„Účinkuje málo. Tam, kde jsme ho aplikovali, jsou nory hrabošů stále. Nezmizely. Hraboš dál přežívá,“ všiml si Hašek.
Zdá se vám, že je hraboš vůči přípravku odolný?
Myslím si, že je v přípravku malá koncentrace jedu. Z důvodu ochrany životního prostředí výrobce snížil koncentraci účinné látky na polovinu, proto se přípravek jmenuje Stutox II. Má tedy poloviční množství účinné látky než v minulosti. Ne vždy je proto stoprocentně účinný. Nedá se to exaktně vyhodnotit. Jde o subjektivní názor agronoma, který se projde po poli a vidí, že tam „živé“ díry přetrvávají a hraboši v nich přežívají.
Vidíte i mrtvé hraboše?
Ne. Hraboši hynou v norách, což je dobře. Nejsou pak potravou pro další živočichy.
Na jaká pole jste dávali jed?
Na zhruba 200 hektarů s ozimou pšenicí, která je v nejhorším stavu. Dělali jsme to v lednu pomocí speciálního dávkovače. Látky byly dva kilogramy na hektar. Ještě více poškozená je řepka. Máme pozemky, kde ji budeme muset zaorávat, protože už je natolik zničená hrabošem.
Jak budete s hrabošem bojovat dál, když je podle vás Stutox II málo účinný?
Buď budeme pokračovat s dávkováním do nor, nebo se pokusíme zažádat o plošnou aplikaci. Ale nevím, jestli nám ji povolí.
Látku testovali v Německu, má pomociJsou přípravky na hubení hrabošů dostatečně účinné? Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ), jenž jejich užití povoluje, ano. I když nejsou tak silné jako dříve. Povolené jsou dva: Stutox II a Ratron GW. „Oba přípravky posuzovalo v roli zpravodajského státu Německo a v obou případech dospěli němečtí specialisté k závěru, že účinnost přípravku je dostatečně prokázána. Česká republika tyto závěry přebírala,“ sdělila mluvčí ÚKZUZ Ivana Kršková. Podle ní používají tyto prostředky zemědělci v celé Evropské unii a neozývají se stížnosti na to, že by neúčinkovaly. „Stížnosti na nízkou účinnost pramení nejspíš ze současného kalamitního přemnožení, kdy byli uhynulí hraboši rychle nahrazováni dalšími, což mohlo vyvolat dojem, že byl přípravek méně účinný než v předchozích letech. Množství účinné látky v přípravku je sice nižší, ale stále platí, že jedna granule je pro usmrcení hraboše dostatečná,“ tvrdí Kršková. Upozornila, že látky na bázi rodenticidů nesmějí být aplikované na mokrou nebo zmrzlou zemi ani na sníh. Pokud nejsou zemědělci s účinností přípravků přesto spokojeni, mohou zažádat o zvýšení dávky, která je dva kilogramy na hektar. Ovšem její množství na jednu noru zůstane stejné. Nejkrajnější možností je plošná aplikace jedů, která přichází v úvahu, když je pětinásobně překročen práh škodlivosti. Při tom se posuzuje počet nor na hektar pole a za pětinásobek je považováno 250 nor. Posouzení bude vždy na inspektorovi ústavu přímo na místě. Když sezná, že je pole zasaženo kalamitně, splní tím zemědělec podmínky pro plošnou aplikaci jedu a bude ji moci provést. Podle ÚKZUZ je kalamitní stav výskytu hraboše aktuálně na střední a jižní Moravě (Přerovsko, Břeclavsko) nebo v některých okresech v jižních Čechách. Zemědělci mají při aplikaci jedů dbát pokynů, aby neohrožovali jiná zvířata. Použít musejí rozmetadlo, aby se na poli netvořily hromádky otrávených granulí. Aplikovat jed může jen člověk proškolený k nakládání s přípravky na ochranu rostlin. Inspektoři budou použití přípravků kontrolovat. Ústav už zaznamenal první onemocnění, které na člověka hraboši přenesli. Ve Slezské nemocnici v Opavě za posledního půl roku léčili šest pacientů s krvácivou horečkou. Jde o závažné virové onemocnění, jež přenáší na člověka jen drobní hlodavci. Dříve bývaly jeden dva takové případy ročně. Onemocnění může skončit i smrtí nebo trvalým poškozením ledvin. Hraboši šíří ještě také další onemocnění, například klíšťovou encefalitidu a boreliózu. „S přemnožením a migrací do blízkosti lidských sídel a hospodářských budov rostou rizika jejich přenosu,“ upozornila Kršková. |
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který o tom rozhoduje, se vyjádřil v tom smyslu, že ve výjimečných případech by plošné použití povolit mohl. Nastala tato situace u vás?
Ano. Ale nevíme, jestli jsme výjimečný případ, to bude posuzovat někdo jiný. Každopádně je situace velmi vážná. V loňském roce jsme měli kvůli hrabošovi přímou finanční škodu na výnosech pět milionů korun. A roční zisk máme také pět milionů. Potřebujeme ho na rozvoj, investice, zvyšování platů. Nic z toho nebylo kvůli hrabošovi. Zima je mírná, takže se dá očekávat, že se jejich počty nesníží. Špatný rok bez zisku se může opakovat.
Aktuální počasí je pro hraboše téměř ideální?
Ano. Hrabošům škodí vlhko a mráz, ale zima je suchá, bez sněhu a teploty často neklesají pod nulu.
Ochránci přírody upozorňují, že řada zemědělců nedělá hlubokou orbu, která by mohla v boji s hrabošem pomoci.
To není pravda. Oráme dlouhodobě, naprostou většinu pozemků zoráme. Má to vliv na likvidaci hraboše, je to účinné opatření, jenže není všemohoucí. I když zoráme pole, tak tam hlodavec přežije. Samo o sobě to hraboše nezlikviduje. Stejné je to s nápadem na bidýlka pro dravce u polí – jde o dobré opatření, ale okrajové, doplňkové, problém nevyřeší.
Někteří zemědělci tvrdí, že zase dravci jsou už hrabošů přežraní.
Ano, už si děláme vtipy o tom, že jsme viděli čápy, kteří nebyli schopni vzlétnout, jak byli přežraní. A museli jít pěšky.
Jak se k tomuto problému staví stát?
Přistupuje k tomu velmi vágně. Myslím si, že upřednostňuje zdraví hrabošů před zdravím lidí. Hraboši jsou známí tím, že přenášejí spoustu chorob. Třeba když je extrémně bohatý rok na hraboše, následný rok stoupá výskyt boreliózy u lidí. Stát měl povolit plošnou aplikaci už v zimě, kdy mají křečci zimní spánek a návnady nesežerou.
Kdo za přemnožení hrabošů podle vás může?
Hraboš není přírodní katastrofa, jeho přemnožení je výsledkem činnosti lidí. Člověk rezignoval na účinné utlumení jeho populace. Je to jako s kůrovcem. Kůrovec není přírodní katastrofa, je to výsledek lidské činnosti, ať je to způsobené výsadbou monokultury, nebo tím, že průběžně kůrovce neničíme. Přírodní katastrofa je požár nebo povodeň, ale ne hraboš a kůrovec. Je to výsledek „zelené“ lobby, která prosazuje mnohdy nesmyslné zásahy do hospodaření, které se nám vymstí.
