„Jez má pro nás význam kvůli zadržení vody v krajině, zlepšení zavodněnosti a tak dále. Z hlediska zemědělství je to přínos pro převoz komodit. Má to vliv na zaměstnanost v regionu,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
„Požádal jsem ředitele Povodí Labe, aby se spojil s Českou zemědělskou univerzitou, aby našli cestu. Abychom neříkali jenom, že to nejde,“ dodal Toman.
Stavba plavebního stupně se připravuje už dvacet let. Podporuje ji mimo jiné ministerstvo dopravy, podle kterého by jez pomohl se splavností Labe.
Plán na výstavbu počítá s třemi jezovými poli, zúžením koryta řeky nebo rybím přechodem. Odhadovaná cena je zhruba čtyři miliardy korun.
„Plavební stupeň je dílo, které bylo mnoha vládními usneseními stanoveno jako potřebné a má se stavět. Ochrana přírody, která je v našem právním řádu vylomena nade všechno, brání výstavbě díla. My musíme nahlas říct, že to postavit lze,“ řekl organizátor akce Jan Skalický, který je předsedou představenstva společnosti Vodní cesty.
Podle ekologů by mohla stavba jezu způsobit nenahraditelné škody. Vláda před rokem nakázala Národnímu parku České Švýcarsko stanovit kompenzační opatření za případné zničení přírody.
Správa parku ale došla k tomu, že dopady stavby na krajinu nelze kompenzovat, čímž zablokovala přípravu projektu. Proti stavbě vystupuje dlouhodobě i Akademie věd nebo ekologické hnutí Arnika.
„Celá oblast řeky od Ústí nad Labem až po německou hranici je v síti evropských nejvýznamnějších lokalit a nesmí se narušovat,“ vysvětlila Nikol Krejčová, členka Arniky, která se zabývá ochranou přírody.
„Stavbou by se zvedla hladina, čímž by se zaplavila část štěrkopískových náplav, které jsou jednou z nejcennějších částí. Obecně by se změnil ekosystém, protože by se tok řeky zpomalil a spousta živočichů je vázána na to, že je Labe volně tekoucí řekou. Dotklo by se to ryb nebo měkkýšů,“ doplnila Krejčová.
