Bývalý poslanec, senátor a děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška považuje kauzu Pavla Tuleji za „mimořádně trapnou“.
„Jedno ze základních vymezení, které se týká toho, co dělá ministr pro vědu, jsou také parametry fungování třeba rady vlády pro výzkum a vývoj nebo hodnocení výzkumu. V okamžiku, kdy se ukáže, že kandidát na ministra v těchto věcech nemá jasno, nebo že se musí vymlouvat na studenty, tak je to taková trapná situace,“ řekl pro iDNES.cz Zlatuška.
Na druhou stranu se podle něj v ministerském křesle věda nedělá, jde o politickou funkci. „Ale v okamžiku, kdy tam nastupuje s renomé, které má mít jako šéf univerzity, předseda vědecké rady, ať už na univerzitě, nebo na fakultě a podobně, tak když má ve vlastním působení takovéto místo, tak je to nanejvýš trapně vypadající. Protože to toho člověka přirozeně znevěrohodňuje,“ zdůraznil Zlatuška.
Připomíná i podobné průšvihy ministrů, kdy kvůli plagiátorství musela opustit místo ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO). „Překvapuje mě, že lidé s takovou historií nemají dostatek sebereflexe, aby se nevystavovali reflektorům. Buď na to pódium pod reflektory vylezu, anebo ne. A když už tam vylezu, tak je to situace, ve které se těmto lidem divím,“ doplnil.
O predátorské časopisy jde až v druhé řadě
Úroveň textů, které Tuleja publikoval, kritizoval například i ekonom Jaroslav Borovička, který působí na katedře ekonomie Newyorské univerzity.
„Když se na jeho publikovanou ‚vědeckou práci‘ podíváme blíže, rychle zjistíme, že o predátorské časopisy jde až v druhé řadě. Prvořadá je naprosto hrůzná kvalita výstupu, který Tuleja za svou vědeckou práci vydává. Ministr pro vědu nemusí být špičkový vědec, ale když už se vědecké práci věnoval a získal za ni docenturu, měl by chápat alespoň nějaké standardy,“ uvedl na sociálních sítích.
Než bude ministrem, musí Tuleja vysvětlit okolnosti svých publikací, řekl Fiala |
Kritizoval úroveň anglického jazyka a také přínos práce, kterou Tuleja vytvořil s doktorandkou Karin Gajdovou. „Jejich práce je o spočítání míry mezd v zemích Evropské unie, to je všechno,“ napsal.
„Autoři nakonec docházejí k zajímavému zjištění. V dobách krize mohou nominální mzdy klesat. Empiricky to byla zřejmě náročná práce, protože autoři shrnují: For processing the article was used a large amount of resources, they were mostly internet sources,“ citoval jejich práci Borovička. Autoři tím tedy dávají najevo, že při zpracování publikace byla většina zdrojů z internetu.
Jsou podle vás pochyby kolem publikací kandidáta na ministra pro vědu Pavla Tuleji tak závažné, aby nebyl do funkce jmenován?
Borovička upozorňuje i na další článek stejných autorů, ve kterém řeší ekonomický potenciál českých regionů. Ve stati použili podivné spojení, které by se dalo přeložit asi takto: Čarovné mnohoúhelníky odhalily, že nejlépe ekonomický potenciál využívá Praha.“ Co tím chtěl Tuleja s Gajdovou říci, je neznámé, čarovné trojúhelníky jsou nejspíše špatným překladem, domnívá se Borovička.
Tuleja se za publikování článků v predátorských časopisech omluvil, veškerou vinu svádí na doktorandku Gajdovou, která nyní působí jako zastupitelka za ANO v Ludgeřovicích u Opavy.
„V letech, kdy články vznikaly, jsem byla pouhou studentkou doktorských studií, tedy doktorandkou. Teprve jsem nabírala zkušenosti v akademické sféře. Hlavním cílem těchto článků bylo prezentovat je na mezinárodních konferencích s následnou diskusí, kde bylo možné získat tak zpětnou vazbu a také si poslechnout kritické názory odborníků, uvedla pro redakci iDNES.cz v reakci Gajdová.
O seznamu predátorských časopisů v době vydání podle svých slov nevěděla.
Kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Tuleja s prvním místopředsedou TOP 09, ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem a šéfkou TOP 09 a Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou
Vyjádřila se také k otázce, zda za publikaci článků v predátorských časopisech zaplatila. Ty jsou problematické kromě chybějícího recenzního řízení právě i proto, že si může kdokoliv vydání zaplatit. Vyjde tam tak cokoliv, i kdyby neměl výstup práce žádnou hodnotu.
„Za otištění článku v daném časopise se neplatilo nic. Platil se pouze konferenční poplatek za účast na konferenci a věci s tím spojené,“ uvedla.
„Žádný z časopisů, kde publikoval, neznám“
Nad kvalitou publikací kandidáta na ministra Tuleji a okolnostmi se pozastavoval také Libor Dušek z Katedry ekonomie a empirických právních studií Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Jak vůbec tohle může akademik někam poslat? Taky vidíte, jak fungujou predátorské časopisy - nic nekontrolujou, tisknou cokoli, co se tváří jak věda,“ uvedl na sociální síti X (dříve Twitter).
„Kolegové akademici, taky vám publikace ‚zařizuje‘ někdo tak, že ani nemáte ponětí, kam je posílá? A už jste si někdy museli pohlídat, kde publikujete?“ ptal se ostatních akademiků Dušek.
Psycholog Hynek Cigler by podle svých slov publikaci v predátorských časopisech ještě Tulejovi odpustil. „Ovšem to, že jeho tým nepochopí analýzu, na které staví článek, a udělá ji od začátku do konce naprosto nesmyslně, je mnohem závažnějším indikátorem kvality jeho práce,“ uvedl na X.
Ekonom Jakub Steiner zmínil vyjádření Pavla Tuleji o tom, že ho publikování v predátorských časopisech mrzí. Kandidát na ministra mimo jiné uvedl, že je respektovaný ekonom s desítkami kvalitních publikací. „Podíval jsem se tedy na ministrův životopis a ač jsem také ekonom, žádný z časopisů, kde publikuje, neznám,“ doplnil Steiner.
Spíše omyl, než úmysl
O zneužívání publikace v predátorských časopisech mluvil pro redakci iDNES.cz i ekonom Daniel Münich, který působí na Univerzitě Karlově a na Akademie věd v Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.
Podle Münicha může být za publikováním v časopisech, které se tváří jako vědecké, jen omyl, ale i dlouhodobá snaha vylepšit svou image.
Budoucí ministr Tuleja v problémech? Publikoval v pochybných vědeckých časopisech |
„Nejrozšířenější publikování v predátorských časopisech je v zemích a na institucích, kde není moc vysoká kultura vědy a výzkumu a kde se neznají pořádně standardy. V podstatě počítají počty publikací, to znamená, že vědci jsou potom motivováni mít co nejvíce čárek za publikaci,“ řekl.
„Určitě se to nejeví jako nějaké systematické predátorské publikování, to určitě ne, protože to by počty článků musely být výrazně vyšší. Na druhé straně on moc publikací ve vědeckých časopiseckých nemá, takže v procentech je to výrazná část, ale v kusech je to zanedbatelné. Spíše bych si tipoval, že to byl omyl. Já ale nevidím do té historie,“ zhodnotil Münich Tulejovo publikování.
Na kauzu predátorských časopisů mezitím zareagoval i premiér Petr Fiala. Tuleja má před svým jmenováním ministrem, které je plánované na pondělí, publikační činnost vysvětlit. „Musí být jasné, že pochybení je ojedinělé,“ řekl premiér.
