I když se vám to může zdát banální a říkáte si, že komár zkrátka propíchne kůži a nasaje krev, ve skutečnosti je komáří kousnutí sofistikovaným aktem, který doprovází spousta různých procesů a faktorů. Francouzští vědci ve snaze zjistit, co se při komářím bodnutí děje, natáčeli bodající komáry pod mikroskopem.
V první řadě zapomeňte na obecně vžitou představu, že je komáří sosák cosi jako ostrá nehybná jehla, která projde vaší kůží v jednom daném směru. V okamžiku, kdy vás komár píchne, se totiž jeho sosák začne natáčet a dokáže se ohnout i do pravého úhlu, aby mohl prohledat co největší plochu a najít cévu, ze které vysaje krev. Systematicky pak prohledává okolí místa vpichu.
Na druhou stranu, i přes toto sofistikované "zařízení" není komár (respektive komáří samičky, protože ty potřebují proteiny z krve pro tvorbu vajíček, samci krev nesají) při hledání cévy, ze které by se mohl napít, vždy úspěšný. Zdaleka ne všechny pupínky po štípnutí jsou výsledkem komářího napití. To také vysvětluje, proč jste po jedné noci kompletně poštípaní, ačkoli máte v ložnici pouze jednoho komára. Od okamžiku, kdy vás komár píchne, do okamžiku, kdy nasycený odletí, uplynou průměrně čtyři minuty, což se zdá poměrně neuvěřitelné, když si uvědomíte, že si celou tu dobu nevšimnete, že vám něco saje krev.
Krevní bazének
Komáří sosák si můžete zjednodušeně představit jako dvě souběžné trubice - jednou z nich proudí do vašeho těla komáří sliny, zatímco druhou hmyz nasává vaši krev. Komáři jsou nenasytové a dokážou nasát až trojnásobný objem krve, než je velikost jejich těla. Ostatně nejrizikovější fází je pro ně opuštění "místa činu", protože čím více krve nasají, tím pomalejší a neobratnější jsou při letu.
Sají tak hodně, že cévka často praskne a krev se vylije do okolní tkáně. Vznikne tak jakýsi krevní bazének, ze kterého komár pije. Jakmile se komár zabodne, začne vylučovat do vašeho těla sliny, které obsahují proteiny, které udržují cévy roztažené, zabraňují srážení krve a tlumí bolest, aby na vás mohl hodovat tak dlouho, jak potřebuje, a vy jste si toho nevšimli. Tyto látky však uvedou do chodu váš imunitní systém, který spustí produkci histaminu.
Histamin má hned několik funkcí: podílí se na vyvolání zánětlivé reakce, zvyšuje prostupnost cév a zodpovídá za alergickou reakci. Právě histamin je důvodem toho, že místo vpichu lehce oteče, zarudne a svědí. I když máte samozřejmě neodolatelné nutkání škrábat si poštípané místo, celou situaci tím jen zhoršujete, protože drbáním pokožku ještě víc dráždíte a zvyšujete riziko, že si do ranky zanesete infekci. Představa, že vás štípnutí přestane svědit, pokud si ho rozškrábete do krve, je mylná. Dokud váš imunitní systém nedokáže odbourat proteiny z komářích slin, bude produkce histaminu pokračovat a štípnutí vás bude svědit pořád.
