Za pár dní lidé z Pardubic zjistí, o kolik si od letoška připlatí na dani z nemovitosti. Ovšem za vyšší číslo na složence nebude moci radnice, nýbrž stát, který zvýšení daně inicioval.
Vedení Pardubic však nechce zůstat úplně pozadu. Ve své touze získat větší příjmy z daní však nemíří na fyzické osoby, ale na majitele podniků a velkých obchodů. „Stát nám sebral docela dost peněz z daní. Propad si nechceme kompenzovat na Pardubácích,“ uvedl radní za Společně pro Pardubice František Brendl.
Rada města už schválila návrh obecného opatření, které zvyšuje pro výpočet daně z nemovitosti v některých lokalitách místní koeficient z čísla 2 na 5. Opatření se podle politiků týká jen významných průmyslových a obchodních zón. Nový koeficient by měl platit s účinností od ledna. Město by tak mělo získat desítky milionů korun navíc.
„Reagujeme na změnu zákona o dani z nemovitých věcí, který nám nově umožňuje upravit koeficient daně z nemovitostí pro vybraná a konkrétně specifikovaná území. V našem případě se jedná o velké průmyslové zóny a ty nejrozsáhlejší obchodní zóny, které mají na infrastrukturu největší dopady,“ řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký ze Žijeme pro Pardubice.
Politici předpokládají, že poměrně razantní zdražení se nebude líbit majitelům firem a obchodů. Ovšem zároveň prý nemají obavy, že by zdražení promítali do cen zboží. „Něco podobného udělal nedávno Vsetín, a i přes prvotní odpor se nestalo vůbec nic. Nutno dodat, že většinu firem i prodejních řetězců vlastní firmy ze zahraničí, kde také platí daně, a my jako radnice vlastně nemáme moc šancí, jak od nich získat příspěvek na chod města,“ uvedl primátor Jan Nadrchal z hnutí ANO.
„Proč jsme daň zvedli tak razantně? Když už, tak už!“
Zdražení se bude týkat průmyslových zón ve Starých Čívicích, Pardubičkách, Semtínzone, Parama a velkých nákupních zón. Jde o okolí hypermarketů Globus, Albert, Kaufland, Lidl, Paláce Pardubice nebo nové obchodní zóny ve Svítkově, ve které je Billa či Mountfield. „Zvýšenou daň uplatníme pouze na průmyslové a obchodní zóny, které byly identifikovány jako nejvíce zatěžující dopravní infrastrukturu či ekologický aspekt města a které vyvolávají tlak na kapacity školní, zdravotnické a další občanskou vybavenost,“ řekl Rychtecký.
Podle radních totiž například děti zahraničních dělníků zaplňují citelnou část míst v pardubických školách. Ve školách na území Pardubic je evidováno 819 žáků cizinců v základních školách a 219 dětí cizinců v mateřských školách. „Více než polovina základních škol eviduje ve stavu žáků více než osm procent cizinců. Jenom pro představu vybudování jednoho místa v základní škole je náklad cca 1,2 milionu korun,“ vypočítal Rychtecký.
Problém je podle politiků s velkými firmami v souvislosti s likvidací odpadu, parkováním nebo dopravními zácpami v okolí hypermarketů i podniků.
„Tyto peníze navíc pro městskou pokladnu budeme chtít použít na potřebné investice do občanské vybavenosti, jako jsou například parkovací kapacity nebo náklady spojené s výstavbou a přístavbou škol a školek,“ doplnil Rychtecký, který poněkud svérázně odůvodnil, proč daň půjde nahoru tak prudce.
„Řekli jsme si, že když už, tak už. Jsme vlastně rádi, že nám vláda dala do rukou tento nástroj, který dříve radnice neměly,“ dodal náměstek Rychtecký, který je však zároveň naštvaný na vládu Petra Fialy za to, že Pardubicím sebrala z rozpočtu desítky milionů korun ročně. Kabinet totiž prosadil snížení podílu městům a obcím na některých daních příjmů fyzických, právnických osob nebo DPH a hazardu.
Primátor města Jan Nadrchal navíc upozorňuje, že daň z nemovitosti se v minulých letech v Pardubicích nezvyšovala, zatímco hlavně v posledních třech letech dramaticky rostly zisky většiny firem. „Také se během posledních deseti let tržní hodnota majetku vlastníků nemovitostí v průmyslových a obchodních zónách výrazně zvýšila, avšak daň z nemovitosti zůstala stejná a nezvyšovala se odpovídajícím způsobem,“ řekl Jan Nadrchal.
Návrh radních v pondělí nejspíše bez problémů projde, protože se na něm shodla celá koalice. Nic na tom zřejmě nezmění ani odpor největší opoziční strany ODS.
„My ten návrh nepodpoříme. Je to další zatížení podnikatelské sféry. Navíc máme pocit, že to je šité horkou jehlou, a vadí nám, že radní nastavili jen jeden koeficient. Mělo by to být odstupňované podle toho, jak jednotlivé zóny zatěžují infrastrukturu města,“ uvedl zastupitel za ODS Dušan Stránský, který má navíc jednu konkrétní výtku.
„Nechápeme, proč v návrhu na zvýšení není třeba Starzone u Černé za Bory. Tamní logistické centrum jistě zatěžuje své okolí velmi citelně,“ dodal politik.
