Středa 28. září 2022, Den české státnosti
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 28. září 2022 Den české státnosti

Jak vzniká tornádo? Obří vysavač neodhalí ani radar či družice

  19:19aktualizováno  29. června 12:14
Nelze ho zachytit běžným radarem ani družicí. S jeho předpovědí je to složité. Stačí, aby nastala jistá souhra meteorologických jevů, a zabijácký chobot zvaný tornádo je tu. Souvisí jeho výskyt se změnou klimatu? Budou se opakovat? Co o nich víme? Letecký meteorolog Petr Dvořák nám popsal, jak tornáda vznikají.

Meteorolog Petr Dvořák vysvětluje vznik tornáda. | foto: Aleš VašíčekiDNES.cz

Kam bychom mohli zařadit to jihomoravské tornádo? Jak silné bylo?
Tornáda se obecně posuzují podle své intenzity. To znamená podle intenzity projevu nebo pode toho, jakou rychlostí se ten větrný vír otáčí. Obvykle se používá šestistupňová škála od F0 do F5. To jihomoravské tornádo se řadí do třetího, možná i čtvrtého stupně. Nejnižší je nula, nejvyšší pětka, čili je to poměrně vysoká klasifikace. Dokonce se říká, že to je v moderní historii asi nejsilnější tornádo, které nad naším územím prošlo.

Může to znamenat, že se změnou klimatu přicházejí některé fenomény meteorologie i do našich končin?
Co se týká tornád, tak je to sporné. Mohli bychom si říct, že se otepluje, mění se klima, a tím pádem lze očekávat více tornád, tak ne, tak to není. Tornáda tady byla vždycky, dokonce první zaznamenané tornádo je z roku 1119 z Prahy. Podle jeho popisu je jednoznačné, že se jednalo o tornádo. Tornáda tady byla po celou dobu historie, ale dneska lidé mají záznamové prostředky, každý u sebe nosí mobilní telefon, kterým to může natočit. A tím pádem se zdá, že zdánlivě neobvyklých povětrnostních jevů přibylo. Spíš se dá předpokládat, že jich je pořád stejný počet. 

Mohou za tornáda klimatické změny?

Tím, jak se otepluje, tak je málo pravděpodobné, že by to přinášelo větší počet tornád nebo že by byla silnější. V historii byla zaznamenána i velmi silná tornáda třeba v Sovětském svazu na severu, kde je relativně chladné klima. Jsou silná tornáda, známá třeba z Chorvatska nebo z Balkánu, ze Španělska a z dalších regionů. Čili, dá se spíš očekávat, že to bude tak stejný počet tornád a jen čas od času bude některé z nich tak silné jako bylo to na Moravě.

Je náhoda, že to bylo na jižní Moravě, nebo se taková věc může stát třeba i v Praze?
Může se stát i v Praze. Tornádo, ať je silné nebo slabé, tak se může vyskytnout naprosto kdekoliv v České republice. Nejsou regiony, které by byly náchylnější. 

Jak tedy samotné tornádo vzniká?
Tornádo vždycky souvisí s bouřkovým oblakem cumulonimbus. To je vertikálně velmi vyvinutý oblak. Všichni známe, jak vypadají takové ty kupolovité oblaky, které narůstají do velkých výšek. Často se potom jejich vrcholy rozbíhají do takových vějířovitých, kovadlinovitých završení. Potom už je to maximální stadium vývoje bouřky, ale některé z těchto bouřkových oblaků jsou nazývány supercelami.

To slovo supercela znamená, že je v tom oblaku specifická cirkulace, která potom může napomáhat vývoji tornáda. Lze si ji představit asi jako šroubovici DNA. V tom oblaku je výstupný proud, velmi silný, určitě více než 50 m/s, který probíhá po takovéto šroubovici. Čili cirkuluje, letí nahoru a potom vedle něj je jiný, sestupný proud, také 50 a více metrů za sekundu, který po podobné šroubovice zase sestupuje.

