V úvaze totiž není vojenská obrana hranic, ale případná pomoc české policii, kdyby její síly a prostředky nestačily. Což by aktuálně mělo zejména podobu vyhledávání a zajišťování nelegálních migrantů. Zejména jih Evropy nyní čelí jak těmto migrantům, tak žadatelům o azyl ze zemí, v nichž panuje diktatura nebo se v nich válčí.
Desítky migrantů denněOd pátku do pondělního rána zadržela cizinecká policie na celém území ČR 197 nelegálních migrantů (toto číslo skokově zvýšilo zejména odhalení 76 lidí v kamionu na Tachovsku). Od zesílení kontrol 17. 6. zajistila policie 996 běženců, kteří většinou Českem putovali na Západ. V detenčním zařízení v Bělé pod Bezdězem bylo k pondělku 467 cizinců, v Zastávce u Brna 194. Zdroj: Policie ČR |
Na dotaz iDNES.cz, zda je armáda připravena splnit případné politické zadání pomoci policii na hranicích v rozsahu patnácti set vojáků, mluvčí Generálního štábu Armády České republiky Jan Šulc ujistil, že vojsko připravené je.
Že by se případné zapojení vojáků neobešlo bez rozhodnutí celého kabinetu, potvrdil už o víkendu ministr obrany Martin Stropnický. „O nasazení vojáků pro potřeby ostrahy státní hranice by musela rozhodnout vláda. Pokud bychom takový úkol dostali, jsme připraveni ho splnit,“ uvedl v ČT.
Podle mluvčího Šulce je nicméně nyní předčasné a ryze spekulativní uvažovat, jaké útvary, v jakém počtu či s jakými technickými prostředky by byly k úkolu vyčleněny.
„Konkrétní plněné úkoly, jejich rozsah, forma provedení, počty nasazených vojáků, načasovaní a další související aspekty by vyplynuly z případného zjištění nedostatečných kapacit policie v závislosti na dalším vývoji situace,“ řekl iDNES.cz.
Lze nicméně předpokládat, že by armáda využila vojáky z profesionálních útvarů vybavených pozorovací technikou, případně i bezpilotními prostředky pro monitorování terénu. „Vždy je to odvislé od konkrétního plněného úkolu tak, aby to bylo přiměřené, účelné a efektivní,“ omezil se Šulc na obecné konstatování.
Už ve Vrběticích zněla kritika nasazení vojáků na hlídky
V jednom aspektu by ale nasazení vojáků problematické být mohlo: pokud by to totiž bylo spíše nasazení demonstrativního charakteru - prezident Zeman o nich mluví poměrně často, například opakovaně navrhoval vyslat jednotku s výzbrojí přesahující mandát OSN na Golanské výšiny v Izraeli - tak by pro zhruba dvacetitisícovou českou armádu mohlo udržování 1 500 vojáků na hranicích znamenat i určité omezení výcviku některých útvarů.
Ostatně i při udržování dvousetčlenné hlídky u muničního skladu ve Vrběticích (celkem 600 vojáků, kteří se při hlídkování střídali) tehdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel upozorňoval, že nasazení draze a dobře vycvičených vojáků na „hlídání pásky“ nedává smysl, protože svůj výcvik vojáci nezúročí (více zde).
Prezident Miloš Zeman nastínil možnost vyslat na hranice až 1 500 vojáků po pracovním setkání s náčelníkem generálního štábu Josefem Bečvářem (psali jsme o tom zde). „Nasazení řádově takovéhoto počtu vojáků by vyžadovalo ze strany armády přehodnocení některých aktivit, například cvičení,“ připustil pro iDNES.cz mluvčí Šulc.
V překladu by to mohlo znamenat jak určitá omezení, co se týče výcviku, tak i třeba přeplánování či odložení některých výcvikových aktivit. Vojáky totiž nelze posbírat napříč různými útvary a odbornostmi, vždy by museli pocházet z nějaké kompaktní jednotky - a například bojové brigády má Česko jen dvě. Řada útvarů navíc má výrazný personální podstav.
Jiná situace, v níž by argument o omezení výcviku neplatil, by samozřejmě nastala, pokud by politici a policisté došli k závěru, že se bez posil z řad armády neobejdou.
