Obsáhlé dílo, které má podobu knihy o 132 stranách, s 58 černobílými i barevnými fotografiemi, zachycuje všechny polohy postavy Shakespearova klasického nadčasového dramatu skrze devět výrazných ženských osobností. „Hledal jsem ženy, které nebudou jen krásně vypadat před objektivem. Ženy, které v sobě nesou výraz, charakter, hodnoty, zaujetí,“ líčil Roversi v budově veronského Teatro Filarmonico.
„Pátral jsem po ženách rozdílného původu, různých zázemí a kultur, s odlišnou životní cestou,“ dodal.
Plakali jsme. Tak intenzivní to bylo
Jeho hledání zachycuje nejen kalendář. Letos poprvé totiž projekt firmy Pirelli spojuje tradiční fotografický kalendář – je to již osmačtyřicátá edice – s osmnáctiminutovým filmem. Jak dokument, tak fotografie zachycují, jak protagonistky kalendáře nejprve na castingu před Roversim v roli režiséra vyprávějí, v civilních šatech, proč o ztvárnění Juliiny postavy usilují, jak ji nahlížejí, v jakých ohledech se její osud protíná s jejich vlastním. Jejich výpovědi jsou velmi intimní. Následně v kostýmech přednášejí Juliiny party z Shakespearova díla.
Podívejte se na kalendář Pirelli, jeho veronskou premiéru i na to, jak vznikal    |
Spojení obou poloh, velmi otevřených zpovědí o reálných osobních životech skutečných žen a přednesu výpovědí fiktivní hrdinky klasického dramatu, dávají Roversimu kalendáři hloubku. Fotograf na veronské premiéře kalendáře nezamlčoval, že zvolená metoda prodchla celou práci intenzivními emocemi. Scéna byla totiž velmi minimalistická, vše se soustředilo na protagonistky.
„Bylo to velmi působivé. Dojemné. V nejsilnějších momentech lidé ze štábu plakali. Slzy tekly elektrikářům, všem, i mně,“ přiznával. Proces jeho práce rozostřoval hranice mezi fiktivním a reálným, mezi konkrétním a nadčasovým.
Kalendář Pirelli 2020 dražte na iDNES.czKalendář Pirelli je prestižním uměleckým dílem, který není určený k prodeji, firma ho daruje pouze vybraným příjemcům. Šanci získat jeden exemplář obsáhlé fotografické knihy Paola Roversiho, která vás provede rokem 2020, však máte i vy. Ve čtvrtek 19. prosince budeme kalendář Pirelli pro rok 2020 dražit v internetové aukci na iDNES.cz. |
Julie jako symbol
Před Roversiho „režisérským“ objektivem se objevily americké herečky Yara Shahidi, Kristen Stewartová a Indya Moore, čínská zpěvačka Chris Lee, španělská hudebnice Rosalía, britské herečky Claire Foy, Mia Gothová a Emma Watsonová i fotografova dcera, francouzsko-italská umělkyně Roversi.
Ona velkorysost obsazení byla podle fotografa potřeba. Shakespearovo dílo totiž sleduje, na půdorysu pouhých čtyř dní, přeměnu naivní dívky, unášené na oblacích lásky, v silnou, tvrdou ženu, která hájí nárok na svou životní volbu proti všem. „Nevinnost se v Julii mísí se sílou, krásou, něžností a kuráží,“ soudí Roversi.
Protagonistky kalendáře všechny polohy pokrývají. Přisuzoval jim fotograf úlohy, vedl je k nim? Na veronské vernisáži zdůraznil, že ne. „Nejsem dirigent, který pracuje podle plánu. Nebylo to tak, že bych řekl, že Kirsten bude hrát tuto polohu, Emma onu. To není můj styl. Jsem flexibilní, sázím na kouzlo momentu. Překvapení hrají v mém přístupu k práci důležitou roli, a tento projekt jich přinášel spoustu,“ uvedl. Výsledek vyšel z osobního vkladu jednotlivých protagonistek a jejich souhry s Roversim.
Whoopi Goldbergová: mladé holky se už dnes nebojí
A je mimořádně silný. Podle Whoopi Goldbergové, která ve Veroně kalendář Pirelli vysílala do světa a která pro jeho vydání pro rok 2018 sama ztvárnila postavu královny z Alenky v říši divů fotografa Tima Walkera, jeho poselství odpovídá duchu doby. Ve Veroně to říkala s vervou a zemitostí, a s vybělenými dredy – kvůli natáčení filmu podle knihy Svědectví Stephena Kinga, jak prozradila.
„Tyto mladé holky ví, kdo jsou, a nebojí se to říct nahlas,“ prohlásila s odkazem na protagonistky kalendáře pro rok 2020. „A to je velká věc, ne? A je to něco, co k Julii sedí. Julie řekla: to jsem já, tohle chci a nezajímá mě, co na to ti nebo oni rodiče.“
Hora energie a tuny optimismu, taková byla ve Veroně Whoopi Goldbergová.