GRAFIKA: Anatomie tornáda

Obří vysavač

A tyto dva proudy mezi sebou vytvářejí podmínky k tomu, aby mezi nimi, uprostřed toho oblaku, vznikl takový rotující sloupec vzduchu. Přirovnal bych to k tomu, když si uchopíme třeba polínko do dlaní obou rukou a jedna ruka jde dopředu, druhá jde dozadu. To polínko rotuje. Točí se. A něco podobného dělá ten vzduch v tom oblaku. Vznikne z toho takový způsob cirkulace, který tam vytváří silný podtlak.

Do toho oblaku je potom zespodu nasáván velkou rychlostí vzduch, je to takový obří vysavač. To dělá právě ten rotující sloupec vzduchu uprostřed bouřkového supercelarního oblaku. A my to zvenčí můžeme pozorovat jako takový chobot. Pod oblakem se utvoří takový chobotovitý, nálevkovitý tvar, kterému se říká tromba nebo v angličtině funnel cloud. A pokud zůstane jenom u té tromby, tak říkáme, to je tromba, to není ještě tornádo. Ale když ta tromba dosáhne zemského povrchu, tak to už je potom tornádo. A záleží na tom, jak velké, jak rychle nasává vzduch, tak potom tomu odpovídají projevy, které jsme třeba viděli na jižní Moravě.

Dá se taková situace předpovědět?
Dá se předpovědět, že by mohlo nastat tornádo. To samotné tornádo, nebo tornádový výjev, se současnými prostředky předpovědět nedá, a to proto, že v rámci celé atmosféry je to vlastně takový malý útvar. Berme na vědomí, že ten chobot má v průměru v našich podmínkách třeba 50 metrů nebo malé desítky metrů. 

Co dokážeme předpovědět?

Není to jako ve Spojených státech, kde tornáda mají průměry až kilometry. Něco takového u nás není. U nás je to vlastně malinkatá věc, která vznikne a za pár desítek minut zase zanikne, a to numerické modely prostě nedokážou vyhodnotit. Nemají na to patřičné rozlišení a vůbec ty podmínky v atmosféře jsou tak jemné a detailní, že to model nedokáže zahrnout. Čili meteorologové dokážou říct, budou podmínky na vývoj supercelárních bouří, budou v této oblasti, budou v tomto čase, a to je tak všechno. Jestli se tam potom vyvine samotné tornádo nebo tornádový jev, nebo nevyvine, to už je otázka.

Jaká musí být konstelace okolností, aby k tomu nakonec došlo?
Jednak musí být v atmosféře takzvaná instabilita. To jsou podmínky, za kterých může vzduch volně vystupovat do velké výšky. My si to můžeme představit jako horkovzdušný balon. Horkovzdušný balon stoupá tehdy, když má celkovou svoji hustotu nižší než ten vzduch kolem balonu. A podobně se chová i vzduch. Když se nad určitými místy vzduch zahřeje, může to být třeba město, může to být horská krajina, kde jsou rozpálené skály. 

Může to být jiný prostor, kde svítí slunce. Zahřívá ten terén, od terénu se prohřeje vzduch a vzniknou takové objemy vzduchu, které si můžeme přirovnat k tomu horkovzdušnému balonu. A za určitých okolností se potom ten vzduch odpoutá od zemského povrchu. A pokud jsou takové podmínky, že ten vzduch může volně stoupat do velké výšky, 10 až 12 km a stále má přebytek teploty oproti svému okolí, tak tomu říkáme, že je v atmosféře velká instabilita.

Ty výstupní proudy, také se jim říká termika, potom napomáhají utváření bouřkové oblačnosti. To je první takový předpoklad, musí se utvořit bouřkový oblak. A jednak také dostatek vlhkosti. Můžeme říct, že vzduch se přehřívá třeba uprostřed Sahary, ale žádné oblaky tam nevznikají, protože vzduch je tam extrémně suchý. Kdežto tady ne, tady je dostatek těch stavebních kamenů pro takový oblak, tedy vlhkost. Když nabude velkého rozměru, tak tato cirkulace je velmi mohutná.

Nebezpečný střih větru

A ještě je potřeba, aby se to celé roztočilo, aby to nabylo ten spirálovitý charakter nebo rotační charakter, a tomu napomáhá tzv. střih větru, vertikální střih větru. To znamená, že kdybychom se posouvali po vertikále od zemského povrchu do výšky, tak se bude měnit směr i rychlost, nebo jenom směr, nebo jenom rychlost, ale ten střih větru tam musí být patrný. Zejména změna směru větru s rostoucí výškou. Tato situace byla právě nad jižní Moravou, kdy proběhlo to tornádo. 

