Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Experimenty na lidech: mozky pro CIA vymývali prestižní vědci

Byli uznávanými psychology, klinickými psychiatry a neurology. Pro CIA pracovali deset let a během nich cpali do mentálně postižených pacientů a vězňů bez jejich souhlasu psychoaktivní látky. Jejich cílem bylo zjistit, jak rychle vyvolat bolest, ovládnout mysl nebo vymazat a přeprogramovat paměť.
Pán, který vše uvedl v provoz. Allan Dulles šéfoval CIA v době, kdy si mučení...

Pán, který vše uvedl v provoz. Allan Dulles šéfoval CIA v době, kdy si mučení vězňů a mentálně nemocných pacientů zadala. | foto: commons.wikimedia.orgCreative Commons

Psal se rok 1957 a Američané, respektive jejich tajné služby, měli velký problém. V sovětském Rusku nebo v Číně zadržení západní agenti v průběhu několika měsíců výslechů vždy nakonec promluvili. Bez ohledu na výcvik, zkušenosti a praxi ze sebe nakonec ve výslechových bunkrech vydali nepříteli všechny stěžejní informace. A platí to i v případě vojáků a letců, jak názorně doloží zkušenost zadržených v průběhu Korejské války.

„Válečný zajatec má povinnost uvést své jméno, hodnost, služební číslo a datum narození, ale v maximální možné míře se bude vyhýbat zodpovězení všech dalších otázek,“ psalo se v pátém odstavci amerického Vojenského kodexu. Praxe  však byla docela jiná.

Podlehnou všichni

„Nikdo se sice nepříteli nepodřídil v plné míře, ale nikdo mu také plně neodolal,“ shrnul doktor psychologie a společenských věd Albert D. Biderman. Jeho prací byla takzvaná zpětná analýza, tedy výslechy propuštěných válečných zajatců. Měl zjistit, co vlastně nepříteli prozradili a zda se nedopustili zrady.

„Z desítek takových rozhovorů je patrné, že vůle vojáků a agentů odolat nátlaku byla méně ovlivněná sílou jejich charakteru a více momentálními situačními faktory,“ soudil. Biderman vyslechl spoustu historek o osobní odvaze a statečnosti amerických vojáků v zajateckých lágrech. „Já tu nejsem kvůli dramatu, ale kvůli vědě. Čísla hovoří jasně. Je jedno, s jakým sebezapřením nebo jak tvrdě se vzpouzeli. Nakonec promluvili všichni,“ vynesl nekompromisní ortel.

A to byl problém, který armádní generály i šéfy amerických tajných služeb trápil. Domnívali se totiž, že čínští či sovětští komunisté nějakým způsobem inovovali techniku výslechů. Předpokládali, že jejich rivalové dokážou s pomocí nejrůznějších chemických substancí účinně nabourat mysl amerických zajatců. Jinak si totiž „stoprocentní“ úspěšnost nepřítele při výsleších vysvětlit nedokázali.

Biderman to tehdy komentoval slovy: „Spojené státy se ještě nevzpamatovaly z paranoie, že jim Sověti ukradli plány na atomovou bombu a jaderný výzkum. A teď se bojí, že prohrávají na sety v další oblasti, získávání informací od zajatců.“

Měl pravdu.

Liga výjimečných vědců

Zpravodajská služba CIA skutečně potřebovala přístup k výslechům inovovat. Oficiálním důvodem byla „obrana citlivých informací“ a snaha pozvednout psychickou a fyzickou odolnost vlastních agentů a vojáků vůči nátlaku nepřítele. Že se tato pasivní obrana dá využít i pro aktivní získávání informací od cizích zajatců, bylo zřejmé, ale nemluvilo se o tom. Od roku 1955 lidé z CIA volně spolupracují s řadou univerzitních expertů v oblasti neurologie, psychologie a farmakologie a počínaje rokem 1957 zakládají Společnost pro výzkum lidské ekologie. Silně kontroverzní spolek, ve kterém ze sebe američtí vědci vydali to nejhorší.

