Jeho druhý běh v Bělehradě byl sérií mnoha chyb.
„Přišlo mi, že se mi podlamovaly nohy při každém bouchnutí do dráhy. Nevyšel mi start, jak jsem si představoval,“ jmenoval.
Navíc když se zdálo, že ztrátu přeci jen dotahuje, v závěru ho rozhodil dotek s Kuvajťanem Yaqoubem Alyouhaou a cílem proběhl až na předposledním sedmém místě v čase 7,71.
⛳ 20. 03. 22 - sport.idnes.cz/Atletika:ONLINE: Svoboda v semifinále neuspěl, českou štafetu čeká večerní finále |
„Po doběhu se mi omlouval, takže to byla asi jeho chyba,“ líčil sedmatřicetiletý Čech. „Nevím, co se přesně stalo, nějak jsme se tam zahákli. Byla to chyba, která mě vedle těch dalších připravila o finále.“
Právě na účast v bojích o medaile Svoboda cílil.
Měl za se sebou vydařenou zimní přípravu, po dlouhé době ho netrápily žádné zdravotní komplikace a cítil se ve formě.
Tu potvrdil i v dopoledních rozbězích, v nichž vyhrál svou část a navíc si časem 7,59 vylepšil sezonní maximum.
„A to jsem ten rozběh šel třeba na sedmdesát pět nebo osmdesát procent. Cítil jsem, že jsem nezabral do takové rychlosti, co mám v sobě. Proto jsem si teď věřil na čas kolem 7,50. Věděl jsem, že na něj je,“ vyprávěl.
Jenže v semifinále za ním daleko zaostal.
Holloway? Něco jako BoltBěhem rozhovoru se dozvěděl o semifinálovém času amerického fenoména Granta Hollowaye 7,29. Jen se usmál. „Je to nový prototyp závodníka, něco jako byl Bolt. Je někde jinde,“ popisoval. „A není se co divit, běhá krásně lehce, při startu poráží i sprintera Colemana.“ I proto se podle něj při startech s ním rovnou soutěží o druhé místo. „V podstatě jo. Závody jsou jen Holloway versus čas.“ |
Pochopitelně byl zklamaný, slušné předchozí výkony a hlavně stabilní zdraví ho ale nabíjely motivací do dalších startů.
„Chci, abych vydržel zdravý, to je pro mě alfa mega všeho. Venku je mistrovství Evropy, světa. Ještě si chci zazávodit. Tři roky jsem se flákal doma, tak si to chci vynahradit,“ připomněl zdravotní potíže, kterými dlouhodobě trpí.
Nyní ho čeká krátký oddych a osmadvacátého března odletí na soustředění na oblíbené Tenerife, kde by se měl pět týdnů připravovat. A pořádný trénink bude potřebovat, vždyť si na léto dává spoustu cílů.
Český překážkář Petr Svoboda oslavuje vítězství v rozběhu a postup do semifinále halového mistrovství světa v Bělehradě.
Jedním z nich je vylepšit český rekord na sto deset metrů překážek. „To proto, že ten čas 13,27 je vyloženě trapný,“ říká.
A dalším jsou pochopitelně účasti na mistrovství světa v Eugene a Evropy v Mnichově.
Mnoho sportovců už nyní prohlašuje, že si vybere jednu akci a na tu se bude soustředit. Šampionáty totiž následují v rychlém sledu, a proto bude nutné se vypořádat s časovými posuny.
Svoboda ale nic takového neplánuje. Obojí naplno, hlásí.
„Už nemám čas si vybírat. Musím brát, co je. To slovo nemám rád, ale chci si to ještě užít. Chci absolvovat co nejvíc závodů, protože dlouho jsem je mohl sledovat jen v televizi,“ připomíná.
Potom má ještě jeden cíl. Nebo spíše přání. Na domácí scéně mu chybí pořádná konkurence, prakticky kam přijede, tam závodí jen sám se sebou.
A to ho nikam neposouvá.
„Pak přijedu na zahraniční mítink, kde mi někdo na prvních metrech hned dá na zadek a já běžím úplně jinak. Bylo by super trénovat s někým, kdo je rychlý, abych pak mohl využívat ty zkušenosti,“ uzavřel.
