Na základě výpočtů numerických modelů jsou meteorologové schopni určit některé z potenciálních nebezpečí. „Dokážeme s předstihem jednoho až dvou dnů předpovědět, že nějaké území velikosti cca kraje pravděpodobně zasáhnou silné konvektivní bouře (soubor jevů, mezi které patří např. poryvy větru, intenzivní deště, kroupy, blesky, pozn. red.),“ uvedla mluvčí ČHMÚ Martina Součková.
Tornádo způsobilo v moravských obcích obrovské škody:
Tornádo na Moravě
Sledovat další díly na iDNES.tvÚstav je podle ní schopný předpovědět také výskyt takzvané supercely, tedy typu konvektivní bouře, jejíž část rotuje kolem své vertikální osy. Může také odhadnout, které z probíhajících bouří se v tento typ bouře vyvíjí. Není ale možné určit, v jakém konkrétním místě v řádu okresů a měst nebo v jakém čase se tyto supercely vyskytnou.
Supercely jsou v Česku mnohem častějším jevem než tornáda. Ročně se na území republiky vyskytnou maximálně jednotky tornád, v naprosté většině slabých. V některých letech se neobjevují žádná. Oproti tomu každý rok ČHMÚ detekuje desítky supercel, které nemusí být v každém případě nebezpečné.
„Výstrahy vydáváme na základě všech dostupných podkladů, a to i předpovědí možného výskytu supercel. Ne každá supercela musí být nutně nebezpečná. Většinou však vydáváme výstrahu na nebezpečné průvodní jevy supercel, to jsou silné nárazy větru, přívalové srážky, kroupy,“ vysvětlila Součková.
Meteorologové odahudují sílu tornáda až na F4:
24. června 2021 |
Tornádo na Moravě
Sledovat další díly na iDNES.tvVarování před tornádem
Vznik tornáda není podle mluvčí meteorologů možné spolehlivě předpovědět. „Současný stav výzkumu neumožňuje předpovědět, na které ze supercel se vyskytne tornádo, a to nejen v Česku, ale kdekoliv ve světě,“ uvedla Součková.
O možném výskytu tornáda se tedy i meteorologové dozvídají až v momentě, kdy se tromba (atmosférický vír s přibližně vertikální osou rotace, pozn. red.) začne spouštět z bouře k zemi.
Opět ale platí, že ne všechny tromby se vyvinou v tornádo, tedy nemusí se vůbec dotknout země. Pokud se tak ale stane, zpravidla už bývá pozdě na jakékoliv varování a je třeba jednat v místě výskytu přírodního úkazu.
Jak vzniká tornádo? Obří vysavač neodhalí ani radar či družice |
Podle Součkové také dále není možné předpovědět, jak dlouho setrvá již vzniklé tornádo na zemském povrchu, ani kudy se bude po zemi pohybovat nebo kde způsobí škody.
Výskyt tornáda v Česku se často dává do souvislosti se změnami klimatu. Podle ČHMÚ to však nelze automaticky spojovat.
„Výskyt tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku nelze připisovat globálním změnám klimatu. Jedná se o přirozený výkyv cirkulace, podobně jako u povodní nebo sucha, horkých vln apod. V žádném případě tento výskyt neznamená, že bychom těchto jevů měli očekávat více. Další srovnatelně silné tornádo je málo pravděpodobné,“ uzavřela Součková.
