„Období je složité. Jestli cloumá s hospodářstvím a trhem celé republiky, cloumá i se zemědělstvím a potravinářstvím. Výpadky jsou ale pořád menší než třeba v automobilovém průmyslu,“ řekl předseda Agrodružstva Postoupky Jan Hašek.
Zemědělci mají jistotu v tom, že potraviny jsou na rozdíl od mnoha jiných produktů pro lidi nezbytné.
„Lidstvo sní pořád stejně a je jedno, jestli potraviny jdou do stravovacích zařízení, nebo do maloobchodu. Přísun potravin pro lidi se nemění,“ shrnul Hašek.
O tom, že zpomalení české ekonomiky bude mít negativní vliv i na zemědělský sektor, dnes však nikdo nepochybuje. Odborníci ovšem věří, že ho to nepoloží.
„Na jedné straně jsou komplikace s uzavřením hranic, špatnými dodavatelsko-odběratelskými vztahy, předpokladem krachu řady firem. Na straně druhé i výhody jako omezení dovozu levných potravin dotovaných v zahraničí a úbytek nesmyslného tlaku na nízké ceny, často i na úkor kvality,“ vysvětlil analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc.
Podle něho se zemědělci nemusejí obávat o pokles poptávky, zákazníci by se ale měli připravit na fakt, že za jídlo letos zaplatí více.
„Může to vést k částečnému zdražení potravin. Některých věcí bude nedostatek, některých zase přebytek,“ souhlasí Hašek.
Ceny by se neměly měnit hned, i když někde již k tomu dochází. Ne však u potravin. „Kolega zjistil, že vstupní ceny u krmiv pro zvířata skokově narostly o zhruba čtvrtinu. Zemědělec přitom prodává za cenu, za jakou je schopen, zdražovat nebude,“ konstatovala ředitelka zlínské agrární komory Jana Brázdilová.
„Zemědělci nezdražují, pšenici prodáváme o patnáct procent levněji,“ podotkl předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil.
S koronavirem se změnily stravovací návyky
Nesnáze, které se promítnou do cen, může způsobovat i omezení na hranicích. „Česká republika vyváží obilí, a pokud ho nevyveze, bude se tady hromadit. To by mělo dopad i na nás a znamenalo by to pokles ceny, protože by se zvýšily zásoby,“ uvažuje Hašek.
„Ceny rostlinných komodit se v tuto chvíli neřeší. Loňskou úrodu mají zodpovědnější zemědělci pod smlouvami, nová úroda je z velké části také zasmluvněná. Velkou neznámou je ale mléko,“ myslí si ředitel družstva Agrotech Poličná Jindřich Šnejdrla.
Problém podle něho mohou mít mlékárny, které vyvážejí do zahraničí. Část české produkce také směřovala například do Itálie.
Agrodružstvo Postoupky je spolumajitelem kroměřížské mlékárny Kromilk, kde už první potíže mají. Ale z jiného důvodu.
„Klesl odbyt sýrů, protože se s příchodem koronavirové krize změnily stravovací návyky, přestaly fungovat školy, závodní jídelny, restaurace. To způsobilo pokles odbytu výrobků mlékárny asi o dvacet procent,“ popsal Hašek. Zbývající mléko podnik prodává se ztrátou jako přebytkové.
Mlékárna Valašské Meziříčí zatím potíže nemá. „Naším hlavním odbytovým prostorem jsou obchody, obchodní řetězce. A tady žádný pokles nenastal, lidé stále nakupují,“ řekl obchodní a marketingový manažer mlékáren Zdeněk Bukovjan.
Podle něho se ceny mléka nemění, výhled do budoucna je ale nejistý. „Záleží na tom, jaká bude kupní síla, jestli budou další restrikce, jestli se koronavirus někde objeví. Nedá se předvídat, jaký to bude mít vliv na odběr. Když jsme nezaznamenali pokles odběru v březnu, neznamená to, že nemůže nastat v dubnu,“ doplnil Bukovjan.
Počet hrabošů se snížil
Zemědělci se snaží dodržovat hygienická opatření, aby se vyhnuli koronaviru. Pokud by takový případ nastal třeba u živočišné výroby, kde se dnes lidé většinou střídají na směny, aby mezi sebou nebyli tolik v kontaktu, byl by to velký problém.
„Je to ohrožení celého systému organizace práce. Pokud z provozu vypadne krmička nebo dojička, bude to problém. Nebude to mít kdo dělat. Těžko půjde někdo z automobilky pracovat do kravína,“ dodala Brázdilová.
Pozitivní pro zemědělce aspoň je, že se na polích snížil počet hrabošů, kteří se na konci loňského roku extrémně přemnožili a působili na plodinách obrovské škody. Pomohlo k tomu používání jedů do nor i deštivější únor. Podle zemědělců na ně také mohla dolehnout nějaká choroba.
„Většina hrabošů zmizela. Základní populace přežívá, ale už to není tak zásadní napadení rostlin jako v minulosti. Řekl bych, že je jich teď normální stav, alespoň v naší oblasti, jinde to může být jinak,“ líčí Hašek.
„Stavy hrabošů nejsou takové, jako byly na podzim. Populační křivka klesá. Pořád jsou ale stavy vyšší, než by měly na jaře být, takže nebezpečí hrozí,“ domnívá se Uchytil.
