"Vyvěšení tibetské vlajky je součástí mezinárodní propagandy a pokus o poškození image Číny. Bursíkův čin považujeme za nepřijatelný zásah do našich vnitřních záležitostí," řekl iDNES.cz tajemník politické a tiskové sekce čínské ambasády Peng Bin.
Martin Bursík si z toho těžkou hlavu nedělá. "Považuji to za standardní reakci totalitního režimu, který má problémy s dodržováním lidských práv. Stejnou rétoriku o vměšování do vnitřních záležitostí používal i komunistický režim v Československu," reagoval Martin Bursík pro iDNES.cz.
Sám prý ani nerozlišuje, zda vyjadřuje podporu nezávislému Tibetu z pozice ministra, nebo předsedy Strany zelených. "Dělám to tak už roky," dodal. Tentokrát ale nezůstane jenom u gesta solidarity.
"Zvažuji možnost podpory Tibetu v rámci rozvojové pomoci, ekologických témat k řešení je tam řada," řekl Bursík po pátečním setkání s vyslancem dalajlamy Kelsangem Gjalcchenem. V úvahu by podle něj připadala například vědecká mise.
Tibetská náhorní plošina čelí podle vyslance silnému tlaku, je odlesňována a zvyšuje se tam těžba rud. Tlak na životní prostředí znamená i příliv Číňanů do velehor, který zesílil po vybudování železnice.
Kritika obchody neohrozí, soudí Bursík
Ministerstvo zahraničních věcí se na rozdíl od Bursíka celosvětové akce Vlajka pro Tibet neúčastní. Pro iniciativu vicepremiéra má prý ovšem pochopení a sympatie.
"Česká republika ale nijak nezpochybňuje čínskou svrchovanost nad Tibetem. Vychází z politiky Jedné Číny a podporuje obnovení dialogu mezi ústřední čínskou vládou a tibetským duchovním vůdcem dalajlámou o poskytnutí širší kulturní autonomie Tibetu," řekla iDNES.cz mluvčí Zuzana Opletalová.
Nakolik principiálně se politici staví k otázce nedělitelnosti lidských práv, považuje Bursík za individuální záležitost. Pragmatický postoj podle něj ale Česká republika nemá zapotřebí.
"Takový postoj je u nás irelevantní, protože zahraniční obchodní bilance činí 93 procent čínského importu k nám a 7 procent českého importu do Číny. Neznám navíc případ, kdy by takové projevy solidarity s lidskými právy vedly k obchodním škodám, to je z čínské strany obvyklá rétorika," vysvětlil Bursík.
Ambasáda bude žít olympiádou
Loni ovšem čínská ambasáda reagovala dokonce otevřeným dopisem hejtmanům i starostům českých obcí a měst, v němž je žádala o nevměšování do vnitřních záležitostí a přesvědčovala o "tibetském ráji".
Očividně nepochodila. Zatímco loni 10. března vyvěsilo vlajku 286 českých měst, letos jich udělá totéž v den 48. výročí krvavého potlačení tibetského povstání už 319.
Čínská ambasáda se letos připravila jinak. Od 8. do 10. března si nechala povolit shromáždění před svou budovou. Oficiálním důvodem je propagace olympijských her v Pekingu v roce 2008.
"Každý ví, že pravým důvodem je zabránit každoroční demonstraci lidskoprávní organizace Amnesty International před budovou ambasády," řekla iDNES.cz Marcela Procházková z občanského sdružení Lungta.
Peng Bin se brání. "Chceme ukázat, jak se Čína dobře připravuje na olympiádu. Navíc to není ani iniciativa ambasády, ale čínské komunity v Praze," říká. Souvislost s demonstrací Peng odmítá, načasování obou akcí je prý čistě náhodné.
Demonstraci se ale zástupce ambasády nevyhne ani tak. "Začneme v sobotu pochodem v 17 hodin z náměstí Jiřího z Poděbrad, v 18 hodin dojdeme k ambasádě a předáme protestní dopisy," slíbila Marcela Procházková.