Yara Shahidi byla na premiéře kalendáře živá, temperamentní.
Jenže jakkoli složila hold současné generaci mladých žen, vybavených sebevědomím a důstojností, a jakkoli neobcházela angažovaný vzkaz Pirelli kalendáře pro rok 2020, jeho poselství rozprostřela. A ze shakespearovského motivu si při rozhovorech s novináři vybrala bez váhání a s širokým úsměvem tu nejpozitivnější polohu. „Bláznivá láska existuje. A nemá omezení. Někdo může říkat, že se jí dočkáte jen do jistého věku. Může však přijít, když vám je devadesát let, když vám je šedesát. Vždycky můžete potkat někoho, kdo vám vyrazí dech a komu vezmete dech vy. Magie lásky je pořád možná a na lidech, které potkala, ji vidíte úplně očividně,“ sázela slova novinářům.
Že kalendář Pirelli dává takovým hlasům prostor, je podle ní známkou toho, že vyzrál, dospěl, jako Julie v Shakespearově dramatu. „A s ním vyspěl i ideál krásy, lásky, ženskosti, který oslavuje,“ uvedla Whoopi Goldbergová.
Samozřejmě, tomu, že příběh Shakespearovy Julie došel tragického finále, se nemohl vyhnout ani její optimismus o síle lokomotivy. „Jasně, konec, jak to dopadlo, se nám nelíbí, ale to, co se v Juliině příběhu odehrává těsně před ním, je důležité,“ držela se poselství, které je podle ní důležitější než hořký povzdech renesančního příběhu.
Výrazné ženy v silném příběhu
Plejáda ženských osobností, které Roversi pozval před fotoaparát a kameru, to ostatně potvrzuje. Jejich reálné cesty totiž dosvědčují, že síla a sebevědomí si cestu může najít. Herečka a aktivistka Yara Shadidi podporuje účast mladých lidí na politickém dění a prosazuje, stejně jako Emma Watsonová, práva žen. Indya Moore je první transgenderovou modelkou, která dosáhla na přehlídková mola předních značek. Aby si obhájila svou cestu, musela přitom ve čtrnácti letech opustit rodinu. Dnes patří podle magazínu Time mezi sto nejvlivnějších lidí světa.
Čínské novinářské delegace už několik let na vernisáži kalendáře nemohou chybět.
Julie je sen,který nepřestaneme hledat, opakoval Paolo Roversi.
Modelka a herečka Kristen Stewartová se tématu nenaplněné lásky dotkla už ve filmu Stmívání, kdy se jako Bella Swanová marně snaží o milostný vztah s upírem Edwardem. V osobním životě je dokladem, že láska a intimita může mít proměnlivou podobu – nepovažuje se totiž ani za heterosexuálku, ani za homosexuálku, ani za bisexuálku. „Oddat se někomu jinému je, myslím, nejsilnější věc, kterou můžete udělat,“ soudí Kristen Stewartová a doplňuje: „Jsem velkou obhájkyní postavy Julie. A Julie jsou všude, docela všude. Rovněž si myslím, že jsem jak Julie, tak Romeo.“
Herečka Mia Gothová na pomyslný Roversiho casting přišla například se zkušeností z filmu Nymfomanka Larse von Triera, která prozkoumává erotické mánie její hrdinky. Roversi do kalendáře Pirelli uvedl i herečku Claire Foy, jež ztvárnila například Lisbeth Salanderovou, která v detektivce Stiega Larssona bojuje proti misogynii. Ona sama musela vyhrát nad zákeřnou nemocí – v osmnácti letech jí lékaři diagnostikovali nádor na oku. Zpěvačka Rosalía spojuje flamenco, hip hop, elektroniku a R&B, Chris Lee je přední tváří čínské populární hudby a zakladatelkou nadace, která již pomohla desítkám tisícům dětí s leukémií.
Svoje portréty kreslím světlem, říká Paolo Roversi „Fotografie umožňuje vstoupit do jiného světa,“ soudí Paolo Roversi. Jeho snímky v sobě mají extázi, snivost, bezčasí. Tajemství, jistou zbožnost, prvek rozjímání. Fotí odhalené ženy, módu, vždy jsou to však podle něj portréty. A odmítá, že by fotografie byla reprodukcí reality. „Je odhalením, odkrytím něčeho hlubšího,“ říká Paolo Roversi. Umělec, který stojí za kalendářem Pirelli pro rok 2020. |
K osmi ženám, které se v Roversiho ztvárnění Julie o její roli ucházejí, fotograf připojil i svou dceru, umělkyni a někdejší modelku Stellu. Na rozdíl od ostatních protagonistek kalendáře ve filmu, který fotografie doprovází, nemluví. „Mlčí, je jako nedostižný sen, který tady, ve veronských ulicích pořád je, který však budeme hledat navěky,“ poznamenal fotograf.
