O přítomnosti drog v lidských dějinách vědci již samozřejmě leccos vědí. Například v nádobách ze starožidovské svatyně z oblasti Tel Arad se nenašly pouze zbytky kadidla, ale též marihuana. O dlouhé historii používání omamných látek svědčí i stopy drogy ayahuasca, které se zachovaly v tisíc let starém šamanském váčku v Amazonii.
Pátrání po soužití drog a lidské společnosti však dosud naráželo na limit. Důkaz o používání oněch látek mohli vědci hledat především v nádobách, mísách, hrncích, hmoždířích nebo dýmkách. Jenže ne všechny drogy se takto skladovaly, připravovaly a konzumovaly, například halucinogenní houbičky se do nádob a dýmek nedávaly, jak upozorňuje server Ancient Origins. A už vůbec nám ony předměty nevyjeví, kdo po oněch látkách sahal.
Proto se dějiny používání omamných látek rozhodl archeolog Bjorn Peare Bartholdy z Leidenské univerzity prozkoumat jinak, za použití jiného nositele možných stop o přítomnosti drog. Místo dochovaných objektů vsadil za pomoci své učitelky Amandy Henry na zubní kámen lidských lebek.
Zubařské odkrývání naší drogové minulosti
Ten totiž dokáže zachovat stopy jídla nejen za života člověka, ale dokonce dlouho po jeho smrti. Podle studie z roku 2018 z magazínu Evolutionary Anthropology je dokáže uchovat po milion let. Právě k odhalování jídelníčku našich předků používá výzkum zubního kamene ostatně právě například Amanda Henry, například ve své studii o neandrtálcích a raném moderním člověku.
Nápad využít zubní kámen i pro studium přítomnosti drog v lidských dějinách však nebyl bez problémů. Pro zkoumání přítomnosti opiátů, konopí a dalších návykových látek totiž neexistují žádné zavedené testovací standardy. Proto se museli archeologové uchýlit na Aarhuskou univerzitu, aby požádali o pomoc forenzní dentistku Dortheu Bindslevovou.
Ta se svým týmem za použití deseti mrtvol drogově závislých upravila existující metody zkoumání zubního kamene tak, aby dokázaly odhalit přítomnost celkem čtyřiačtyřiceti drog a jejich metabolitů, jak shrnují ve studii vydané časopisem Forensic Science International.
A poté se již Bartholdy a Henry mohli vydat k ostatkům nebohých nizozemských farmářů, aby odhalily jejich tajemství. Jejich cílem však nebylo diskreditovat jejich životní styl, zajímalo je, jakým způsobem potlačovali bolest, co používali k léčbě svých neduhů. „Zkoumané vzorky odrážely běžnou konzumaci nápojů obsahujících kofein a rozšířenou spotřebu tabáku,“ cituje jejich zjištění server Big Think. Jenže kromě toho nesl ztvrdlý plak jejich chrupu též stopy heroinu, jeho metabolitů a kokainu.
Co Vikingové? A co ukrývá Vatikán?
Použitá metoda otevírá nové obzory, komentovala výzkum Shannon Tushinghamová z Washingtonské státní univerzity. Podle jejího mínění může doslova přepsat dějiny konzumace drog, odhalit zvyky a obyčeje, které vědcům unikaly.
Není však bez těžkostí a limitů. Především je nákladná, je k ní zapotřebí vysoce citlivý spektrometr, který nebývá běžným vybavením chemických a archeologických laboratoří. Vědci navíc mají jediný pokus, vzorek se totiž testem zničí, vysvětluje forenzní toxikolog Jorgen Hasselstrom, který se studie účastnil. A Tushinghamová dodává, že metoda neodhalí ani látky, které se používaly pro intoxikaci, stimulaci nebo léčbu dříve, které však moderní lidé nepoužívají, na něž zapomněli.
Přesto metoda otevírá mnohá dveře. A nizozemští vědci už plánují, do jakých vstoupit dál. Zajímá je zubní kámen vikingských ostatků, chtějí zjistit, zda se válečníci před bojem opravdu posilňovali kouzelnými houbami. Server Big Thhink poté trochu rozpustile dodává, že teď se možná leccos odhalí i o raném křesťanství a jeho využívání omamných látek. „Nebude potřeba přemlouvat Vatikán, aby vydal své nádoby ke zkoumání,“ píše. Bude stačit, když se odborníci podívají na zub ostatkům křesťanů.
