Jídlo, jemuž tělo nerozumí
Z výživových hodnot původních surovin nezbude ve vysoce zpracovaných potravinách nic. Zato přibude škodlivých látek.
Ultrazpracovanými potravinami nemáme na mysli například kukuřici v konzervě nebo mouku, ani nakládané zelí nebo okurky, ty patří do kategorie standardně zpracovaných potravin. Mezi průmyslově zpracovanými potravinami, jinak též ultrazpracovanými, najdeme sériově vyráběné buchty, instantní nudle a polévky, samozřejmě fastfoodové burgery, hotdogy, hranolky, balené sušenky, mražené pizzy, kuřecí a rybí nugety. Jenže pozor, též balený chléb, například toastový, cereální snídaňové směsi, destiláty, veganské alternativy masa nebo sýra. Rovněž zmrzliny, nanuky.
Průmyslově zpracované potraviny vznikají úpravou, při nichž se vstupní suroviny komplexně upraví nebo rozloží, aby se výsledný produkt dal dlouho skladovat a zjednodušila se jeho případná následná příprava. Kromě toho se upraví chuť. To vše si vynucuje mnohé přídavné látky, vysoká množství cukru, soli. A při tom všem přijdou vstupní suroviny o své nutriční hodnoty, průmyslově zpracované potraviny mají málo vlákniny i vitaminů. To vše je spojeno s agresivním marketingem, především s touhou po vysokých ziscích producentů.
Všechny dodávané umělé ingredience, barviva, zahušťovadla, dochucovadla, byly podle experimentálních a epidemiologických důkazů spojeny s „nerovnováhami střevního mikrobiotu a systémovým zánětem“, zdůrazňuje Monteiro. „Lidský organismus na takové potraviny může reagovat ne jako na jídlo, ale jako na něco neužitečného nebo škodlivého. Může tak dojít k oslabení nebo poškození jeho systémů,“ shrnuje Monteiro.
Rozsáhlá a pečlivá studie to dosvědčila a upřesnila.