Kalendář není na zakázku. Respektuje jen kvalitu
Výkonný ředitel Pirelli Marco Tronchetti Provera poté připomněl, že každý kalendář je ryze autorským vyjádřením svého tvůrce. A že je na každém, jak si jeho poselství přeloží.
Jak došlo k tomu, že jeho poslední vydání tak výřečně zaznamenávají diverzitu, otevřenější, tolerantnější přístup k rozmanitosti společnosti, k genderu, etnicitě? „Ne, neřekli jsme si, že musíme být politicky korektní. Musíme respektovat jen pocity, nastavení fotografa. A musíme ctít též duch doby. Interpretovat, zaznamenávat aspirace různých částí globální společnosti, též proto, že Pirelli je firmou, která působí v globálním měřítku,“ poznamenal Marco Tronchetti Provera.
Jako vydavatel firma do svého prestižního kalendáře nijak nezasahuje. Jeho koncept je výlučnou věcí fotografa, jeho výklad patří veřejnosti. „Garantujeme jediné, pečlivost a kvalitu,“ shrnul představitel firmy.
Na dotaz Xman.cz se poté přihlásil k jedinému momentu, kdy se poselství kalendáře pokusil nasměrovat. „Bylo to první rok, kdy jsem se chopil své funkce v Pirelli. Psal se rok 1992 a panovala krize. Byly to nelehké časy. Tehdy jsem navrhl, aby kalendář zdůrazňoval pozitivitu, aby otevíral optimistickou perspektivu. Bylo to jedinkrát, kdy jsme jako vydavatelé tvůrce kalendáře o něco požádali,“ přiznal Marco Tronchetti Provera.
Jinak je podle jeho slov výsledná podoba výlučným produktem spolupráce fotografa a modelek a modelů. „Kalendář pro rok 2020 je přitom podle mého jedním z těch, kdy byla jejich interakce zcela unikátní,“ soudí.
S dlouhou historií. A pro elitu
První edice kalendáře vyšla v roce 1964. Fotografem byl Robert Freeman, který se proslavil portrétními snímky skupiny Beatles. S výjimkou let 1975 až 1984 vychází kalendář dodnes a prošla jím díla více než třiceti fotografů. Na jeho tvorbě se podíleli například Richard Avedon, Peter Lindbergh, Bruce Weber či Patrick Demarchelier.
Kalendář každoročně učaruje i tím, že milovníky krásy zavádí na poutavá místa. V roce 2008 našel fotograf Patrick Demarchelier inspiraci v uličkách plných nevěstinců a pomíjivé lásky v pověstné Francouzské čtvrti v Šanghaji, rok nato složil Peter Beard hold poušti Kalahari a deltě řeky Okawango v Africe.
V roce 2010 vsadil Terry Richardson na návrat k 60. a 70. letům, kdy modelky pózovaly na panensky čistých plážích, rok poté situoval Karl Lagerfeld modelky do říše starých řeckých bájí. Z ní se kalendář pro rok 2012 přenesl na Korsiku a následná edice do magického Rio de Janeira, kam zavedla i českou modelku Petru Němcovou.
Vydání pro rok 2014 se vracelo k „trezorovým“ fotografiím Helmuta Newtona z roku 1985. Kalendář pro rok 2015 fotografa Stevena Meisela zobrazoval ženu jako erotickou ikonu a nesl se ve znamení fetišismu. Rokem 2016 provázely revoluční fotografie Annie Leibovitzové, která vsadila na snímky silných žen, vzpírajících se patriarchální nadvládě.
Edice 2017 nese rukopis Petra Lindbergha. Je oslavou přirozené krásy a skví se v ní intimní, i když neodhalené snímky hereček, mezi nimiž nechybí Uma Thurmanová, Helen Mirrenová, Nicole Kidmanová či Penelope Cruzová.
Extrovertní kalendář pro rok 2018 otevřel dveře do světa za zrcadlem. Tim Walker v něm nechává s humorem, surrealistickou groteskností, ale i s hororovými prvky defilovat například Královnu, Plšici, Bílou královnu, ale především Alenku. Ano, své modelky a modely, například Naomi Campbellovou nebo Whoopi Goldbergovou, umístil do příběhu Lewise Carrolla.
Rokem 2019 poté doprovázel snový kalendář Alberta Watsona. Na širokém formátu nabídl příběhy čtyř žen, které ztvárnily Gigi Hadidová, Julia Garnerová, Laetitia Casta a Misty Copelandová, doplněné Sergejem Poluninem, Calvinem Royalem III a Alexanderem Wangem.
Kompletních 46 vydání nese rukopis celkem 36 prestižních fotografů, devět z nich dostalo šanci vytvořit hned po dvou ročnících. Kalendář Pirelli je tradičně určen společenské elitě, významným zákazníkům, slavným osobnostem i hlavám států. Mezi jinými ho dostávají i královské rodiny Velké Británie a Španělska.
