Matulovi se v roce 2010 během stáže na ministerstvu spravedlnosti dostala na stůl stížnost Josefa Blažka odsouzeného k deseti letům vězení za krádež 74 milionů korun. Na základě jeho návrhu tehdejší ministryně Daniela Kovářová podepsala rozhodnutí, díky němuž se on i jeho komplic dostali na svobodu.
Rozhodnutí vzal následně zpět nový ministr Jiří Pospíšil, mezitím však muži stihli uprchnout do zahraničí, policisté je po čase na základě vydaného mezinárodního zatykače zadrželi v Thajsku.
Kladenský soudce Matula i další ministerský úředník Vladimír Chrástecký dostali u Obvodního soudu pro Prahu 2 za nadržování zlodějům 18 měsíců podmíněně s tříletou zkušební lhůtou. Stejný trest pak potvrdil i Městský soud v Praze a Nejvyšší soud. Oba muži podle soudů dobře věděli, že ministerstvo předtím zamítlo stejnou stížnost druhého z pachatelů Rudolfa Tesárka.
Ústavní stížnosti, v níž Matula argumentoval tím, že na ministerstvu pouze plnil své pracovní povinnosti stážisty, v úterý Ústavní soud (ÚS) vyhověl. Obecné soudy podle něj vycházely z děravého důkazního systému, na základě něhož nemohly jednoznačně prokázat úmysl ani dovodit vinu.
„Podmínkou trestní odpovědnosti za nadržování je, aby bylo pachateli úmyslně umožněno vyhnout se stíhání, trestu, ochrannému opatření anebo jejich výkonu,“ zdůraznil během vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Josef Fiala.
Ve své řeči také Fiala připomněl tehdejší sporný systém, na jehož základě byly soudci z různých justičních institucí dočasně přidělováni k ministerstvu spravedlnosti, a který později Ústavní soud zrušil jako protiústavní.
„Soudy opomenuly, že ministr je ten, komu náleží pravomoc podat stížnost pro porušení zákona. Jde o to, nakolik může stěžovatel jako stážista, který pracoval na základě pokynů nadřízených, být odpovědný za takovou věc. Soudy také konstatovaly, že stěžovatel předpokládal, že ministryně bez dalšího podepíše, co jí předloží, přičemž není zřejmé, z čeho odvodily, že měl tohle vůbec předpokládat,“ doplnila mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.
Advokát: Soudce nemůže rozhodovat podle svého přesvědčení
Všechna tři předchozí rozhodnutí nižších instancí proto Ústavní soud zrušil s tím, že jimi bylo porušeno Matulovo právo na spravedlivý proces a presumpci neviny. Případ se nyní vrací zpátky k Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
„Z provedených důkazů je podle ÚS zřejmé, že nebyla prokázána vina. Pokud státní zástupce nebude schopen předložit jiný důkaz a bude-li soudce ctít právo, musí stěžovatele zprostit. Uplynula dlouhá doba a nevím, jestli soudce neodešel do důchodu. Pokud ale nenastala mimořádná okolnost, nejsou důvody pro to, aby to soudil někdo jiný,“ uvedl Matulův advokát Zdeněk Koudelka.
Trestní soudci podle něj u nás mají obrovskou moc, a proto s ní musí nakládat uvážlivě, protože se jako lidé mohou všichni mýlit.
„Odsoudit někoho bez důkazů jen na základě subjektivního přesvědčení soudce, že se něco stalo tak, jak si on myslí, je zásadní chyba a takoví soudci se dostávají na úroveň autorů Kubiceho zprávy, která dehonestovala tehdejšího předsedu vlády Jiřího Paroubka, ale v zásadě byla založená na informacích typu jedna paní povídala. Takhle snad mohou postupovat policisté, ale nesmí tak postupovat soudci,“ okomentoval Koudelka.
Je však přesvědčen, že jiné chyby v české justici napraveny nebyly a že jsou u nás odsuzování nevinní lidé. „To, že u nás dlouhodobě bylo porušováno právo na zákonného soudce, že si státní zástupci mohli vybírat své soudce, kteří rozhodovali třeba o vazbách a odposleších, to je porušení základní zásady férovosti trestního řízení, kdy všechny strany mají mít stejná práva,“ dodal.
