Jak se dnes díváte na demokratický socialismus?
Zaplaťpánbu, že jsme se netrápili s demokratickými socialismy a že to celé spadlo jako berlínská zeď.
Jakou kariéru jste si před 20 lety jako funkcionář SSM, člen KSČ, představoval?
Chtěl jsem se prosadit. Nebylo mi jedno, v jaké zemi žiju, a nechtěl jsem jen bezmocně přihlížet. Už od začátku 80. let bylo jasné, jak postupuje Solidarita v Polsku, jak to jde v Maďarsku, hnulo se to i v Rusku. Věděli jsme, že bude změna. Ale nevěděli, jaká a kdy.
Co jste čekal, že jste se nechal v prosinci 1989 zvolit šéfem ÚV SSM?
SSM bylo v listopadu a prosinci uprostřed dění. Prosadil jsem ještě jako člen ÚV SSM, aby městský výbor KSČ povolil 17. listopadu demonstraci na Albertově.
Bylo to poprvé, kdy takovou akci dělalo SSM společně s nezávislými strukturami, nebyli to jen studenti. V neděli 19. listopadu jsme pak jako městský výbor SSM odsoudili zásah na Národní a žádali jsme jeho vyšetření. Podle mě bylo klíčové, že něco takového udělala "oficiální struktura", protože pak se snáze mohly přidat tisíce dalších. To všechno by týden předtím bylo nemyslitelné.
Ve středu 22. listopadu, která byla skutečným mocenským bodem zvratu, jsme vydali i prohlášení, aby byli propuštěni političtí vězni. Bral jsem to tak, že všemu dění jdeme naproti, máme pozitivní roli a také jsme ještě nebyli "stará struktura". Vasil Mohorita (předchozí šéf ÚV SSM) odcházel a mimo jiné přišli za mnou. Bylo to Pyrrhovo vítězství, ale ničeho nelituji.
martin ulčákNarodil se roku 1964. V roce 1987 ukončil VŠE, kde se angažoval v celoškolském výboru SSM. V květnu 1989 se stal předsedou městského výboru SSM, v prosinci byl zvolen předsedou ústředního výboru SSM. Otec byl považován za "ekonomického architekta" legendárního JZD Slušovice. Matka je nyní děkanka Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity, v minulosti byla krátce poradkyní premiéra Zemana. |
Pořád však SSM byla součást komunistického režimu.
Samozřejmě. SSM mělo přímo ve svém záhlaví napsáno, že je blízký spolubojovník KSČ. Tato naše dvacetiletá minulost nakonec i přes naše snahy převážila a byli jsme ukřižováni. Kdybychom ale v listopadových dnech neměli žádný význam, těžko by chtěl Michael Kocáb, Michal Horáček, Jan Ruml, Václav Havel a další, abychom spoluorganizovali průlomové jednání u tehdejšího premiéra Ladislava Adamce. Pro něj jsme byli alibi k jednání s disidenty, pro disidenty beranidlo k jednání s oficiálními strukturami. Legalizovali jsme tento pohyb.
Co si myslíte o teoriích, které tvrdí, že změna poměrů v roce 1989 byla dopředu připravená?
V konečném důsledku bylo klíčové, co udělají Rusové. A to nevěděl nikdo. Nebyla žádná dohoda Reagana a Gorbačova, o které se mluvilo. Bylo to vnitřní rozhodnutí Ruska, že už nebudou dělat karabáč a pustí to u sebe i za hranicemi. Nikdo ale nevěděl, jestli nejsou schopni tady v nějaké podobě zopakovat osmašedesátý nebo čínské náměstí Nebeského klidu. Nakonec i Václav Havel byl překvapen, jak se stal prezidentem. Ještě se to trochu zachvělo, když byl v Rusku výjimečný stav.
Tehdejší změna byla daná i stavem komunistické strany. Jak jste viděl její vedení?
Byla to parta na smrtelném loži. Po osmašedesátém zlikvidovali čtyřicátníky, aby jim nedýchali na záda, a dvacet let se nic nedělo. Působili jako monolit, který hnil a shnil.
SSM se pak pod vaším vedením přejmenovalo na Svaz mladých. Zůstal vám obrovský majetek, který se zčásti rozkradl. Přispěl do začátku vašeho podnikání?
Ten majetek se vyvlastnil a dal lidu. Svaz se před rozdělením republiky rozdělil na český a slovenský a já skončil. V žádném případě jsem si z toho majetku nic nevzal, neměl jsem to zapotřebí. Říkal jsem, že ten majetek je radioaktivní, a kdybychom si ho vzali, budeme svítit. Psali se o tom strašné věci a já jsem pak měl ve firmách přes dvacet kontrol.
