U sbírky, kterou založila nezisková organizace Pod svícnem, je i příběh dotyčné dívky, která je označená jako Anička. Znásilňování podle ní začalo v roce 2020. Otčím si pořizoval i fotky a video soulože.
Leitgeb, Farnou i Geislerovou pobouřil případ dívky zneužívané otčímem |
„Vydíral mě, že pokud s nim nebudu spát, všechno zveřejní. Ty jeho praktiky jsem podstupovala i třikrát denně. Po nějaké době, nevím po jaké, jsem prostě přestala odporovat, věděla jsem, co se stane když nebudu po vůli. A tak jsem rezignovaně na styk přistupovala… Chtěl to všude, kde ho zrovna napadlo. Doma. V lese. Na poli. Kdekoliv v autě,“ popisuje poškozená.
Podle soudu ji muž nejméně od začátku roku 2020 do června 2022 až pětkrát týdně nutil k souložím a orálnímu sexu, a to v rodinném domě na Vyškovsku i v lese, kde spolu pracovali.
Činil tak v době, kdy byla nezletilá, i po jejích osmnáctých narozeninách. Obžalovaný obměkčil soudce mimo jiné tvrzením, že se musí postarat o rodinu, přestože jako lesní dělník čelí několika exekucím.
Podmínka za opakované znásilnění dívky pobouřila. Prověřuje ji ministerstvo |
Dívka o činu nakonec řekla třídní učitelce poté, co na ni otčím před školou křičel, že všem řekne o jejím sexuálním životě. Anička se začala sebepoškozovat a několikrát se pokusila o sebevraždu. Další pokus přišel právě po rozsudku.
„Bylo mně z toho špatně. Přála bych soudnímu znalci, aby jen z poloviny zažíval to, co já,“ uvedla pro server Seznam Zprávy. „Teď jsem hospitalizovaná potřetí. Sebepoškozování trvá pořád. Žiju v tom, že to je moje vina, nenávidím se a byla bych spokojenější, kdybych nebyla,“ dodává.
Přes tři miliony na pomoc
Skrze sbírku na platformě Donio se za jeden den vybralo přes 3 miliony korun. Sama Anička přes Pod Svícnem dárcům vzkázala, že si pomoci moc váží a věří, že díky sbírce bude moci začít nový život. Prostředky půjdou také na psychologickou pomoc a bydlení. „Ideálně někde daleko od této rodiny, aby začala život nanovo,“ řekla iDNES.cz poslankyně a spoluzakladatelka neziskové organizace Pod Svícnem Barbora Urbanová.
Dodala, že jsou s dívkou ve spojení. „Myslím, že po sbírce je jí výrazně lépe. Případ není úplně uzavřený. Dostala náhradu újmy 300 tisíc korun, judikáty ale říkají, že by měla být minimálně 500 tisíc. Tato věc by se dala napadnout, byť jí to zřejmě nepomůže, protože víme, že pán je v exekucích, ale spravedlnosti by mělo být učiněno zadost,“ podotkla.
Kritickou částí rozsudku byl znalecký posudek, který říká, že je poškozená v pořádku a znásilňování otčímem na ni nemělo negativní dopad. K tomu přihlédl soud, proto trest snížil. Podle advokátka Martiny Houžvové, která se specializuje na sexuální trestné činy, jsou pro soudy znalecké posudky silným důkazem.
„Jsou to jediné, co mohou soudy vnímat objektivně. Mají výpověď poškozené, pachatele, nějakých svědků, všichni mají ke všem nějaké vztahy. Znalec pro soudy ten, kdo nemá k ničemu a ještě navíc je to odborník psychiatrie, lékař. Má razítko a na to soudy slyší,“ poznamenala Houžvová.
Dopady se mohou projevit i po letech
Urbanová i Houžvová se s rozsudkem neseznámily, protože soud zatím nevyhotovil jeho písemné odůvodnění. To se také nejprve musí doručit účastníkům trestního řízení. „Jakmile soud prvního stupně doručí rozsudek účastníkům, krajský soud zveřejní na svých internetových stránkách doprovodné tiskové prohlášení,“ sdělila tisková mluvčí brněnského Krajského soudu Klára Belková.
Podle psycholožky Hany Vidlák Kanisové z neziskové organizace Persefona, která s oběťmi sexuálního násilí pracuje, se dá očekávat, že podobný čin na oběti následky zanechá. Jde například o noční můry, pocity viny a studu, posttraumatickou stresovou poruchu či vyhýbavost ve vztazích.
Citlivější soudce. Sexuální trestné činy mají řešit nové specializované senáty |
„U spousty potíží se opravdu dá očekávat, že se můžou objevit až s nějakým odstupem buď od činu samotného, nebo od jeho uzavření. Některé můžou pak souviset s konkrétními spouštěči, například když si člověk, který si něčím takovým prošel, pořídí vlastní děti a podobně,“ podotkla Vidlák Kanisová.
Podobný rozsudek podle psycholožky může pro oběť být ránou pod pás, že se za ni soud nepostavil a nikdo nechápe vážnost situace. „V souvislosti s tím se může zlobit, plakat, může propadnout pocitu bezmoci, může to prohloubit pocity vyloučenosti ze společnosti, může to další oběti odradit od toho svou situaci řešit touhle cestou a tak dále. Nemůžeme se pak divit, že to oběti znásilnění nebo zneužívání nechtějí hlásit,“ poznamenala psycholožka.
Urbanová uvedla, že trauma ze znásilnění se může projevit i po letech. „Rozsudek je další bagatelizace podobných případů. Systém neustále ukazuje, že znásilnění není dostatečně vážná věc, a proto je běžným trestem podmínka,“ řekla Urbanová.
Poslankyně Urbanová se kvůli případu obrátila už v úterý na ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Jeho resort rozsudek prověří. „Jakmile ministerstvo spravedlnosti obdrží spis, o nějž již požádalo, budu se zabývat otázkou, zda byl před soudem porušen zákon. Jen pokud byl porušen zákon, mohu podat k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona,“ uvedl na sociální síti X Blažek.
S citlivějším přístupem k podobným případům by podle poslankyně mohly pomoci specializované soudní senáty zaměřené na sexuální delikty. Dále by pak mohla přispět i redefinice znásilnění, kterou již schválila vláda. Novela je postavená na zásadě, že „ne znamená ne“. Trestný čin znásilnění bude nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky ministerstvo vyčlenilo do samostatného nového trestného činu sexuální útok.