V posledních zápasech jste dvakrát za sebou prohrál. Hodně se řešilo, jak je to možné. Jeremyho Kimballa jste musel mít načteného, ale v ringu to stejně nedopadlo…
Je to MMA, to se stává. Je to dobrý zápasník, je někde kolem padesátého místa na světě. A já chtěl dobrého zápasníka. V prvním zápase jsem cítil, myslel si, že bych ho porazit dokázal, bohužel se mi to nepovedlo ani v tom druhém. Stala se chyba, zůstal jsem na místě a on mě trefil – a pak už mám okno. Na nic se nepamatuji. Knokautoval mě, dvě kola jsem ještě dal, ale vůbec nevím, co se v nich dělo. To jsem viděl až ze záznamu. Nakonec to v nich se mnou nebylo až tak špatné.
Když se podíváme na vás, s vaší skoro kulturistickou postavou, a na Kimballa… on má vanu! On vůbec nevypadá jako fighter! Jak je možné, že to s vámi v oktagonu vůbec vydrží?
Lidi mají představu, že když je někdo nasvalený, musí dobře zápasit. V tom to však vůbec není. Naopak, vy svoje svaly okysličujete, to vám kyslík prostě bere, takže čím dál se v zápase dostáváte, tím to je horší. On nemá moc co okysličovat, takže mu fyzička nedochází tolik jako mně. A navíc se říká, kdo má vanu, ten má ránu. Asi musíte jet spíš na mekáči než na kuřecím. (smích)
Před druhým zápasem s Jeremym jste říkal, že s nikým jiným zápasit nechcete. Byl souboj s ním vaší podmínkou?
Ano. Mluvil jsem o tom se svým týmem, s trenérem, ten pro odvetu původně nebyl, ale když viděl, jak jsem do toho kousnutý, přistoupil na to. Já každý den vstával s tím, že ten zápas hrozně chci. Ondrovi Novotnému, promotérovi Oktagonu, jsem říkal, že nebudu zápasit na žádné akci, dokud to nedám s ním. Hrozně jsem si věřil. Jsem rád, že jsem tu šanci dostal, protože od té doby spím klidně.
Celý rozhovor v pořadu Drive na ÓčkuMiloš Petrášek bude hostem pořadu Drive televize Óčko v neděli 16 června ve 22:00 hodin. Povídat si s ním bude Jakub Buba Ouvín. |
Nelákají vás jiné MMA federace, například v Rusku?
Láká, lákalo by mě i Polsko, ale já chodím do práce – a příprava pro zahraniční organizace musí přeci jen vypadat trochu jinak. Vůbec si nemyslím, že bychom dřeli málo, ale musel bych trénovat jinak, musel bych víc jezdit na zahraniční kempy. Já si mohu dovolit odjet na týden, pro zahraniční by bylo třeba, abych jel ven na měsíc.
Trénujete s bratrem, jaké to je?
Já jsem naštěstí ten větší a těžší, trénovat s ním mi nevadí. (smích) Ale on je taky kousnutý. Vadí mi však sledovat jeho zápasy, když je v kleci, moc u toho být nechci. Dohodli jsme se už, že nebudeme mít zápasy na stejných galavečerech. Protože mě to vždycky rozhodilo. Jednou jsme měli zápasy oba, on ten svůj prohrál – a já pak do svého nastupoval rozhozený, myslel jsem na to, jak se brácha asi cítí. Nejsem ten typ. Já jeho zápasy hodně prožívám.
Viděl jste UFC, které se odehrálo tady v Česku. Můžete porovnat atmosféru s Oktagonem?
Musím říct, že organizace UFC přinesla přesně to, co jsem čekal, myslím tím co se týče konceptu. Ale jde-li o světelnou show, tu má podle mě Oktagon bezkonkurenční. To neříkám proto, aby mi Ondra přidal, ale oni si s tím vyhrají opravdu brutálně. Kdo byl na Okragonu, řekne, že UFC bylo ve světelné show chudé. Zápasy nabídlo UFC samozřejmě bezkonkurenční, ale show kolem, tu má Oktagon brutálně dobře zmáknutou.
