Rakovina prsu je stokrát častější u žen než u mužů. Tvoří 0,2 procenta všech nádorových onemocnění mužů, u žen je to 26 procent. Podle výzkumu zveřejněného v Breast Cancer Research však výskyt rakoviny prsu u mužů za posledních patnáct let vzrůstá a lze očekávat, že tento trend bude pokračovat. I když je nejčastěji diagnostikována u mužů mezi šedesáti a sedmdesáti lety, onemocnět jí můžete prakticky v kterémkoliv věku. Popsaný je případ i pětiletého chlapce nemocného rakovinou prsu. Před pětatřicátým rokem je nicméně toto onemocnění vzácné.
Rakovina prsu a muži v ČeskuV roce 2005 byl podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR výskyt rakoviny prsu u mužů v Česku 0,8 na 100 tisíc mužů, úmrtnost byla 0,5 na 100 tisíc. V případě žen to bylo 105,5 na 100 tisíc, úmrtnost činila 36,5 na 100 tisíc. |
Stejně jako u ženské rakoviny prsu není ani v případě mužské varianty zatím známa její přesná příčina, ale odborníci předpokládají, že na vině je kombinace vlivů okolí a genetiky. Zvýšené riziko rozvoje rakoviny prsu se předpokládá u mužů, kteří byli vystaveni radiaci (například podstoupili radioterapii při léčbě jiných nádorových onemocnění v oblasti hrudníku a podobně).
Riziková je z tohoto pohledu i zvýšená hladina estrogenu, která je například spojena s cirhózou jater nebo obezitou. Studie navíc prokázaly, že u mužů, kteří mají v příbuzenstvu několik žen postižených rakovinou prsu, je mnohem větší riziko, že se toto onemocnění rozvine i u nich. Problematická je zejména mutace genu BRCA-2, který riziko rozvoje rakoviny prsu zvyšuje až osmdesátkrát (u žen zvyšuje riziko i mutace genu BRCA-1, u mužů nebylo jeho působení v souvislosti s rozvojem rakoviny prsu potvrzeno).
Podle studie, kterou zveřejnila letos American Cancer Society, by pro vás mělo být výhodou vysokoškolské vzdělání, které snižuje riziko, že na rakovinu prsu zemřete. Její závěry ukazují, že vysokoškoláci umírají na rakovinu prsu dvakrát méně než muži s nejnižším vzděláním. Příčinou je pravděpodobně lepší informovanost.
Hledejte malou bulku
Nejčastějším symptomem, který pacienta přivede do ordinace lékaře, je nebolestivá bulka, kterou si můžete nahmátnout v prsu sami. Nehledejte však nijak velkou "bouli," podle lékařských statistik měří 51 procent všech nádorů v mužském prsu méně než čtyři centimetry.
Obvykle se bulka nachází v těsném okolí bradavky (může však být i v podpaží) a často je také doprovázena dalšími varovnými signály, které upozorňují na to, že není všechno v pořádku. Relativně častý je například výtok z bradavky, který může být někdy i s příměsí krve, vřídky v okolí bradavky či změna vzhledu prsní bradavky.
Zásadní problém je v tom, že naprostá většina mužů vůbec netuší, že jim nějaké riziko rakoviny prsu hrozí, a proto samovyšetření prsu vůbec neprovádějí. A i když si bulku nahmátnou, nepřikládají jí obvykle žádnou zvláštní důležitost. Podle výzkumů čekají muži od doby, kdy si poprvé bulku objeví, až do okamžiku, kdy vyhledají lékařskou pomoc, v průměru deset až osmnáct měsíců. Netřeba přitom zdůrazňovat, že čím dříve je rakovina objevena, tím větší jsou šance na úspěšné vyléčení.
Původně se také lékaři domnívali, že rakovina prsu u mužů probíhá agresivněji než u žen. V současné době se však přiklánějí k tomu, že horší prognózu u mužů většinou způsobuje právě to, že je rakovina diagnostikována pozdě. Muži často přicházejí do ordinace až v okamžiku, kdy se připojí například již zmiňovaný krvavý výtok z bradavky. V pozdějších stádiích však už rakovinové bujení, původně omezené na prsní tkáň, velmi často napadá i lymfatické uzliny.
Při léčbě rakoviny prsu u mužů se využívá v podstatě stejných metod jako při ostatních nádorových onemocněních: chirurgický zákrok, radioterapie, chemoterapie a hormonální léčba. Podle výzkumů, které vloni citovala American Cancer Society, však muži konkrétně na hormonální léčbu reagují lépe než ženy. Devět z deseti případů rakoviny prsu u mužů má totiž takzvané hormonální receptory (nádor je díky nim závislý na hormonálních podnětech), které hormonální léčbu umožňují.