Tam byl velmi výrazný střih větru. V prvních asi tisíci metrech foukal severovýchodní vítr, ale potom se rychle stáčel na jihozápadní. Čili tato změna větru od stočení napomáhá tomu, že stoupavý proud začne sledovat trajektorii té spirály. To jsou základní podmínky, jsou tam ještě další a další, ale toto je takový základ. A potom je možno předpokládat, že se budou vyvíjet supercelární bouře, a s nimi může, zdůrazňuji slovo „může“, také nemusí, být spojen potom vznik tornádových jevů.

My jsme zmiňovali ta obrovská tornáda známá ze Spojených států. Jaké podmínky jsou zapotřebí, aby toto vzniklo? Je to třeba blízkost oceánu a podobně?
Určitě. Severoamerický kontinent nebo tam, kde tato tornáda vznikají, tak tam se na tom podílí velký teplotní kontrast mezi oceánem a pevninou, která je touto roční dobou velmi prohřátá. Plus zásoba vlhkosti, plus všeobecné proudění v atmosféře. To u nás není, u nás je trošku jiná konfigurace. Vlastně nikde jinde na světě takhle obrovská tornáda nevznikají.

Kolik toho o tornádech ještě nevíme?
Odborníci zdaleka všechno nevědí, protože je velmi problematické tornáda zkoumat. Představme si třeba tady u nás rotující sloupec vzduchu, který ničí všechno, co mu přijde do cesty. Viděli jsme tam poházená auta, čili to má velikou sílu. A má to 50 metrů v průměru. Pohybuje se to poměrně rychle, za pár desítek minut to projde desítky kilometrů. Je to relativně malé, a teď zkuste něco měřit. Rychlosti větru v tom rotující víru můžou být až 500 km/h.

Odhadujeme, že na Moravě tam bylo něco přes 200, 250 km/h. Proto to zničilo střechy a auta. Do toho nemůžete přijet nějakým výzkumným  automobilem nebo tam poslat dron, to nejde.

Meteorologové ve Spojených státech využívají Dopplerův radar pro rozpoznání jevů, které by mohly vést k tornádu.

Je velmi obtížné to zkoumat. Dělá se toho pomocí Dopplerovských radarů, ale ani ty nejsou všemocné. V Americe, například mají takové pojízdné radary, kterými jezdí kolem toho tornáda a pomocí rádiových paprsků zkoumají, co se tam děje. Ale není to všemocný prostředek, není to věc, která by nám dala nějakou komplexní informací. Čili zdaleka nevíme, jestli vůbec kdy budeme vědět, úplně všechno o tom, jak se tornádo chová, jak se vyvíjí, jak zaniká třeba, jaké bude mít silové účinky. To je věc, která je myslím současné vědě zatím ještě pořád dost vzdálená.

Vy jste letecký meteorolog. Jak může takový jev být nebezpečný pro letadla?
Velmi nebezpečný. Víme, jak je nebezpečný pro věci na zemi, zničí to domy, auta... Teď si představte, že bychom do toho vletěli letadlem. Došlo by zcela jistě ke katastrofě. To se týká i velkých letadel. Taková věc je značně nebezpečná, dokonce bych řekl, že jedna z nejnebezpečnějších věcí nebo projevů počasí pro letectví.

Kdyby se něco takového vyskytlo, dejme tomu, v blízkosti třeba velkého dopravního letiště, tak na to tam jsou meteorologové pozorovatelé, kteří počasí kolem sebe nepřetržitě pozorují a okamžitě by o tom informovali forecastery, kteří by na to vydali výstrahu. A řízení letového provozu by potom odkláněla provoz od této záležitosti.