Patřil mezi ně například Robert Jay Lifton, dnes oceňovaný v oblasti porozumění válečným traumatům, Lawrence E. Hinkle, průkopník myšlenky o tom, jak prostředí ovlivňuje náš vývoj a chování, Harold G. Wolff, neurolog, který „porazil“ migrénu, nebo špičkový psycholog Carl Ransom Rogers.

Bezpochyby silné kapacity, jejichž plakety a busty zdobí americké nemocnice a univerzity. Zprvu měla jejich činnost ryze neškodnou, konzultační formu. Jen drobně upravili rámec svých studií, aby výstupy mohly být prospěšné operativcům CIA. Bezproblémová spolupráce ovšem brzy dostala trhliny.

Akademický výzkum mučení

Tajné služby potřebovaly konkrétnější odpovědi, které se nedaly v akademickém prostředí získat. A vedení univerzit se stavělo proti tomu, aby jejich profesoři pracovali na půl úvazku na velmi podivných zadáních, alespoň tedy z hlediska etiky podivných. Třeba na tom, jak se opakovaně přerušovaný nebo sedativy uměle vyvolaný spánek projevuje na schopnosti subjektů vybavit si informace.

Řešením bylo vytvoření „nezávislé“ Nadace pro lidskou ekologii (HEF). Oficiálně šlo o organizaci, která nespadala pod CIA, byť ta platila účty a výplaty. Pro tuto novou výzkumnou instituci pak začali uznávaní badatelé pracovat. A do díla se pustili skutečně bez zbytečných morálních dilemat.

Neetické pokusy na lidech

V našem seriálu jsme připomněli:

Termín brainwashing se sice stane populární až později, ale plně vystihuje rozměr jejich analytické práce. I když zpočátku měli pro své sponzory z CIA jen špatné zprávy. „Komunisté jsou v získávání informací od vězňů a zajatců velmi schopní, protože s nimi umí pracovat. Dokážou je skutečně přesvědčit o tom, že jsou vinni, umí je přesvědčit k doznání. A to tak dalece, že se vězni ztotožní s představou vlastní viny a nakonec vyjadřují sympatie k těm, kdo je vyslýchají,“ objasnil Harold G. Wolff. A dodal: „Není v tom magie, hypnóza, séra pravdy, záhadné paprsky, drogy. Tento postup ‚převrácení‘ dokonce nevychází ani z nějaké psychologické vědy. Jen z dlouhodobé praxe vyšetřovatelů.“

Žádná věda: Sověti i Číňané to z vás vymlátí

Lawrence E. Hinkle pak blíže specifikoval použité metody. Zatímco Sověti pracovali se zajatcem spíše v režimu úplné izolace a opuštění, Číňané ho zařadili do krajně nepřátelského prostředí ostatních vězňů. Výsledek byl totožný: jediný, s kým mohl zajatec udržet kontakt, byl jeho vyšetřovatel.

„Zajatci počítají s tím, že se jich někdo bude vyptávat a vyslýchat je hned po zadržení. Jsou na to připravení. Místo toho je na čtyři týdny zavřou do díry a nebaví se s nimi nikdo. Jejich odolnost se tím oslabí a ve své podstatě chtějí s někým mluvit oni sami,“ líčil. Pak záleželo na vyšetřovatelích: „Je-li vězeň bojácný, budou mu vyhrožovat. Na netečné funguje násilí, hrdým se tyká.“

Za specifický pak Hinkle považoval přístup čínských vyšetřovatelů. „Jsou ve své podstatě velice neschopní, neohrabaní. Ptají se na to samé, ale nedokážou v podstatě pořádně napsat ani jméno vězně. Ten jim nakonec ‚musí‘ pomáhat. Nejsou tak informovaní a připravení jako Sověti. Číňané se navíc při výsleších častěji uchylují k násilí. Ne, nejsou to žádné ďábelské metody tortury, ale třeba jen bití dřevěnou holí. Otázka je: dokáže oběť bití snést bolest do takové úrovně, že už ji vyslýchající nemůže dále stupňovat? Odpovědí je nikoliv. Je to primitivní, extrémní. Ale naprosto funkční.“

Efektivní bolest

Ale taková odpověď experty z CIA netěšila. Jistě, bylo užitečné vědět, že Sověti i Číňané mají jen náskok v generacích aplikovaného násilí. Ale mlátit vězně tak dlouho, než zemře, nebo promluví? Měsíce trvající izolace? Nešlo by to udělat lépe? Plán byl prostý.

