„Nezajistila náležitou a požadovanou ochranu sbírkových předmětů, které byly uloženy v depozitářích muzea, před krádežemi a vloupáním,“ píše státní zástupce Josef Zronek v obžalobě.
Podle něj byly depozitáře nezajištěné, protože klíči disponovali prakticky všichni zaměstnanci bez ohledu na odbornost, nebo byly dokonce volně v zámcích.
„Přestože zcela evidentně docházelo průběžně ke ztrátám sbírkových předmětů, o čemž věděla, protože na to byla opakovaně upozorňována ze strany zaměstnanců, nepřijala v návaznosti na to žádná opatření vedoucí k nápravě,“ stojí dále v obžalobě.
Štíbrová podle spisu zároveň neřešila bezpečnost předmětů a nešetrné zacházení s nimi při stěhování mezi depozitáři, nezabývala se nutnou administrativou nebo špatným stavem některých částí sbírek.
V důsledku toho byly podle žalobce ukradeny, zničeny či ztraceny tisíce věcí. Jde o různé zkameněliny, zvířecí paroží, keramiku, historické zbraně, mince, hodiny, nábytek, dokumenty, obrazy, hudební nástroje nebo sportovní vybavení. Vyšetřovatelé vyčíslili hodnotu všeho na 15 milionů korun.
Poškozeným je Ústecký kraj, pod nějž litoměřické muzeum spadá. Škodu požaduje po Štíbrové zaplatit. Podle odborníků ze sbírek zmizely vždy ty nejcennější kusy, které jsou dnes bůhvíkde.
Podle obžaloby byl ukraden i latinský graduál z 15. století. Zmizel někdy mezi lety 1996 a 2003, přičemž právě v tomto roce ho v Mnichově vydražil soukromý sběratel z Rakouska.
V současné době se nachází v rakouské národní knihovně. V tomto případě je škoda 900 tisíc a poškozeným Státní oblastní archiv v Litoměřicích.
Rakouská národní knihovna graduál získala na základě úmrtí jisté soukromé osoby. Poté ho v knihovně začal studovat badatel, jenž přišel se zjištěním, že jde o graduál z Česka.
Muzejní předměty byly rozházené i v kůlně, uvedla obžalovaná
Štíbrová byla ředitelkou v letech 1974 až 2012. Podle státního zástupce se dopustila porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Žena vinu odmítá. „Musela jsem zajišťovat celý provoz organizace. Práce se sbírkami byla důležitá, ale bylo tu ještě hodně jiných úkolů,“ vypověděla už dříve s tím, že po jejím nástupu do funkce byly sbírky kvůli neexistujícímu depozitáři „rozházené“ všude včetně kůlny.
Později byly v depozitu na zámku v Ploskovicích, kde ovšem byly zcela nevyhovující podmínky. Poté se přesunuly do ploskovického kulturního domu, což bylo další neodpovídající zázemí. Až následně vznikl objekt v Litoměřicích.
Trestní řízení začalo v roce 2013 poté, co nástupce Štíbrové Tomáš Wiesner podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Když viděl, v jakém stavu jsou doklady a sbírky, nařídil mimořádnou inventarizaci. Výsledek ho šokoval. Pryč bylo ohromné množství věcí. Proto se obrátil na policii.
„Čekal jsem problémy, ale až tohle určitě ne,“ sdělil Wiesner s tím, že inventarizace trvala přes tři roky a výrazně se podepsala na chodu muzea. „Potřeboval jsem na ni až sedmdesát procent zaměstnanců,“ podotkl.
Obvinění v případu původně čelili dva lidé, státní zástupce však nakonec u druhého z nich stíhání zastavil.
Za dob Štíbrové vládla zvláštní atmosféra, vypověděl restaurátor
U soudu vypovídal mimo jiné restaurátor z muzea, jenž uvedl, že v organizaci za dob Štíbrové vládla zvláštní atmosféra.
„Lidé tam byli rozdělení na dva tábory, přičemž já měl pocit, že ho vede někdo jiný. Že tam jsou silnější osobnosti než paní ředitelka. Muzeum každopádně nefungovalo tak, jak mělo,“ uvedl muž.
V práci mu prý nabízeli klíče od depozitáře, které ale nechtěl. „Radši jsem si je nevzal, protože jsem viděl, jak to tam s těmi věcmi strašně nesedí. Všichni se mi strašně divili, že je nechci,“ podotkl.
Hlavní líčení bude pokračovat v lednu. Kdy by mohl padnout rozsudek, není zatím jasné.