Co se týká letů ve větších výškách, když bychom si představili, že letíme letadlem na dovolenou, je noc, není vidět, co se před tím letadlem děje. Co když tam je takový bouřkový oblak, ve kterém je takovýto systém proudění? Naštěstí dneska je povinnost, taková letadla vybavit meteorologickým radarem, takže piloti vidí na velkou vzdálenost před sebe radarové odrazy a vidí tu oblast, kde jsou největší kapičky nebo největší ledové částice. Nevidí tam to tornádo, pokud by tam bylo, ale vidí strukturu toho oblaku. A jsou vyškoleni, mají zkoušky i z meteorologie a vědí, že se takovému objektu nebo takovému typu počasí nutně musejí vyhnout.

Aktualizace z 29. června: redakčně jsme upravili přímou řeč respondenta. Originální rozhovor si můžete poslechnout v podcastu pod článkem.

  • Nejčtenější

ANALÝZA: Poté, co neuspěl v té první, Putin chystá „Novou válku“

Premium Tváří v tvář dění posledních týdnů na ukrajinských frontách, vyhlásil Vladimir Putin částečnou mobilizaci. Jak...

Je redaktor užitečný idiot? Odpovídáme čtenáři rozčílenému elektromobily

Jen málokterá technologie polarizuje společnost tak jako elektromobilita. Někteří jí nekriticky fandí, jiní ji...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejjasnější pohled za 30 let. Webbův teleskop vyfotil prstence planety Neptun

Vesmírný teleskop Jamese Webba prokázal své další schopnosti. Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila nové snímky...

Pozoruhodný projekt polského lehkého bitevníku Skorpion se neujal

V letech 1987 až 1995 se v Polsku pracovalo na projektu lehkého bitevního letounu PZL-230 Skorpion. Neortodoxní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

NASA testovala obranu Země před vesmírným tělesem, sonda zasáhla asteroid

Sonda DART americké vesmírné agentury NASA zasáhla v úterý podle plánu měsíc planetky Didymos. Šlo o první test obrany...

Sověti ozářili Richarda Nixona radioaktivitou. Jeho agenti to zastavili trikem

Premium Při návštěvě v Sovětském svazu Richard Nixon sice přátelsky hovořil se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem v takzvané...

Test kočičích kapsiček. I z krmiva za deset korun může zvíře dostat vše

Premium Kočky nám sice někdy připadají mlsné, ale ony jen v miskách hledají to, co jejich tělu prospívá nejvíc: maso plné...

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

Rozšíření oparů souvisí s rozmachem líbání v době bronzové, tvrdí vědci

Příčinou šíření oparů je pravděpodobně rozmach líbání v době bronzové. Vyplývá to ze studie, o které informoval deník...

Revoluční ultrazvuková náplast dokáže dva dny monitorovat vnitřní orgány

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vynalezli náplast, která dokáže snímat ultrazvukem vnitřnosti...

Zemi obývá 20 biliard mravenců, na každého člověka připadá 2,5 milionu

Mravence můžeme potkat na každém kroku. Vědci nyní zkoušeli za pomoci různých dat ze všech kontinentů kvalifikovaně...

Byli Češi černoši? A jaké pleti byl Ježíš? Změny barvy kůže mají vysvětlení

Premium Věda rozbíjí obraz světa, až to občas bolí. Pořád je to však lepší než zůstávat lapeni v pavučině pomýlených předsudků....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

RECENZE: Pro Pokáče byla O2 arena příliš velkým soustem

Z hlediska návštěvnosti skončil koncert písničkáře Pokáče v O2 areně maximálním úspěchem - pár hodin před začátkem...

Přístroje zjistily výbuch u Nord Streamu. Úmyslný čin, tvrdí Švédsko

Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy, a to v místech, kde z plynovodu Nord...

Příběh Marty: Syn si přivedl domů přítelkyni, je to líná špindíra

Se synem jsme měli vždycky hezký vztah. Naším společným plánem bylo, že jednou s námi zůstane žít v našem domě v...

Slovensko vře kvůli cenám elektřiny. Největší výrobce hrozí bankrotem

Největšímu výrobci elektřiny na Slovensku, společnosti Slovenské elektrárne, se příčí dodávání elektřiny slovenským...

Mrazivá noc bez spánku a výstup na skálu. Soukalová promluvila o ztracení

Moderátorka Gabriela Soukalová (32) vyrazila na dovolenou v italském Livignu se svým přítelem Milošem a dcerkou...