Kauza se týká muže odsouzeného za znásilnění, za výrobu dětské pornografie a za zneužití dítěte k výrobě pornografie. Otčím si dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Rozhodl tak, že původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.
„V postupu trestního soudu byly v kauze ‚Anička‘ shledány závažné vady v dokazování, a to v otázce vyhodnocení údajné iniciace sexuálního kontaktu ze strany poškozené, vyhodnocení stran následků trestné činnosti, zhodnocení rodinných a majetkových poměrů a osoby obviněného, a rovněž ve vztahu k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem,“ sdělilo nyní ministerstvo.
Žalobce o podmínce za znásilnění: Soud zřejmě mylně interpretoval posudky |
„Dále bylo zjištěno, že mohlo dojít i k porušení mezinárodněprávních závazků státu v oblasti ochrany základních lidských práv ve vztahu k poškozené ‚Aničce‘ ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva,“ doplnil úřad.
Obhájce oběti rozhodnutí ministra Blažka vítá. Už dříve k podání stížnosti ministerstvu posílal podnět. „Skutečnost, že ministr spravedlnosti podal stížnost pro porušení zákona, je dobrou zprávou nejen pro klientku ale i pro jiné oběti této trestné činnosti. Nyní bude na Nejvyšším soudu, aby ve věci rozhodl a vymezil mantinely pro ukládání trestů za tuto trestnou činnost,“ okomentoval pro iDNES.cz advokát Marcel Jurčaga.
„Doufám, že Nejvyšší soud se s tímto úkolem vypořádá, a to i s ohledem na recentní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a již delší dobu trvající posun ve vnímání společnosti, pokud jde o trestání této trestné činnosti,“ doplnil Jurčaga s tím, že s klientkou se rozhodli, že ve věci podají ústavní stížnost.
Brněnský krajský soud odůvodnil verdikt tak, že přihlédl k doznání pachatele, jisté míře sebereflexe i k jeho závazkům vůči zbytku rodiny i vůči oběti, které by měl platit odškodnění. Soud také uvedl, že „prvotní impulz k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené“.
Rozsudek vzbudil kritiku. Média informovala o tom, že oběť se po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v psychiatrické péči. Krajský soud přitom vycházel z předpokladu, že její psychická újma je spíše mírnější, s pozitivní prognózou. Případ vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž v únoru informoval, že ve věci nepodá dovolání, protože mu zákonné podmínky neumožňují rozsudek napadnout. Oproti ministrově stížnosti pro porušení zákona, která může vést pouze k akademickému výroku Nejvyššího soudu, by dovolání mohlo dosáhnout zrušení rozsudku a nového projednání věci.