SERIÁL:
Tělesné pozůstatky zavinul vrah do prostěradla a navíc zabalil do novin.
Oba vlaky, které části těla převážely, odjížděly 1. září 1933 večer z Prahy. Z porovnání jejich grafikonů bylo kriminalistům jasné, že nejpravděpodobnějším místem podání úděsných zavazadel, a tudíž i vraždy, bylo hlavní město. Pátrání se proto ujalo Policejní ředitelství v Praze v čele s vládním radou Vaňáskem.
Policisté v první řadě potřebovali zjistit totožnost oběti. Vzhledem k tomu, že neměli žádné důležité stopy, požádali o pomoc veřejnost. V budově policejního ředitelství proto 4. září 1933 ráno vystavili oba kufry, obaly, které vrah použil, a fotografii hlavy zemřelé, samozřejmě už v poněkud upraveném stavu. Vystavené předměty hlídali dva detektivové.
Údajná oběť šla oslavovat do hostince
Do budovy začaly proudit davy lidí. Mezi nimi i paní Lovarová, která při pohledu na fotografii omdlela. Poznala na ní svou sestru Marii Kozlovou, o které už tři roky neměla žádnou zprávu. V budově soudního lékařství pak uvedla další podrobnosti, podle nichž by bylo možné mrtvou identifikovat skutečně jako její sestru. Policisté proto okamžitě vyhlásili celostátní pátrání. Marii Kozlovou našli živou a zdravou.
Našli ji četníci z Hradce Králové. „Poté se údajná oběť odebrala do místního hostince, kde řádně oslavila skutečnost, že nebyla zavražděna,“ vzpomínal šéf protikasařského oddělení inspektor Kinkor, který byl do pátrání rovněž zapojen.
Zavražděnou nakonec poznaly její sestry
Totožnost mrtvé ženy byla nakonec zjištěna až po osmi dnech. Poznaly ji její sestry. Šlo o Otýlii Vranskou, narozenou roku 1911 v Brezně nad Váhom. Její otisky se navíc našly v daktyloskopické evidenci. Zákon překročila už v raném mládí, kdy po útěku z domova strávila několik let v polepšovně za drobné krádeže a potulku.
Do Prahy přijela v březnu 1933 a chtěla si tu najít práci. Ta ji však v „metropoli plné svodů a hříchů“ přestala brzy lákat, a tak se začala nepravidelně věnovat nejstaršímu řemeslu.
„Fantom ulice“ zůstal neznámý
Díky obrovské publicitě se policistům podařilo zmapovat pohyb oběti v posledních dnech a dokonce i hodinách před vraždou. Zdařil se i popis domnělého pachatele. Přesto pátrání po „vysokém kudrnatém blondýnovi“, či „fantomovi ulice“, jak si ho tehdy veřejnost pojmenovala, nepřinášelo žádné výsledky. Ačkoliv vyšetřovatelé vyslechli mnoho podezřelých, motiv činu i pachatel zůstal neznámý. A tak je tomu dodnes.
