Pokud bychom nazírali na zemědělskou produkci ve Zlínském kraji podle výnosů zdejších podniků, nebude to v posledních letech příliš optimistické. Výnosy šly totiž výrazně dolů, mezi lety 2016 až 2018 celkově v kraji o téměř 100 tisíc tun.
„To je opravdu hodně,“ reagoval ředitel kroměřížské agrární komory Milan Hebnar.
Loňský rok byl o něco lepší než ten předcházející, ovšem výnosy se ještě zdaleka neblížily dřívějším hojným obdobím. Důvodů, proč výnosy klesají, je více. A jsou různě silné. Zřejmě klíčové je počasí. Roky 2017 a 2018 byly ve srovnání s ostatními extrémně suché a teplé.
„Mluvit o klimatických změnách v tak krátkém časovém horizontu jsou silná slova. Je ale zřejmé, že v posledních deseti letech bylo i počasí daleko příznivější a výnosy vysoké,“ zmínil předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil.
Podle něho byly výborné výnosy hlavně v letech 2011 až 2016, kdy počasí zemědělcům mimořádně přálo.
„Výjimkou byl rok 2012, kdy v naší oblasti vymrzla značná část ozimů,“ řekl Uchytil. „I my jsme v letech 2018 až 2019 zaznamenali výpadek v produkci obilovin, a to kolem 15 procent, což není málo. Přitom se Zlínský kraj co do výnosů vždycky umisťuje mezi nejlepšími,“ doplnil.
Výnosy obilí ve Zlínském kraji
Zdroj: Český statistický úřad a Agrární komora ČR |
Loni bylo počasí přece jenom lepší, pršelo více, ovšem hodně lokálně a nárazově, což pro zavlažení zemědělské půdy není ideální.
„Během půl hodiny mnohdy spadlo tolik srážek, kolik mělo napršet za tři dny. Přišly i kroupy, vichřice a obilí polehlo,“ připomněl Uchytil.
„Stačí špatné počasí letos v únoru a úroda bude zase zničená, obilí může chytnout plíseň i vymrznout,“ upozornila ředitelka zlínské agrární komory Jana Brázdilová.
Zemědělci nacházejí také další příčiny, které je připravují o vyšší úrodu. Patří mezi ně i velké množství vysoké zvěře a zejména hlodavců, hrabošů a myší.
„Třeba daňci na poli působí velké škody, vykrmí se tam zdarma a myslivci si je pak odstřelí. Úrodu žerou i přemnožení hraboši,“ nastínila Brázdilová.
Na některých polích působí hraboši a myši obrovské ztráty, některé lány jsou schopni zničit téměř úplně. Škody šly u některých pěstitelů do milionů korun. Stát přitom stále nepovolil plošnou aplikaci jedů.
„Přemnožení hrabošů je obrovské, jde o kalamitní stav,“ prohlásil už před časem místopředseda představenstva zemědělské společnosti Ostrožsko Vladimír Zelený.
Bude se obilí dovážet?
Dalším faktorem může být i to, že někteří zemědělci přestávají pěstovat obilí a přecházejí na řepku a kukuřici, kterými se krmí zejména prasata.
„Klasické obilí někde nahrazuje kukuřice na zrno. Dříve se tady nepěstovala, ale teď jsou pro to podmínky příznivé,“ poznamenal Hebnar.
Podle zemědělců se dá jenom těžko odhadovat vývoj v dalších letech, protože bude hodně záležet na počasí. Někteří si ale nemyslí, že je čeká příliš optimistická budoucnost.
„Časem možná nebudeme mít vlastní obilí a bude se dovážet. Ve světě se vyrábí, ale za jiné ceny,“ varovala Brázdilová. „Tendence poklesu výnosů se nebude měnit,“ míní.
„Zemědělec je zvyklý na to, že výsledky jeho práce čím dál tím více ovlivňují současné klimatické podmínky,“ dodal Uchytil.
