Welcome Nugget
Měl to být světový průlom v důlní práci, ukázka techniky pokořující zaostalou praxi zlatokopeckého řemesla. Důl těžební společnosti Red Hill měl být vůbec prvním v Austrálii, kde svou nespornou užitečnost, výkonnost a neunavitelnost 9. června 1858 názorně prezentovaly stroje poháněné párou. Dobové noviny nešetřily chválou, vyzvedávaly, kolik horníků si díky novince bude muset jít hledat jiné zaměstnání.
Háček byl v tom, že zařízení, slavně testované v ballaratském dole, dnes v podstatě v centru města, pod křižovatkou ulic Mair a Humffray, nefungovalo podle plánu. Technických nedostatků měla parní mašina víc než dost, a tak majitelé dolu přeci jen dolů poslali rotu dvaadvaceti cornwallských kopáčů. Ano, těch, z nichž měli být kvůli stroji brzo nezaměstnaní. K práci proto pozbývali motivaci a kolem poledne už ve štole ve hloubce 55 metrů kutal jediný muž. Poté co jeho krumpáč o cosi zavadil na stropu chodby a co si strop prohlédl zblízka, ztratil vědomí.
Tak ho našli kolegové, mysleli si, že se udusil. Když ho vytáhli ven, začal po procitnutí nesouvisle blábolit. Další z kopáčů sebral odvahu a podle nejasných indicií začal kopat na stejném místě. Dopadl stejně. I on cosi spatřil – a omdlel.
Za zkolabování obou dělníků mohl obří nuget na stropu chodby. Kopáči si chvilku mysleli, že narazili na celý útes čistého zlata. Jejich nález nakonec vážil 68,72 kilogramu. Pojmenován byl Welcome Nugget, snad proto, že techniku nové doby přivítal trochu jinak, než bylo plánováno.
Masivní exemplář se do současnosti nedochoval. Nejprve putoval mezi výstavami a muzejními expozicemi, aby z něj, jen o rok později, byla v londýnské mincovně vyražena speciální sada zlatých sovereignů.