V pět ráno se Ukrajinka Ilona Vávrová z Vysokého Mýta dozvěděla, že v její rodné zemi vypukla válka. Od té chvíle telefonuje domů a příbuzní zase volají zpět.
„Půl dne jsem brečela. Maminka je v pořádku, ale má připravené doklady, léky, takové ty základní věci na kupičce. Říkala jsem jí, ať má dobitý telefon. První, co jsem od ní slyšela, že v Mariupolu vybuchlo vojenské letiště,“ líčí.
Její čtyřiasedmdesátiletá matka žije v Poltavské oblasti ve vesničce Veliká Kruča. Vávrová žije v Česku už mnoho let a ve vysokomýtské základní umělecké škole vyučuje hru na klavír. Z platu soudní překladatelky a také mzdy učitelky posílá pravidelné finanční přilepšení své matce.
„Ukrajinci pevně doufají, že válka se povede pouze o strategická místa a nedovolí se střílet po lidech a jejich domech,“ říká Vávrová. Sama doufala, že Rusko nezaútočí.
I lékař Vítězslav Novohradský, který přišel do Československa už v osmdesátých letech, nevěřil, že by Rusko překročilo hranice Ukrajiny.
„Mám pokrevní vztahy na obou stranách konfliktu, cítím obrovskou bolest, normální člověk snad ani nic jiného cítit nemůže. Zapomenuty jsou roky kamarádství. Kdo se ještě včera těšil a žil, je dnes mrtvý. Je to těžké, nespravedlivé, nepochopitelné,“ řekl Novohradský.
Zatímco celá česká politická scéna se shoduje na tom, kdo je viníkem agrese, Novohradský vinu vidí na obou stranách konfliktu. Ukrajinská vláda měla podle něj sedm let na to, aby se domluvila s Ruskem, ale čas prý promarnila. „Na obou stranách se nepřipravovali k míru, ale k válce,“ uvedl.
Kraj i města hledají místa pro uprchlíky
Kromě symbolických gest solidarity s Ukrajinou se začali místní politici připravovat na případný příchod lidí vyhnaných válkou.
Pardubický kraj tvoří seznam možných volných ubytovacích kapacit v majetku hejtmanství pro případné ubytování ukrajinských uprchlíků.
„V souvislosti s aktuálním vývojem je možné očekávat zvýšený pohyb ukrajinského obyvatelstva do západní Evropy, převážně tedy do Polska, na Slovensko, ale také do České republiky. Proto považuji za naši morální povinnost, abychom identifikovali veškerý možný dostupný a v tuto chvíli nevyužitý majetek kraje pro potřeby možné rozsáhlé uprchlické vlny a nouzové ubytování ukrajinského obyvatelstva,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Ten zároveň požádal o pomoc i starosty měst a obcí. „Ačkoliv jsem si vědom, že nemohu starostům měst a obcí nic nařizovat, požádám je o spolupráci a solidaritu, zda by nám byli schopni zaslat seznam vhodných ubytovacích kapacit na svém území,“ uvedl.
Například Lanškroun už oznámil, že je připraven pomoci. „Výzvu pana hejtmana jsme projednali a jsme připraveni reagovat na požadavky, které bude situace vyžadovat. Stále pevně věřím, že všechny strany najdou cestu k jednání a zabrání katastrofě v podobě další eskalace válečného konfliktu,“ řekl starosta Lanškrouna Radim Vetchý.
Rada města Lanškroun označila za bezprecedentní situaci, kdy je vojensky napaden stát vzdálen pouhých 500 kilometrů od města. „Je naší morální povinností nabídnout pomoc lidem, kteří se oprávněně obávají o svou bezpečnost,“ sdělil Vetchý.
Letiště Pardubice ve čtvrtek v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu zrušilo ranní let do Kyjeva. Z Pardubic létají také pravidelné linky maďarské nízkonákladové společnosti Wizz Air do Lvova. Zrušení dalších letů letiště zatím neoznámilo.
Isolit-Bravo i enteria nabízejí pomoc
Společnost Isolit-Bravo z Jablonného nad Orlicí, která se v minulosti opakovaně podílela na pomoci Ukrajině, chystala další pomoc. Obě připravované akce jsou ale nyní ohroženy.
„První byla na východní Ukrajinu, na Donbas. Chtěli jsme vybrat něco sbírkou, jako to dost často děláme, a požádali jsme i před čtyřmi týdny ministra Lipavského, jestli by český stát neměl v hmotných rezervách něco, co by na Ukrajině potřebovali a stát by to mohl postrádat. Zavezli bychom to tam zdarma, zatím žádná odpověď nepřišla,“ uvedl majitel firmy Kvido Štěpánek.
Domlouval se také s Pardubickým krajem, že by vyřazená lůžka a přístroje z krajských nemocnic převezl na západní Ukrajinu. Bylo by k tomu potřeba osm kamionů.
„Mělo se to uskutečnit během čtrnácti dnů, ale nyní se to rapidně změnilo vzhledem k překotnému vývoji situace. Problém může být, že tam nebudou chtít nikoho přes hranice pustit,“ uvedl Štěpánek.
O možné pomoci lidem z Ukrajiny, kteří se rozhodnou svou vlast opustit, jedná se zástupci Pardubického kraje a Krajské hospodářské komory i stavební holding enteria.
„Jsme připraveni vytvořit ubytovací kapacity a poskytnout i materiální pomoc. Pro lidi, kteří se budou chtít, nebo potřebovat, zapojit do normálního života i pracovního procesu, vytvoříme potřebné podmínky. Věříme, že lidé v tak velké stresové zátěži a těžké životní situaci a navíc daleko, potřebují získat alespoň trochu pevné půdy pod nohama a smysluplná práce jim v tom může také pomoci,“ uvedli ve společném prohlášení zástupci společnosti enteria Ondřej Joska a Martin Havelka.
Vysoké Mýto: Víme, co to je okupace
Vysoké Mýto odsoudilo invazi s připomínkou, že právě toto město muselo po roce 1968 žít s okupačním vojskem v zádech.
„Jako obyvatel města, které má neblahé zkušenosti s více než dvacetiletým pobytem okupačních vojsk, vyjadřuji podporu suverénní a svobodné Ukrajině, která se stala obětí ruské invaze. Zažili jsme sovětskou okupaci, takže si umíme představit, co se teď na Ukrajině odehrává. Je šokující, že přes všechny platné mezinárodní úmluvy a smlouvy se v Evropě něco takového může stát. Je to strašné,“ řekl starosta Vysokého Mýta František Jiraský.
Do žluto-modrých barev anektované země se bude až do odvolání každý večer halit pardubické Východočeské divadlo.
„Nasvícením divadla v barvách Ukrajiny vyjadřujeme svou účast na situaci, která negativně ohrožuje svobodu suverénní země a jejích obyvatel. Zvlášť soucítíme s kolegy herci, které jsme měli možnost osobně poznat při naší návštěvě Kyjeva a následném hostování Ukrajinského národního divadla v Pardubicích,“ řekl ředitel VČD Petr Dohnal.
Ve čtvrtek pardubičtí zastupitelé během svého zasedání vyslechli ukrajinskou hymnu a vzdali hold ukrajinskému lidu.
„Připravujeme se s Pardubickým krajem na přijímání uprchlíků. Pokud bude třeba pomoc, tak budeme připraveni,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát.
