Při přechodu ostře střežených hranic komunistického Československa umírali hlavně muži od 19 do 30 let, nejčastěji to byli dělníci. Autoři Tereza Mašková a Vojtěch Ripka navíc zpracovali interaktivní mapu, jež poskytuje informace o obětech a místech, kde zemřely.
Autoři studie uspořádali a analyzovali údaje o lidech zadržených na československých hranicích a podrobně prozkoumali případy 276 usmrcených. Celkové počty mrtvých jsou pravděpodobně vyšší, nelze totiž vyloučit, že v archivech chybí řada záznamů zvláště z počátku sledovaného období. Dalších několik set mrtvých pak tvořili pohraničníci.
Badatelé hledali odpověď na to, kdo byly oběti železné opony, jakou měly motivaci k přechodu hranic a co věděly o jejich ostraze. Ze zpracovaných dat vyplývá, že typickou osobou usmrcenou na hranici byl muž z Československa s českou národností, který usiloval o přechod hranice do Rakouska a byl zastřelen v československém hraničním pásmu v letech 1948 - 1950. Muži tvořili mezi oběťmi naprostou většinu, ženy jen několik procent.
Mašková s Ripkou připomněli, že mezi usmrcenými byli nejen emigranti, ale také lidé, kteří se do blízkosti hranice dostali omylem - například zahraniční turisté.
Interaktivní online mapa, která studii doplňuje, umožňuje uživatelům vyhledat místo, dobu a způsob úmrtí obětí či filtrovat zemřelé podle různých osobních charakteristik. Údaje jsou anonymizované, zájemce se o obětích s ohledem na ochranu jejich osobních dat dočte jen křestní jméno a počáteční písmeno příjmení. Zato se dozví věk, státní příslušnost či rok incidentu.
Téměř polovina obětí zemřela po střelbě pohraničníků, druhou nejčastější příčinou smrti byl zásah elektrickým proudem z hraničního zátarasu. Další lidé se utopili. Mapa ale zaznamenává například i smrt osmiletého Kevina z NDR, který zemřel při autohavárii, když se s rodinou v roce 1989 snažil dostat do západního Německa.
Komunisté začali s faktickým budováním železné opony v roce 1951. V letech 1952 až 1957 byl prostor mezi stěnami plotu zaminován, počínaje rokem 1952 byl zátaras doplněn o vodiče vysokého napětí. Elektrický proud byl z plotu definitivně vypojen v polovině 60. let.
V souvislosti s použitím vysokého napětí policie prověřovala roli bývalého premiéra a ministra vnitra Lubomíra Štrougala, konkrétně jeho odpovědnost za smrt lidí na hranicích. Nedávno však věc uzavřela s tím, že je promlčená. Štrougal odmítl, že by něco zanedbal nebo zavinil. Vypnutí proudu prý zdržela politická vyjednávání.
