Ekologové v týdnu uspořádali sympozium na gumových člunech cestou z Děčína do německého městečka Bad Schandau a zpět. Pozvali na něj zástupce českých i německých politiků, vědců a zástupce ekologických hnutí.
Podle Arniky je jednoznačným tématem ne jez a splavnění Labe pro nákladní dopravu, ale možnost alternativního využití řeky – pro turistiku.
„Jde o to využívat Labe jinak. Sasko zveřejnilo čísla a například v roce 2015 činil obrat v turistice 160 milionů eur, většinou turisté využívali Labskou stezku. Naproti tomu přístavy na Labi mají obrat jen tři miliony eur,“ uvedla Iris Brunarová z německého spolku na ochranu přírody a životního prostředí Bund.
„Je naivní myslet si, že splavnost Labe se výrazně zlepší. Za posledních 25 let německá vláda vynaložila 600 milionů eur na vodní cesty a přístavy, zbytečně. Už od 90. let deklaruje, že nechce stavět jezy. Aby byla řeka splavná, bylo by jich potřeba 20 až 30, což německá vláda z ekonomických i ekologických důvodů odmítá,“ poznamenala Brunarová.
Zlepšení pomocí regulačních prvků
Podle Jiřího Astera, tajemníka sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky, je však situace jiná. Spolkový sněm sice nehodlá stavět na německé straně jezy, ale přijal další opatření, aby byla řeka pro dopravní lodě dobře sjízdná.
„Sněm přijal koncept, že splavnost v Německu bude zlepšena. Skutečně v něm není, že budou postaveny jezy, ale že ke zlepšení dojde pomocí regulačních prvků. Jsou transporty, které neumějí ani silnice, ani železnice převézt, a pro ně je potřeba řeka,“ vysvětlil Aster.
„Jedná se o pivovary, elektrárny či chemické výroby, většinou je na řece zboží s vysokou přidanou hodnotou. Stejně tak potřebujeme dovážet, abychom modernizovali náš průmysl. Labe by mělo zůstat vodní cestou,“ dodal.
Problémem je v posledních měsících nízká hladina řeky, kterou způsobilo extrémní sucho během prázdnin. Například na konci července byla hladina jen 121 centimetrů, což je 24 cm pod hranicí sucha, a dále klesala.
Extrémní sucho bude nejspíš realitou
Přitom průměrná výška hladiny v roce bývá 240 cm. A sucho se každoročně opakuje.
„V budoucnu budou velmi nízké hladiny v řekách častější. Co nyní považujeme za extrémní, stane se v příštích desetiletích kvůli změnám klimatu každodenní realitou,“ podotkl Tobias Conradt, vědec z postupimského Ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn.
Podle české vlády je postavení jezu veřejným zájmem a vodní doprava jako taková nemá devastující vliv na životní prostředí.
„Pro ministerstvo dopravy je stavba nutná proto, aby se eliminovala hloubkově nestabilní vnitrozemská vodní cesta a zabezpečila celoroční splavnost Labe. Plavební podmínky v blízkosti děčínské Pastýřské stěny dlouhodobě ovlivňují využitelnost vnitrozemské vodní cesty, tuto situaci by chtěl stát změnit a zlepšit,“ řekla mluvčí ministerstva Lenka Rezková.
Náklady na splavnění Labe díky jezům jsou podle jejích slov zhruba 4,2 miliardy korun a se stavbou by se mohlo začít okolo roku 2022.
