„Dojde k modelování historické i stávající podoby budovy, leteckému snímkování střechy a štítů nebo zajištění fotodokumentace současného stavu. Návštěvníci se mohou také těšit na videodokument poukazující na unikátnost objektu,“ říká Andrea Křížová z litoměřické radnice.
V rámci digitalizace, k níž dojde ve spolupráci s Centrem pro dokumentaci a digitalizaci památek katedry historie ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, proběhne také 3D optické či laserové skenování vybraných sbírkových předmětů a architektonických detailů.
To se bude týkat táflované renesanční místnosti, medailonu na schodišti, renesančního oltářního retabula, což je oltářní nástavec, nebo plastiky Rolanda či kazatelny.
„Tato moderní virtuální prezentace umožní návštěvníkům lepší přístup k historickým sbírkám,“ poznamenala Křížová.
Rekonstrukce má vyjít na 48 milionů korun, přičemž 43 milionů město uhradí z dotace.
Přechodné zázemí je tajné
I když začne až ve druhé polovině letošního roku, přípravy na ni probíhají už nyní. Všechny předměty musí pracovníci muzea připravit k transportu do dočasných prostor.
Kam přesně je odváží, je kvůli bezpečnosti tajné. Stěhování se vyhnou pouze oltář a kamenná kazatelna se schodištěm ve stylu severské renesance napevno spojené se zdí budovy.
V minulosti se však litoměřickému muzeu nepodařilo zabezpečit tisíce exponátů. Za vedení ředitelky Evy Štíbrové, která byla ve funkci od roku 1974 do roku 2012, se z něj ztratily věci za miliony korun. Případ skončil u soudu a Štíbrové hrozil trest v rozmezí od dvou do osmi let.
Podle obžaloby během svého ředitelování neřešila, kdo má klíče, a „nezajistila tak ochranu sbírek před krádežemi a vloupáním“. Klíče měl totiž údajně k dispozici kdekdo, nebo byly dokonce volně v zámcích.
Od soudu nakonec odešla s trestem tři roky odnětí svobody podmíněně odloženým na zkušební dobu pěti let. Za rozebrané sbírky má zaplatit 16 milionů korun. Verdikt však zatím není pravomocný.
31. května 2020 |
