Ministerstvo pro místní rozvoj teď přesto stavbu zařadilo do nové červencové koncepce rozvoje státu jako jednu z priorit. Argumentuje tím, že s labskou vodní cestou počítají územní plány obcí, kraje i projekt transevropské dopravní sítě TEN-T. Ten ale po České republice stavbu jezu nevyžaduje.
"Tvrdit, že ho kvůli tomu musíme postavit, je blábol, EU nám nic takového nenařizuje," reaguje Miroslav Patrik z Dětí Země na zvěsti, které se objevily v některých médiích. "Nařízení k síti TEN-T definuje požadované cílové parametry vodních cest - požadavky na ponor či výšku pod mosty, nikoli způsob, kterým se jich má dosáhnout,“ potvrzuje i mluvčí Ministerstva dopravy Andrea Volaříková.
Podle plánů Ředitelství vodních cest (ŘVC) má ale největší vodní stavba v zemi za posledních 20 let i tak u Prostředního Žlebu vyrůst. "Bude stát 4,2 miliardy, malá vodní elektrárna pak 1,1 miliardy. Začne se v roce 2018 či 2019 a za tři roky bude hotovo," říká Jan Bukovský, mluvčí ŘVC. Projekt počítá s tím, že jez umožní lodím ponor 1,4 metru 345 dnů v roce a ponor 2,20 metru po 180 dnů v roce.
Splavnost se zlepší jen na 10 kilometrech řeky
Bezjezová variantaEkologové jezy odmítají, naopak navrhují tzv. bezjezovou variantu. Ta má mít nulový negativní vliv na přírodní ekosystémy, má stát dvakrát méně a zajistí splavnost až k Ústí i bez závislosti na umělých vlnách. |
Problém ale je, že jez to zajistí jen v úseku od hranic do Děčína, dál ne. "Úsek od Děčína po Střekov zůstane obtížně sjízdný i nadále. To se prý vyřeší tím, že z Vltavské kaskády budou hladinu zvedat vlnou. Ale při dlouhodobém suchu bude v přehradách vody tak na dvě tři vlny. Bohužel, jez není řešení," říká Jana Vinterová z dalšího ekologického sdružení Arnika.
Podle ní jez zlepší plavební podmínky pouze na 10 kilometrech. To připouští i Ředitelství vodních cest. Na zbylém úseku do Ústí nad Labem se ale podle něj počítá se zajištěním splavnosti jinou formou.
"Od Děčína do Střekova plavební stupeň stejné parametry nezajistí. Takzvané vlnování ale dnes musí pokrývat dvojnásobek délky obtížně splavného úseku řeky. S jezem bude vlna podstatně účinnější, a proto i podmínky dostupnosti přístavů ve vnitrozemí se vylepší," míní Bukovský.
Přípravy jezu už stály 400 milionů
Vodní doprava je levná a mohla by pomoci řadě firem. "Zájem o ni po zvýšení spolehlivosti plavebních podmínek má třeba Ferox Děčín, Vítkovice, Lovochemie. Nesmíme zapomínat na zemědělské a potravinářské podniky," vyjmenovává Bukovský. V roce 2012 bylo podle ŘVC po vodě přepraveno 416 tisíc tun zboží, dříve často i dvakrát tolik. "S jezem je reálné, že se přepraví 2 miliony tun ročně," míní Bukovský.
Nová vláda je tak jezu, který už stál na přípravných pracích téměř 400 milionů, aniž se koplo, nakloněna. Už probíhá proces EIA, který posuzuje vliv stavby na životní prostředí. Studie nově klade důraz na modernější řešení vodní elektrárny, která tak má obsahovat nejlepší technologii turbín v Evropě šetrnou i k rybám.
Ekologové si však stěžují, že proces neposuzuje i variantu bez jezu. "Na to marně čekáme 10 let. Pro zvýšení hladiny Labe stačí udělat několik dílčích opatření a ne tuhle stavbu," upozorňuje Patrik. S jezem je to podle něj stejné jako u dálnice D8, u níž se také neposuzovala varianta stavby s tunely a dodnes není hotová. "Chceme, aby se situace neopakovala," upozornil Patrik.