Jaká byla vaše první firma?
Geco, zkratka z General Connection neboli obecné vztahy. A ve filmu Wall Street byla postava šíbra jménem Gordon Gekko, hezky to znělo. Zprostředkovávali jsme různé obchody za provize, připravovali jsme podklady pro úvěry. Pak za mnou přišel jeden kamarád, špičkový odborník na leasing. Chtěl, abych sehnal peníze, že by mohl leasovat nějaké důlní mašiny pro Stonavu, pozdější Českomoravské doly. Mělo to být 200 milionů. Šel jsem do IPB, našel si tam náměstka a řekl mu, že potřebuji půjčit 200 milionů. Ptal se, čím chceme ručit. Odvětili jsme, že pohledávkami za Východoslovenské železárny a 900 miliony uhlí, což měla Stonava. Za šest týdnů jsme peníze měli, a tím to všechno začalo.
Pomáhali vám vazby na lidi ze SSM?
Ze začátku? Ne, vůbec.
Co třeba Sazka? Vaše další firma Atlanta Safe pro ni začala brzy pracovat. Šéf Sazky Aleš Hušák vám nepomohl?
Hušák nebyl žádný svazácký funkcionář, to je letitá mýlka médií.
Ale jeho finanční ředitel Jan Prádler byl s vámi v městském výboru SSM.
Honza Prádler měl v té době konzultační firmu a na začátku 90. let v Sazce ještě nebyl. Mimochodem, později jsme společně se Sazkou udělali řadu oboustranně výhodných transakcí. Ale první léta, kdy jsem přemýšlel, jak se uživím, nebyla vůbec opřena o SSM. Naopak. Zažil jsem jednání, kdy jsem přišel do jedné banky a tam seděl můj předseda revizní komise SSM. Chtěli jsme úvěr a on řekl, přece jim ho nemůžu dát, vždyť to jsou svazáci. Takže jeden svazák se bál druhého.
Teď to ale tak rozhodně není. V byznysu se pohybuje spousta bývalých svazáků.
Dnes je slovo svazák něco jako pravěká obskurní zkamenělina. Ale v mé generaci se mezi více než milionem svazáků pohybovali vedle idiotů i funkcionáři se skvělým vzděláním a brilantní hlavou. Ti se postupně opět dostali tam, kam přirozeně patřili v podnikání a ve státním aparátu. S řadou z nich se samozřejmě znám. Jdete na jednání a máte tam kamaráda, všechno je jednodušší.
Část vaší kariéry je spojena s politikou. Přišla s nástupem vlády ČSSD, jejímž premiérem se stal Miloš Zeman?
Víceméně ano, ale první kontakty vedly k Občanské demokratické alianci. Tohle bylo přes Mirka Šloufa, který se stal šéfem poradců Miloše Zemana.
Protože se Šloufem jste se znali ze SSM?
Ano, měli jsme k sobě elementární důvěru, řešili jsme spoustu věcí.
Například?
Třeba privatizace České spořitelny, Komerční banky, prvotní přípravu kolem Českého Telecomu, dokup České pojišťovny, ČEZ, doly.
Začal jste tedy fungovat jako lobbista. V čem to spočívalo?
Každý větší pohyb je matice. Má své zákonitosti, podmínky, otázky a odpovědi. Kdo je rozluští a nejrychleji zareaguje, vyhrává. Při privatizaci vyhraje ten, kdo má nejvíc informací, může se nejlépe rozhodovat a dávat nejlepší nabídky. Já jsem byl schopen takové informace získat, analyzovat a vytvořit z nich nové.
Kolik je podle vás v Česku lidí, kteří vytvářejí "nové informace"?
Těch klíčových do dvaceti.
Zemanova vláda vznikla díky opoziční smlouvě. Podílel jste se tehdy na jejím vzniku, jak se říká?
Já jsem dopředu věděl, že opoziční smlouva je možnost, která by mohla nastat, a že to k ní směřuje. Mně to přišlo jako dobré řešení.
Podle mě měla opoziční smlouva rozkladný účinek na morálku v politice, protože odrovnala opozici.
Mně tehdejší rozklad politické morálky nepřišel horší, než je teď.
Nepodnítila opoziční smlouva větší obchodování s informacemi?
Obchodování s informacemi pokračovalo za Špidly jinými formami dál a neustále se stupňovalo. Astronomických rozměrů dosáhlo v poslední době. Proti tomu byly obchody ze Zemanovy éry břídilstvím.
Co jsou astronomické rozměry?
