Každý rok se devítitisícová Polička mohla spolehnout na to, že z hospodaření městských lesů dostane až deset milionů korun, které může investovat do nových chodníků, sportovišť či oprav škol.
S tím je konec. Pily jsou kvůli kalamitě zahlceny, cena dřeva dramaticky klesla. O výnosech z lesů o rozloze 2 150 hektarů se proto už nedá mluvit. Naopak.
„Běžně jsme z našeho lesního hospodářství dosahovali zisku sedm až deset milionů korun ročně. Pro příští rok se v tuto chvíli počítá dokonce se ztrátou zhruba devět milionů korun,“ řekl starosta Poličky Jaroslav Martinů (ODS).
Dodal, že překlopení ze zisku do ztrát znamená, že v rozpočtu bude reálně chybět kolem 18 milionů korun.
„V podstatě je to pro nás katastrofa. Volných peněz máme ročně kolem 40 až 50 milionů, takže ta ztráta je pro nás obrovská. Navíc to není otázka jednoho roku. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu není šance, že se to zlepší,“ řekl Martinů.
Hlavní nápor kalamity podle všeho lesy kolem Poličky teprve čeká. V Pardubickém kraji totiž stále přibývá oblastí, které jsou plošně zasaženy kůrovcem.
Ministerstvo zemědělství v regionu původně určilo šest takových katastrálních území jižně od Svitav, kůrovcový štáb kraje je nedávno doplnil o Moravskotřebovsko a Nasavrcko na Chrudimsku.
Masivnímu usychání stromů nyní čelí i Chrudim ve svých lesích, která řeší stejný problém jako Polička. Městské lesy Chrudim totiž už nepřinášejí zisk.
Nová výsadba je drahá a nemá smysl, míní starosta Chrudimi
„Aktuální ztráta je necelých pět milionů korun, ale to je jen dílčí ztráta, která bude mnohonásobně vyšší,“ uvedl starosta Chrudimi František Pilný (ANO).
Ten se obává, že z městských lesů po této kalamitě mnoho nezůstane.
„Je to stále nekonečný příběh, dokud tam bude strom, tak se těžba nezastaví,“ dodal.
Podle zákona majitel lesa musí holinu do dvou let zalesnit, což je ale velmi nákladné a znamená to nyní pro vlastníky lesů velké ztráty. Chrudim už váhá, zda to má skutečně udělat. Podle starosty Pilného schnou i stromy pěti či desetileté, a tak podle něj nedává smysl sázet nový les.
„To bychom mohli dělat stále dokola. Byl bych pro, abychom to nechali zarůst náletem, za deset let nálet prokáceli a to, co zbyde, nechali, ať roste jako les. Nebo bychom teprve poté mohli zasadit nové stromy,“ řekl Pilný. Dodal, že by tomu ale nejdříve musela předcházet změna zákona.
Je pravděpodobné, že kvůli rozsahu pohromy v celé zemi se skutečně začne více využívat přirozené obnovy lesa, kdy se nejdříve samy uchytí a vyrostou takzvané přípravné dřeviny, jako je bříza, osika, jíva či jeřáb.
Lesní odborník Aleš Erber ze sdružení Pro Silva Bohemica prosazující šetrné hospodaření tvrdí, že úvaha starosty Chrudimi je správná. Kalamitní holiny se podle něj zalesní ve většině případů samy přirozenou cestou a zadarmo. Takzvané přípravné dřeviny vytváří dobré podmínky pro vznik nového lesa.
„Nejstabilnější lesní porosty vznikají pod březovým patrem. Až bříza odroste, podsází se jedlemi, javory, buky či duby,“ uvedl.
Na odklad výsadby lze podle něj získat výjimku. Erber uvedl, že takový způsob obnovy lesa sice odporuje zvyklostem většiny lesníků, ale vlastníky k němu ekonomika donutí. „Není to žádná novinka. Toto doporučovali lesní odborníci už za první republiky. Problém je pouze přemnožená spárkatá zvěř. Plochy je třeba oplotit,“ uvedl.
Starosta Poličky Jaroslav Martinů řekl, že fandí i jiným metodám obnovy lesa, než je plošné zalesňování, ale v Poličce svůj názor zatím nemá sílu prosadit. „Musíme nastartovat seriózní debatu o tom, jak dál,“ uvedl.