„Vyvinout techniky, které by dopomohly získat požadované informace od osob, které je nechtějí vydat. Ideálně tak, aby tyto osoby ani nevěděly, že informace zrovna poskytují,“ popisoval výzkumný záměr plukovník amerického letectva James Monroe, který vedl Oddělení psychologické války a celý výzkum HEF zpovzdálí dozoroval.

O splnění úkolu se měli postarat sezvaní odborníci, kteří budou později sbírat čestné doktoráty, místa v lékařských komisích, předsedat zdravotnickým konferencím a velmi často hovořit o etice lékařského a vědeckého výzkumu. Na základě svých znalostí a odbornosti měli vyvinout postupy, které by zkrátily zpracování vyslýchaných na minimum a přitom zachovaly maximální výtěžnost informací.

Lidé jako Wolff, Hinkle, Rogers nebo Lifton prostě dodají CIA vědecky podložený manuál k optimalizaci výslechů. Jak lidský mozek reaguje na bolest? Mohou některé látky výrazně zvýšit bolestivost? Co při kombinovaném výslechu s medikamenty dokáže smyslová deprivace?

O testovací materiál se nestarejte

Wolff, jehož osobním heslem bylo „Není dne bez experimentu“, patřil mezi zvláště zapálené vědce. Práce mu totiž otevírala netušené možnosti. S CIA za zády, Allen Dulles, ředitel Ústřední zpravodajské služby, byl totiž jeho blízkým přítelem, mohl bez obav realizovat své pokusy na schizofrenických pacientech. S pomocí psychoaktivních látek jim zkoušel „vymazat“ dosavadní paměť a znovu je naprogramovat na „základní funkce“. Výsledkem byla „četná trvalá poškození mozku“ pacientů.

Podobné pokusy prováděl v rámci HEF i doktor psychologie Ewen Cameron. Nazýval je psychologickým bombardováním. Pacienty při nich udržoval s pomocí léků při vědomí a čtyřiadvacet hodin v kuse si s nimi povídal.

Psychologové, psychiatři, neurologové i farmakologové, kteří se na výzkumu efektivních metod mučení pro CIA podíleli, nikdy neměli nouzi o pokusné králíky. Tajná služba uměla investovat: prostřednictvím anonymního fondu přispěla 370 tisícovkami dolarů na výstavbu nové budovy nemocnice v Georgetownu a výzkumníci z HEF získali protislužbou přístup ke zdejším psychicky postiženým pacientům. Potřebují-li vyzkoušet účinky LSD na lidskou mysl, vězeňská nemocnice v Lexingu jim hned ochotně vyjde vstříc, jen co obdrží příspěvek na renovaci. Otázka „informovaného souhlasu pacienta s experimentem“ se samozřejmě nikdy neřešila. Názor mentálně postižených nebo vězňů nikoho nezajímal.

Vědci v žoldu tajné služby

Ústřední zpravodajská služba výzkumný program Nadace pro lidskou ekologii ukončila v roce 1965. Nikoliv pro neúspěšnost. Jen už se dověděla o výsleších vězňů a zajatců vše, co potřebovala.

Okruh řešené problematiky využitelnosti brainwashingu se rozrostl a bylo zapotřebí oddělit jednotlivé linie výzkumu. Lékaři a vědci se tak mohli vrátit zpět do sféry civilního medicínského výzkumu a navázat na svou původní badatelskou činnost. Harold George Wolff, který chemickou cestou řešil zvyšování prahu bolesti vyslýchaných, se stane průkopníkem oblasti psychosomatických chorob a bude považován za „zakladatele moderního výzkumu příčin bolestí hlavy“. A dobře se vedlo i ostatním badatelům z HEF.

