Krvácení z nosu
Spustit ho může například příliš suchý vzduch nebo agresivní vysmrkání se, pokud se vám však spouští krev z nosu často a bez zjevného problému, rozhodně byste to neměli podceňovat. Příčinou totiž může být hypertenze neboli vysoký tlak. Postihuje téměř osm procent mužů mezi dvacátým a pětatřicátým rokem, podle lékařských statistik jím však trpí každý pátý člověk starší čtyřiceti let a v této věkové skupině může za čtvrtinu úmrtí.
Upozornit přitom na sebe může právě krvácením, k němuž mohou být kvůli vysokému krevnímu tlaku drobné žilky v nose náchylnější. Jestliže tedy na krvácení z nosu trpíte, objednejte se v první řadě na preventivní prohlídku, na níž vám změří krevní tlak. Nakupte si také dostatečnou zásobu lněných semínek (lze je například přimíchat do jogurtu), protože právě ta jsou v boji proti hypertenzi nepřekonatelným pomocníkem. Podle studie zveřejněné loni v magazínu Hypertension Research jejich pravidelná konzumace výrazně snižuje krevní tlak a působí jako prevence proti kardiovaskulárním onemocněním.
Ztuhlá a oteklá kolena
Ráno potřebujete čas, abyste ztuhlá kolena vůbec rozhýbali, někdy vás pobolívají i v klidu a čas od času jsou oteklá. Přecházíte-li bolest kolen s tím, že problémy s nimi má dnes každý druhý, koledujete si o velké problémy. Pokud kolena cítíte po extrémní, mimořádné zátěži, je to normální, je-li však tato bolest dlouhodobá nebo se vaše problémy opakují po dobu delší než tři měsíce, neměli byste s návštěvou ortopeda otálet. Může se totiž jednat o příznaky osteoartrózy, kterou v Česku trpí téměř každý desátý muž.
Pravděpodobnost, že tímto nepříjemným onemocněním skutečně trpíte, se zvyšuje, pokud jste v minulosti prodělali nějaký úraz kolene nebo máte nadváhu. Podle studie z americké Johns Hopkins University totiž jakékoli poranění kloubu zvyšuje v budoucnu jeho náchylnost k osteoartróze.
Američtí vědci z National Institute of Health zase zveřejnili výsledky výzkumu, z nichž vyplývá, že u lidí s nadváhou stačí zhubnout o pouhých šest kilogramů, aby se riziko osteoartrózy snížilo na polovinu. Čím dříve se k lékaři objednáte, tím pestřejší jsou možnosti, jak vám od problémů ulevit. V pozdějších stádiích nemoci už totiž často zbývá jen operativní řešení.
Nemizející pupínek
Máte pubertu už dávno za sebou a přesto vám čas od času vyraší připomínka bouřlivého dospívání v podobě začervenalého pupínku? Ztratí-li se za několik dní, není třeba se jím vzrušovat. Pokud však setrvává na svém místě i po několika týdnech, objednejte se co nejdříve k dermatologovi. Může jít o takzvaný bazaliom neboli bazocelulární karcinom, který vypadá v počátečních stadiích často jako vřídek.
Jeho výskyt se za posledních patnáct let zdvojnásobil a v Evropě připadá na sto tisíc obyvatel čtyři sta až osm set případů. Nenechte se mýlit ani tím, že se vřídek zdánlivě téměř vyhojí, protože se na stejném místě obvykle objeví znovu a pozvolna se zvětšuje.
Podle odborníků mají zejména muži tendenci tyto kožní projevy bagatelizovat a ignorovat, jenže čím dříve je karcinom odhalen, tím větší je naděje na jeho úplné odstranění. Pokud je zachycen v časných stadiích, šance na vyléčení přesahuje devadesát procent.
Bolest nohou
Že může být bolest v hrudníku příznakem infarktu, ví kdekdo, na nemocné srdce vás však mohou upozornit i křečovité bolesti nohou. Právě ty mohou být prvním signálem počínajícího cévního postižení tepen dolních končetin, uvádí kardiologický server centrumsrdce.cz.
Cévní ateroskleróza, která vede k ucpávání cév, se často projevuje nejprve v nohou, až později i v jiných orgánech, jako je například srdce nebo mozek. Zpozornět byste měli zejména, pokud patříte do rizikové skupiny lidí, jako jsou například kuřáci, diabetici nebo lidé s vysokou hladinou cholesterolu a současně vás bolest nohou často trápí. Podle odborníků umírají lidé postižení onemocněním cév dolních končetin na infarkt myokardu mnohem častěji než ostatní.
Dechová nedostatečnost
Když nemůžete popadnout dech po pěti uběhnutých kilometrech, mělo by být vše v pořádku. Pokud však lapáte po dechu, i když ležíte večer v posteli, je na čase co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. Právě dechová nedostatečnost totiž může být jedním z příznaků srdeční slabosti.
Podle výzkumu z roku 2005, který byl publikován v New England Journal of Medicine, umírají lidé trpící dechovou nedostatečností čtyřikrát častěji na selhání srdce než ostatní. A co víc, vědci zjistili, že lidé s dechovou nedostatečností umírají na infarkt dvakrát častěji než osoby, u nichž se vyskytnou typičtější příznaky srdečního selhání jako je například bolest hrudníku.
