Na 23. září připadá 79. výročí všeobecné mobilizace československé branné moci, které se stalo v moderní historii největším vzepětím celého národa. Ten byl tehdy odhodlaný čelit agresi především ze strany nacistického Německa.
Řada provozovatelů a dobrovolníků z pevnostních muzeí a klubů vojenské historie nasvítí různými způsoby v sobotu od 21 hodin na třicet minut své bunkry. V tu dobu budou také otevřené pro veřejnost, v Králické pevnostní oblasti to bude například Králický řopík ve stráni naproti Vojenskému muzeu v Králíkách.
„Nám před rokem při akci selhala elektrocentrála, tak jsme k bunkru přijeli auty a nasvětlovali jsme ten náš halogeny svých aut,“ říká šéf společnosti Králický řopík Zdeněk Jenčík.
Akce se zúčastní i další pevnosti v Králické pevnostní oblasti. Na dělostřelecké tvrzi Hůrka bude svítit všech pět srubů tvrze, nasvětlena budou i další opevnění, například pěchotní srub K - S 14 U Cihelny či srubu K - S 8 U Nádraží v Červeném Potoku, který leží na východ od Hůrky.
Na tvrzi Bouda, přestože je v lesním masivu a nebude to úplně ideálně vidět, nasvítí její provozovatelé čtyři, možná pět srubů tvrze.
Raritou bude noční Pochod cti a odvahy
„Je to republiková rarita, proto 23. září večer odstartujeme na Hůrce speciální noční pochod nazvaný Pochod cti a odvahy, který pořádají naši přátelé z Pochodnického spolku. Trasa pochodu z Hůrky vede nasvěcenou linií opevnění na Boudu a z Boudy půjdeme přes Mladkov zpět na Hůrku,“ říká šéf Společnosti přátel čs. opevnění Martin Ráboň.
Aby akci Světla nad bunkry na Hůrce přiblížili místním dětem, chystají organizátoři světýlkový průvod s baterkami, lampiony či svíčkami pro děti z Králík. „Trasa vede z Velkého náměstí v Králíkách na povrch Hůrky, kde od dělové věže bude vše dobře vidět,“ zve Martin Ráboň a slibuje, že pokud budou u akce i hasiči, rozdělají organizátoři na povrchu tvrze Hůrka oheň.
Akce vznikla teprve loni a její průkopníci by rádi, kdyby se k ní letos připojilo co nejvíce kolegů a návštěvníků. Loni se podařilo nadšencům nasvítit více než 170 bunkrů v České i Slovenské republice.
Při akci se sešlo přes 730 lidí, kteří si tak připomněli události roku 1938. „Setkala se s velkým ohlasem. Na mnohých bunkrech byl pro veřejnost připraven doprovodný program, jinde se sešly celé rodiny. V případě zájmu nasvítit bunkr se lze pomocí tabulky zaregistrovat k jednotlivým objektům. Stále je spousta objektů neobsazena. Do budoucna se plánuje vytvoření interaktivní mapy s objekty,“ dodal.
Dobrovolníci se organizují na facebookových stránkách Světla nad bunkry - Mobilizace. Podrobnější informace lze nalézt i na internetové adrese svetlanadbunkry.cz.
S nápadem na nasvícení bunkrů přišel šéf akce Tomáš Vrobel. „Při prohlížení fotek jednoho víkendového výletu po opevnění mne napadlo, že kdybychom na sebe zablikali, tak bychom se museli vidět. A kdyby každý bunkr blikal, byla by vidět celá linie,“ řekl hlavní organizátor. Podle něj nikdo na samotném zrodu akce nepočítal s takovýmto ohlasem.
Nultý ročník se uskutečnil loni v květnu 2016 při vzpomínce na osvobození v roce 1945. Nakonec si provozovatelé bunkrů vybrali jiné datum, a to vyhlášení všeobecné mobilizace čs. branné moci 23. září 1938.
A jak bunkry nasvítit? Elektrickými světly, silnými baterkami, svíčkami, ohni, povolenou pyrotechnikou. A to okolo přední části a dvou bočních stran, kde se nalézají střelecké místnosti.
„Je třeba dbát bezpečnosti, podél bunkrů se nalézá takzvaný diamantový příkop, který je ochranou bočních střílen a pro člověka se může stát nebezpečným,“ upozorňují organizátoři.
Pohled do historieVlastnímu vyhlášení mobilizace předcházela řada mimořádných vojenských opatření. Již 13. září 1938 došlo k povolání vybraných záložníků na zvláštní cvičení v míru a o čtyři dny později, tj. 17. září nastoupil celý nejmladší ročník zálohy. Jednalo se o stejná opatření, která byla vyhlášena v květnu 1938, jež vešla do dějin pod názvem jako částečná mobilizace. Stále se zvyšující vojenské ohrožení státu si vynutilo 22. září vyhlášení ostrahy hranic a krátce na to také nařízení úplné bojové pohotovosti na hlavním obranném postavení, takže ještě před mobilizací byla hranice republiky vojensky chráněna. Po souhlasu Francie a Velké Británie došlo v noci 23. září 1938 k vyhlášení všeobecné mobilizace československé branné moci, kterou se velení armády snažilo neúspěšně prosadit již v předchozích dnech. Nástup povolaných záložníků byl okamžitý, první z nich se hlásili u svých útvarů již za hodinu, čímž překonali veškeré odhady. Objevili se dokonce i dobrovolníci. Do 24 hodin už bylo nastoupeno 80 % mužů prvních ročníků záloh, tedy všichni muži do 40 let včetně. To znamenalo celkem 1 250 000 mužů s velkým odhodláním bránit svou vlast. Armáda měla navíc silnou podporu civilního obyvatelstva. |
