Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Nejen zlato a ropa: státy v rezervách skladují i sirup, mléko či rozinky

Kvůli kontrole nad distribucí kritických komodit drží státy v rezervách pohonné hmoty, léčiva, drahé kovy. Je to prozíravé. Zásoby některých států však obsahují tajemství, která byste v nich nečekali.
Je to věda. Helium se v Amarillu vyrábí a skladuje od dvacátých let minulého...

Je to věda. Helium se v Amarillu vyrábí a skladuje od dvacátých let minulého století. | foto: commons.wikimedia.org/National Photo Company Collection CC-BYCreative Commons

Ona otázka se zdá být na první pohled bez rozumné odpovědi: Jak si vysvětlit deset milionů kilogramů javorového sirupu, které skladuje ve svých státních rezervách Kanada? Je to však prosté. Výtěžnost sirupu totiž mezi jednotlivými sezónami výrazně kolísá. Pro ideální úrodu musí být noci chladné a dny teplé tak akorát. Jen tehdy je produkce sladké mízy optimální.

Když se tedy někdy zadaří, uloží se přebytek do zásob a cena se drží na stabilní hladině. Takto úsporně si Kanaďané počínají už od roku 1966 a jejich zásoba momentálně činí 77 procent objemu světově dostupného javorového sirupu. Při průměrné ceně 1 300 dolarů za jeden barel je ve třech federálních skladištích u Quebecu vlastně uložena větší hodnota v penězích, než kolik momentálně činí cena zlata v americkém Fort Knoxu.

Proto asi nepřekvapí, že sladká sirupová rezerva láká i přičinlivé nenechavce. V roce 2011 otřásla Kanadou zpráva, že někdo z nádrží ve skladišti Saint-Louis-de-Blandford odčerpal pár stovek litrů. A následná inventura prokázala kritický únik i v dalších skladech. Někdo vysál dohromady 10 tisíc barelů a doplnil je vodou. Celková ztráta činila 18,7 milionu kanadských dolarů, čímž celá událost po právu aspirovala na titul kanadské loupeže století. Vyšetřování přineslo obvinění 17 zaměstnanců, rozkrytí sítě pašeráků a také hořkou pachuť nejistoty v celém onom sladkém království. Čemu věřit, když se krade i sirup?

Prchavý zážitek za miliardy

Helium je druhým nejhojnějším prvkem ve vesmíru, ale na Zemi je to s jeho přímou dostupností vratké. I proto ho ve Spojených státech amerických vedou v systému rezerv, již od roku 1925.

Není to kvůli narozeninovým oslavám s balónky. Svou užitečnost vzácný plyn prokázal hned několikrát. Ať už jako strategická zásoba plynu pro plnění vzducholodí, coby umělá atmosféra při výrobě dalekohledů, teleskopů a optické techniky vůbec nebo nověji jako chladicí médium pro supervýkonné harddisky nebo pro výrobu medicínských diagnostických nástrojů, například těch pro magnetickou rezonanci. Americké národní rezervy plynu, který vám vyrobí legrační hlásek, jsou uloženy v texaském Amarillu a aktuálně čítají 35 procent světově dostupného množství.

Momentálně je však vzácný plyn rychleji spotřebováván než průmyslově ukládán. Deficit je vyjádřen sumou dvou miliard dolarů. A pokud to tak půjde dál, za dvacet let dojde helium Americe a za třicet let i zbytku světa.

Sýr pro všechny

Ve Spojených státech ještě chvilku zůstaneme. K jejich strategickým rezervám se totiž počítají i rozinky a mléko. Obojí vzniklo jako součást regulační státní politiky, která měla ochraňovat zemědělce a vyrovnávat jejich zisky.

Rozinky se staly poprvé předmětem vládního zájmu v roce 1949, až do roku 2015 však jejich akumulace probíhala bez halasu. V onom roce si však kalifornský zemědělec Marvin Horne postavil hlavu a odmítl předat tradičních 47 procent své úrody státu. Byl z toho vleklý soud, který dal nakonec rozinkáři zapravdu. Verdikt uvedl, že odejmout pěstiteli půlku úrody je nejen neférové, ale také protiústavní. Podstatné však bylo také to, že vláda selhávala jako hospodář a nebyla schopna průběžně uvádět na trh dostatek rozinek ze skladů, takže podléhaly zkáze.

S mlékem, kterého si americká vláda každý rok bere kolem dvou procent, je to podobné. Dlouhodobě skladovat hektolitry mléka v poživatelném stavu je komplikované. A tak z něj už od roku 1975 vyrábí sýr. Nařízení, které mělo blahodárný efekt na národní ekonomiku mléčných výrobků, se však časem přežilo. Americké rezervy nyní činí v přepočtu 2,5 kilogramu sýra na každého obyvatele, což je 900 tisíc kubíků sýra, a jen náklady na jeho uskladnění činí 47 milionů dolarů ročně.

Loni v lednu proběhla poměrně bouřlivá diskuze, co se zásobou v hodnotě čtyř miliard dolarů udělat. V zásadě se nabízely dvě mezní varianty, rozdat sýr do světa, nebo ho pohřbít do moře. Nakonec zůstalo vše při starém a v 35 různých zařízeních po celé zemi je státní sýr skladován i nadále.

Vepřové na prvním místě

V žádné jiné zemi světa se nesní tolik vepřového jako v Číně. Současná prasečí populace tu činí 440 milionů kusů jatečních vepřů. To je třikrát víc než ve všech zemích Evropské unie dohromady. Původně jich tu chovali ještě více, protože vepřové bylo považováno za „živou“ státní rezervu masitých kalorií pro případ nenadálého výpadku v zásobování.