Vláda rozhoduje, ale je průsečíkem vlivových sfér. Zatímco za Zemana to byly jednotlivé příběhy, které byly více či méně zlobbované, což je normální všude ve světě, teď je z toho systém. Kolem ministerstev se ustálily lobbistické a mocenské struktury, takže ve chvíli, kdy jste chtěla cokoliv prosadit, neexistovala jiná cesta než určitou branou. Mimochodem, ceník byl za Zemana za různé tyto služby směšně nízký oproti tomu, jaký je dneska.
Jak se změnil?
Tehdy jsme se pohybovali ve statisících a milionech, dnes je to v desítkách a stovkách milionů.
To vám musí vyhovovat, ne?
Já už se této hry neúčastním. Mé podnikání je dnes z 98 procent v soukromém sektoru, ne ve státním.
Máte ale třeba vazby na polostátní společnost ČEZ, kde mimo jiné působí váš kolega ze SSM Vladimír Johanes. Je to podstatná část vašeho byznysu?
Určitě ano, Vláďu Johanese znám pětadvacet let, ale bohužel s ním přicházím do styku málo. To, co například dělám, je, že mám velmi blízké zájmy s Vítkovicemi, které obnovily výrobu kotlů a dodávají je do elektráren Tušimice a Prunéřov. Teď se budeme snažit, aby se obnovila výroba parogenerátorů pro atomové elektrárny, když se má stavět Temelín a další elektrárny.
Souhlasíte s tvrzením některých podnikatelů, že donedávna měl každý politik svého lobbistu a dnes má každý lobbista svého politika?
Ne. Je to spíš tak, že každý klíčový člověk má svého Dalíka. Kolem každého nového člověka se pak pohybuje třeba pět Dalíků a jeden z nich postupně dominuje. Ale nechci, aby to vypadalo, že Dalík je jednotka lobbisty.
Co říkáte tomu, že podle Mirka Topolánka, který má svého Marka Dalíka, jste mohl mít jako "strůjce opoziční smlouvy" zájem na jarním pádu jeho vlády?
Pan Topolánek si vymýšlí strašidla. Za pádem vlády byly špatné informace a špatný odhad těch dvou poslankyň v parlamentu a lidí z ODS. To nedělal nikdo zvenku. Paradoxně jsem panu Topolánkovi nepřímo pomohl, aby mohl vládnout. Aby měl takzvané přeběhlíky.
Spekulovalo se, že přeběhlíky někdo platil. Vy jste je sehnal?
Já jsem kdysi před odjezdem do Anglie jenom propojil některé lidi, výsledkem jejichž práce byli přeběhlíci. Ale žádnou radost jsem z toho neměl. Možná, že nějaké peníze byly slibované, ale nemám přesné informace. A ani je nechci mít.
Mluví se o vás jako o lobbistovi blízkém Hradu, tedy prezidentu Klausovi. Angažoval jste se nějak při volbě prezidenta?
Bylo mi sympatické, že se prezidentem stal Klaus. Poprvé i podruhé.
Proč ne Miloš Zeman? Údajně sháníte peníze pro jeho novou stranu.
To je nesmysl. Zeman není můj šálek kávy.
Václav Klaus je váš oblíbenec?
Třeba jeho názory na ekologické aktivisty jsou mi blízké, ale s jeho názory na Evropskou unii nesouhlasím.
V čem všem podnikáPodle řady názorů stál na začátku Ulčákova byznysu majetek SSM. On to odmítá. Kontrola ani policie u něj nic ze svazáckého majetku nenašla. S byznysem začal v roce 1991, založil firmu Geco, poté obchodníka s cennými papíry Atlanta Safe, finanční firmy Cassis či E-invest. První větší obchod udělal pro Českomoravské doly. Ty se se později staly součástí skupiny OKD a převzali je podnikatelé kolem Viktora Koláčka. Právě Ulčák pomáhal Koláčkovi skupovat akcie dolů, později v nich měl i menší podíl. S Koláčkem a dalším spolumajitelem Petrem Otavou se pak soudil kvůli OKD o půl miliardy korun a soud vyhrál. Ulčákovy firmy byly aktivní při manažerské privatizaci Sokolovské uhelné. Dodnes jí spravují část peněz. Jeho firmy se také "točily" kolem privatizace Třineckých železáren. Významné jsou obchody s loterijní firmou Sazka, které pomáhá s financováním. Před 10 lety byl Ulčák za jednu z transakcí se šéfem Sazky Hušákem obviněn policií, ta pak obvinění zrušila. Dnes má Ulčák blízko k tabákovému kolosu Geco Tabák, pracuje také pro společnosti Vítkovice a Evraz. Objem transakcí jeho firem dosahuje stovek milionů až miliard korun. |