„Neměl jsem problém s prací pro CIA. Byl jsem si vědom, že naše výzkumná činnost je Ústřední zpravodajskou službou financována, ale neshledával jsem na tom něco závadného,“ prohlásil později Carl Ransom Rogers, údajně nejcitovanější psycholog 20. století, a dodal: „Popravdě, nikdy mi nepřišlo, že by naše práce měla výstup využitelný v oblasti špionáže, ale rozhodně měla výrazné praktické dopady na moderní medicínu.“

CIA to nejspíš viděla jinak. Ve zprávě z roku 1960 zmiňuje Rogersovy mimořádné zásluhy a vysokou využitelnosti jeho poznatků nedirektivní psychoterapie při vyslýchání vězňů. A také mu přispěla 30 tisíci dolary na pořízení domu v kalifornském letovisku La Jolla.

Nadace pro lidskou ekologii, kde se hledání nástrojů pro co největší lidské utrpení a vymývání mozků stalo hlavní náplní práce, by nikdy nemohla fungovat bez aktivního zapojení amerických lékařů a vědců. A ti měli, na rozdíl od svých pokusných subjektů, na výběr.

  • Nejčtenější

Nová antikoncepční éra. Gel pro muže slibuje spolehlivost

12. června 2024

Má být stejně účinný jako hormonální antikoncepce pro ženy. Snad dokonce ještě spolehlivější. Gel...

Zvedá železo, tančí. Dřív jsem měla metrák, říká holka, co ráda cvičí

13. června 2024

Ráda hledá výzvy. V posilovně je jako doma, soutěžně okusila fitness, bez deadliftu pro ni není...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Ministerstvo nedžentlmenské války. Churchillovi specialisté se inspirovali piráty

11. června 2024

Zničit lodě, které sice patří nepřátelům, ale kotví v přístavu neutrální země, byla výzva....

Ahoj, bacha, grázl. Jak vznikla slova? Na hulváta jsem ještě nepřišel, říká vědec

12. června 2024

Premium Bohemista Jiří Rejzek je autorem Českého etymologického slovníku objasňujícího původ jedenácti...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

OBRAZEM: Pornoherečky, křiklouni. Připomeňte si tváře Clash of the Stars

18. června 2024

Má za sebou sedm turnajů, nabídly barvité postavy. Jejich zázemí sahalo od porna po ryzí...

OBRAZEM: Pornoherečky, křiklouni. Připomeňte si tváře Clash of the Stars

18. června 2024

Má za sebou sedm turnajů, nabídly barvité postavy. Jejich zázemí sahalo od porna po ryzí...

Vědkyně o AI: Zatím nemáme technologii, která by najisto ověřila pravost videí

v diskusi jsou 2 příspěvky

17. června 2024

Premium V dnešní době už je velmi složité a občas dokonce nemožné poznat falešné video či fotografii, jež...

Análnímu sexu přeje pop, fetišům metal. I sex má svůj playlist

17. června 2024

Propojila muziku se sexem. Proto, že pro mnohé prostě patří k sobě. Netradiční studie zjišťovala,...

Učil jsem se v Číně i od Foglara, líčí zakladatel české školy bojových umění

16. června 2024

Premium Od roku 1990 vede Ivan Rzounek stále fungující českou školu Wing Chun Kung Fu v Praze. Vypráví...

Putine, běž do prd*le, zahlásil na koncertě Rod Stewart. Němci zpěváka vypískali

S překvapivou vlnou nevole se na svém nedělním koncertu v Lipsku setkal rockový král Rod Stewart. Během vystoupení se...

Skandál kolem morbidně obézní Miss Alabama. Co se ztratilo mezi řádky

Sociální sítě počátkem června rozvášnila obézní plus size modelka Sara Millikenová oceněná titulem Miss Alabama 2024....

Tvrz koupil za 76 tisíc a daroval ji manželce. Pak ruinu 20 let opravoval

Pavel David zahlédl v dubnu roku 2003 v novinách inzerát: „Prodám tvrz za 76 000 Kč.“ Ještě ten den si jel zříceninu...

Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky

Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se...

Jen ať mě kritizují, moje šperky vydělávají, říká zpěvačka Lucie Bílá

Zatím jí to pořád zpívá, ale i Lucie Bílá (58) si uvědomuje, že jednou její kariéra skončí. Hlava ji z toho ovšem...