Do tohoto schématu však v roce 2009 vstoupila prasečí chřipka, kvůli které musely být vepříny vybity. V průběhu několika týdnů čínské vepřové čistky tak vlastně celosvětová populace prasat poklesla o polovinu. A ceny masa šly v Číně o 87 procent nahoru. A hrozily nepokoje.

Peking si vzal z tohoto krizového vývoje ponaučení a rozjel naplno už dříve částečně fungující projekt masitých rezerv. Hluboce zamraženého masa z vepřových porážek. Každý rok si tam pro případ nouze dávají stranou 3,25 milionu kilogramů.

Bavlna a pára

Co se dá vyrobit z jednoho čtvrt tuny vážícího balíku bavlny? Například 760 pánských trik, 350 dámských džínů, 210 dvoulůžkových prostěradel. Nebo 8 340 kapesníků či 3 670 pánských ponožek. Vyberte si.

Bavlna je bezpochyby užitečná a za optimálních podmínek ani není těžké ji skladovat. Indie ročně vyprodukuje kolem 37 milionů takových balíků a dává si stranou 2,5 milionu na horší časy. V současnosti tak drží ve skladech 40 procent světových zásob. Těsně za ní se drží Čína, která však v roce 2016 na obnovování a udržování státních bavlněných rezerv rezignovala. Vystačí si se zásobou a umělými vlákny.

Kuriozitou, nostalgií a vzpomínkami na ne zrovna příjemnou minulost pak zavání rezervy parních lokomotiv. Prokazatelně jimi disponoval Sovětský svaz, který se tak připravoval na hrozby propuknutí jaderného konfliktu. Provozuschopnost parních lokomotiv by totiž žádný elektromagnetický pulz ohrozit nemohl. Svým způsobem to bylo velmi taktické, většina železnic na západě Evropy se chlubila plně elektrifikovanými tratěmi, které by jim však nebyly k užitku. Jaký je momentální osud zakonzervovaných parních krasavic, není známé. V kuloárech mezi železničními a military fandy se v roce 2012 hovořilo o tom, že parní rezerva Ruska se snížila na dvanáctku lokomotiv, deponovaných v Roslavli a určených k sešrotování.

Autoři:
  • Nejčtenější

Proč říkáme OK. Na začátku byl před 185 lety novinový žert, co se splašil

9. dubna 2024

Jako by tu s námi byl odjakživa. Krátký, sdělný, srozumitelný napříč generacemi i kontinenty. Jenže...

Vyvrcholení ženy neočekávají. Studie zkoumala příčiny orgasmické nerovnosti

15. dubna 2024

Nemůže za to jen technika, ani pouze přehlíživost, sobeckost některých pánů. Problém orgasmické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Občas se najde hlupák, který cizincům radí, aby mluvili hezky česky, říká etnolog

15. dubna 2024

Premium Etnolog Leoš Šatava přes půl století putuje za nejrůznějšími etniky, regionálními skupinami a...

Prodloužené lebky, pilované zuby. Vikingům sloužily modifikace i jako znamení

14. dubna 2024

Dokazovaly absolvování iniciačních rituálů, ale sloužily i jako tajná poznávací znamení, která...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bestie z And. Pedro López zneužil, mučil a zavraždil více než sto nezletilých dívek

16. dubna 2024

Premium Po hrůzné noci zabíjel schválně tak, aby s příchodem nového dne zanikla u obětí poslední naděje....

Bestie z And. Pedro López zneužil, mučil a zavraždil více než sto nezletilých dívek

16. dubna 2024

Premium Po hrůzné noci zabíjel schválně tak, aby s příchodem nového dne zanikla u obětí poslední naděje....

Občas se najde hlupák, který cizincům radí, aby mluvili hezky česky, říká etnolog

15. dubna 2024

Premium Etnolog Leoš Šatava přes půl století putuje za nejrůznějšími etniky, regionálními skupinami a...

Znáte shilajit? V Himalájích je brán jako elixír síly a vitality

15. dubna 2024

Advertorial Shilajit, mumio, horská pryskyřice, slzy hor. Názvů pro shilajit existuje celá řada. V Asii je tato...

Vyvrcholení ženy neočekávají. Studie zkoumala příčiny orgasmické nerovnosti

15. dubna 2024

Nemůže za to jen technika, ani pouze přehlíživost, sobeckost některých pánů. Problém orgasmické...

Čechy poznám podle outdoorové módy. Nosí ji bohužel i ženy, říká Kerekes

Vica Kerekes (43) si postěžovala na to, že Češi nosí outdoorové oblečení často i na místa, která k tomu nejsou vhodná...

Náhle zemřel zpěvák Maxim Turbulenc Daniel Vali, bylo mu 53 let

Ve věku 53 let zemřel zpěvák skupiny Maxim Turbulenc Daniel Vali. Letos by se svou kapelou oslavil 30 let na scéně....

Rohlík pro dítě, nákup do kočárku. Co v obchodě projde a kdy už hrozí právník?

V obchodech platí pravidla, která občas zákazník nedodržuje. Někdy se navoní parfémem, aniž by použil tester, nebo...

Roman Šebrle ukázal novou lásku, s kolegyní z práce vyrazili do Málagy

Roman Šebrle (49) je po čase opět šťastně zadaný. Jeho partnerka se na Instagramu pochlubila společnou fotkou z...

Ve StarDance zatančí Vondráčková, Paulová, hvězda Kukaček i mistryně světa

Tuzemská verze celosvětově mimořádně úspěšné soutěže StarDance britské veřejnoprávní televizní společnosti BBC se už na...