných míst činil 25 až 30 procent.
Míra nezaměstnanosti se zatím drží na nízké úrovni. Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí na 3,7 procenta, v předchozích třech měsících dosahovala 3,8 procenta. V evidenci úřadů práce v Česku bylo ke konci října loňského roku 271 685 nezaměstnaných, nejméně od června. Loni v říjnu bylo v Česku bez práce 2,6 procenta lidí.
